Nemocnice zřizované ministerstvem zdravotnictví nesouhlasí s názorem pojišťoven na růst úhrad v příštím roce. Podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR zařízení lůžkové péče dostala v minulých dvou letech přidáno mnohem více, než byly skutečné náklady. Svaz poukazuje na „zisk“ těchto zařízení ve výši téměř 10 miliard korun a brání se dalšímu navyšování úhrad nad úroveň čtyř procent. Nemocnice však tyto přebytky vyčerpaly na výdaje spojené s pandemií covid-19 a s ohledem na vývoj ekonomiky se jim navrhovaný nárůst jeví jako nedostatečný.

Podle Svazu zdravotních pojišťoven zůstalo v celém segmentu lůžkové péče odhadem 20 miliard, uvedl Svaz tento měsíc ve své tiskové zprávě. „Vliv příplatků za covidové pacienty a kompenzací vytvořil stav, kdy nemocnice dostaly významně víc peněz, než bylo potřeba a ty jim už zůstaly. Zatímco v roce 2019 u čtrnácti největších nemocnic výdaje zhruba odpovídaly příjmům, o rok později dostaly o skoro 7 % a pak o 3 % víc. Za celý segment to je odhadem okolo 20 miliard. S ohledem na tak velké rezervy není na místě, aby se úhrady pro rok 2023 mohly dál významně navyšovat,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Svaz dále upozorňuje na 36 % nárůst zisků čtrnácti největších nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví v letech 2019 a 2021, který se z 84 miliard zvýšil na 114 miliard korun. „Svaz zdravotních pojišťoven v rámci vyjednávání o úhradách pro rok 2023 důrazně prosazuje, aby celkové plánované náklady systému byly v rovnováze s jeho příjmy. Uplynulé dva roky byly deficitní vzhledem k mimořádným událostem spojeným s covidem a výrazně zasáhly disponibilní fondy. Očekávatelné zpomalení ekonomiky, snížená platba státu a inflace představují problém na příjmové i výdajové straně. Reálně by tak hrozilo, že by pojišťovny již brzy nemusely mít na pokrytí dalšího deficitu prostředky,“ uvádí tisková zpráva Svazu.

Jednostranné tvrzení

Tvrzení o finančních rezervách však nemocnice důrazně odmítají. „Prvně je dobré poznamenat, že oněch 20 miliard korun „navíc“ je jednostranné tvrzení svazu zdravotních pojišťoven. Byly to nemocnice, které po dva roky stály v první linii boje s pandemií. A byl to boj velmi nákladný na všech frontách – materiál, léky, přístroje, personál (dodatečný personál, mnohem více přesčasových hodin, různé příplatky a odměny atd.). V neposlední řadě přišly nemocnice o zisk z péče s vyšší marží, která byla nahrazena péčí o covid pozitivní pacienty,“ odmítá tvrzení Svazu, podobně jako ostatní zařízení, ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček.  

Příjmy od zdravotních pojišťoven byly podle všech oslovených nemocnic použity na zvýšené náklady spojené s pandemií covid-19, které byly kromě péče o pacienty, odměňování zdravotnického personálu a nákupu ochranných a desinfekčních prostředků využity na krytí široké škály dalších souvisejících výdajů.

„Příjmy od zdravotních pojišťoven byly použity na zvýšené náklady například na mimořádný nákup přístrojů (vysoko průtokový kyslík), mimořádné náklady na spotřebu kyslíku, ochranné pomůcky, navýšení personálu na administrativu očkovacích center stacionárních, zajištění očkování v obchodním domě, mobilní očkovací jednotka, navíc PCR testy, AG testy, přestavění stanice pro podání REGN COV2, zvýšená dezinfekce a podobně. Byly zde také další spojené náklady na reagencie, mimořádné COVID léky, a podobně,“ jmenuje konkrétní výdaje ekonomický náměstek Fakultní nemocnice Motol Jiří Čihař.

