Do České republiky přišlo od začátku války z Ukrajiny 308 HIV pozitivních, pokračují v léčbě
Do ČR přišlo z Ukrajiny od začátku války 308 HIV pozitivních osob. Většina z nich už měla nákazu diagnostikovanou a léčila se v zemi původu, v čemž chtěli i v Česku pokračovat, proto vyhledali odborná centra. Ve zprávě o výskytu HIV a AIDS v květnu letošního roku to uvedla Národní referenční laboratoř (NRL) pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Celkově bylo od roku 1985 do letošního května v ČR evidováno téměř 4200 HIV pozitivních, cizinců mezi nimi bylo 518.
Mezi pacienty z Ukrajiny bylo 228 žen a 80 mužů. V květnu jich do HIV center či ojediněle i do jiných zdravotnických zařízení přišlo 97. “Naprostá většina z nich věděla o své HIV pozitivitě, léčila se dosud na Ukrajině a důvodem návštěvy bylo zajištění kontinuity léčby HIV infekce,” uvedla NRL.
Antiretrovirová léčba, která se v ČR pacientům včetně registrovaných uprchlíků podává, podle odborníků hraje zásadní roli při zábraně šíření infekce. Nakažlivost léčených osob je minimální a přenos infekce nepravděpodobný. Na Ukrajině se nemoc vyskytuje asi šestnáctkrát častěji než v České republice, v roce 2020 byla asi 37 případů na 100.000 obyvatel.
Od začátku roku přibylo v Česku přibylo do konce května 120 případů HIV u Čechů a osob s trvalým pobytem a 12 u cizinců. V březnu bylo případů celkem 28 a mezi nimi pět cizinců, v dubnu 31 a cizinci tři, v květnu 37 a cizinci dva. Celkově v Česku byl od roku 1985, kdy se s počítáním nakažených začalo, diagnostikován virus HIV u 4194 osob z ČR či trvale v ČR žijících. Cizinců bylo 518, z východní Evropy 175 z nich.
Vir HIV napadá lymfocyty, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale tento typ bílých krvinek znovu ubývá, což může trvat i osm let. Po nich obvykle nemoc AIDS propuká. Bez léčby nemocní do několika let umírají.
Mohlo by vás zajímat
Ukrajinci, kteří prchají před válkou, spolu s ročním vízem strpění, které jim umožňuje pobývat na území EU, získávají také přístup ke stejné zdravotní péči jako Češi prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. Všeobecná zdravotní pojišťovna, u které je naprostá většina z nich registrovaná, odhaduje, že letos na jejich léčbu vydá 3,9 miliardy korun a na platbách státu a zaměstnavatelů za jejich pojistné získá asi o 100 milionů korun víc.
-čtk-
ČTK