Mohlo by vás zajímat

Kromě zmíněných nákladů využily některé nemocnice finanční prostředky jako investice pro svůj rozvoj. „Maximální pozornost věnujeme našim zaměstnancům a důležitý je také neustálý rozvoj naší fakultní nemocnice. Kladný hospodářský výsledek byl v souladu se zákonem rozdělen do příslušných fondů organizace (rezervní fond, fond odměn, FRIM). Návrh na rozdělení byl zaslán zřizovateli, na schválení čekáme,“ uvádí mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová.

V podobném smyslu reaguje také prostřednictvím mluvčí Petry Petlachové Fakultní nemocnice Ostrava. „Kladný hospodářský výsledek za rok 2021 byl rozdělen do fondů příspěvkové organizace (rezervní fond, fond reprodukce majetku). Návrh na rozdělení schvaluje zřizovatel, tedy ministerstvo zdravotnictví,“ sděluje.

„Peníze by nezůstaly ležet na účtech“

Fakultní nemocnice Bulovka by případné zbývající finanční prostředky investovala do svého areálu. „I v případě, kdyby hypoteticky žádný covid nebyl, prostředky navíc by byly v případě FNB použity na snížení hlubokého investičního dluhu, který s sebou nese chronicky podinvestovaný areál. Mnohé naše nemovitosti jsou daleko za hranou životnosti. Tyto prostředky by rozhodně nezůstaly bezúčelně ležet na účtech nemocnice,“ konstatuje ředitel Jan Kvaček.

Nemocnice se podle ředitele poprvé po dekádách, kdy byla de facto neustále v úpadku, dostala do stavu, „kdy se může nadechnout a řešit stabilizaci a rozvoj, nikoli jen neustálou krizi. Nemocnice nedisponuje prostředky k tomu, aby unesla břímě zdražování ve všech oblastech – růst personálních nákladů a k tomu ještě financovala spoluúčast na všech chystaných dotačních projektech,“ upozorňuje Kvaček.

Hluboko pod kompromisem  

Vývoj ekonomiky negativně ovlivňuje růst inflace, nárůst cen energií a některých materiálových nákladů a služeb, ale také předpoklad zvyšování mezd a další faktory. „Asociace nemocnic (AN ČR) navrhovala v rámci dohodovacího řízení 7,5 procentní nárůst úhrad jako kompromis, Asociace českých a moravských nemocnic ještě dvakrát více,“ konstatuje ekonomický náměstek FN Motol Jiří Čihař.  

Čtyřprocentní nárůst úhrad se s ohledem na ekonomickou situaci jeví jako nedostatečný napříč všemi dotázanými nemocnicemi. „S ohledem na makroekonomický vývoj považujeme požadavek naší AN ČR na růst úhrad ve výši 7,5 % za jasně opodstatněný,“ uvádí z tiskového oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakub Sochor.

Podle mluvčího Fakultní nemocnice Olomouc Jakuba Fritschera by úhrady od zdravotních pojišťoven zcela standardně měly reflektovat reálný růst nákladů, tedy minimálně vývoj inflace. „Aktuální bezprecedentní vývoj inflace v letošním roce zásadně převyšuje kalkulovaný růst nákladů, promítnutý do letošních úhrad od zdravotních pojišťoven. Společně s aktuální makroekonomickou predikcí inflace pro rok 2023 dle ministerstva financí převyšující 4 % by úhrady roku 2023 měly kumulovaně reflektovat dopad významně zvýšených nákladů jak roku 2022, tak inflaci v roce 2023,“ domnívá se Fritscher. Vývoj inflace ilustruje v číslech, původní prognóza ČNB na rok 2022 z léta 2021 činila necelá 3 %, poslední prognóza hovoří o 13,1 %.

Zda si s čtyřprocentním nárůstem úhrad vystačí ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, poskytuje vedoucí tiskového oddělení stručnou odpověď: „Záleží na tom, co rozumíme pod pojmem „stačit“. Kolik peněz dostaneme, takovou zdravotní péči poskytneme,“ konstatuje Marie Heřmánková.

Silvie Purmová