Svět čelí sérii různých otřesů, které jsme za poslední tři dekády nezažili. Koronavirus, změna klimatu a válka na Ukrajině však zprostředkovaně doléhají na německé zdravotnictví, které stojí na prahu nutných strukturálních reforem. Během svého vystoupení na úvod Kongresu hlavního města v Berlíně to řekl spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD). Z jeho projevu citoval deník Deutsches Ärzteblatt, který se zaměřuje na události z oblasti německého zdravotnictví.
„Ústřední otázka je všudypřítomná: Jak se nám podaří zachovat funkční strukturu zdravotnictví pro budoucí generace?“ položil ve svém vystoupení otázku spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Podle něho je třeba zdravotnický systém lépe připravit na budoucí výzvy a krize. Toho prý nelze dosáhnout, když se budeme zabývat pouze naplňováním individuálních zájmů.
Chceme flexibilní nemocniční systém
Namísto toho by struktura zdravotnického systému měla být navržena tak, aby byl flexibilnější a více založen na potřebách pacientů. K tomu je podle Lauterbacha zapotřebí efektivně propojit jednotlivé úrovně péče tak, aby mezi nimi mohly hladčeji putovat data, čemuž má pomoci digitalizace ve zdravotnictví. V té Lauterbach zatím vidí výraznější dluh.
Lauterbach naznačil, že by se nemocniční péče mohla v budoucnu více opírat o poskytování ambulantní péče. Nedílnou součástí nové strategie digitalizace má být také zavedení elektronické kartotéky pacienta.
Spolkový ministr zdravotnictví rovněž přislíbil, že je odhodlán řešit atraktivitu pracovních podmínek ve zdravotnických profesích, a to zejména v ošetřovatelství. Proto bude nutné nastavit systém udržitelného financování sociálního pojištění, z něhož je právě ošetřovatelská péče hrazena. „V koalici aktuálně pracujeme na balíčku opatření pro financování systému zákonného zdravotního pojištění,“ zmínil Karl Lauterbach.
Nemocnice vypadají jako skanzen
Na berlínském Kongresu hlavního města vedle Luaterbacha vystoupila také řada odborníků, kteří se snažili poukázat na nejpalčivější problémy německého zdravotnictví. „Pandemie koronaviru bolestně ukázala, jak dalece Německo zaostává,“ varoval Urban Wiesing, ředitel Institutu pro etiku a dějiny medicíny na univerzitě v Tübingenu. Problémy podle něho nejsou nové, jen se zintenzivňuje jejich naléhavost. „A to je novum,“ dodal.
Podle něho kombinace koronavirové pandemie a nedostatečné digitalizace jasně ukázala, jak důležité je věci řešit s myšlením do budoucna, a ne pouze pasivně reagovat na přicházející problémy. Právě k tomu mají vést diskuse o možných a nezbytných reformách německého zdravotnictví, „což však u některých velkých projektů ve zdravotnictví chybí“.
Nejvíce je absence kvalitní diskuse prý patrná v otázce nemocniční reformy. „Máme nemocniční systém z období hospodářského rozkvětu, ale medicína se změnila. Když se změní medicína, musí se změnit i struktura nemocniční péče,“ vysvětlil Urban Wiesing. Podle něho německý zdravotnický systém vypadá jako skanzen.
Kliniky pod tlakem inflace
Prezident berlínského kongresu Karl Einhäupl se s Karlem Lauterbachem shodl, že německý zdravotnický systém čelí souběhu tří krizí, tedy koronavirové, klimatické a válce na Ukrajině. „Všechny tři jsou pro náš zdravotnický systém svým způsobem zvláštní,“ řekl Einhäupl.
Předseda Německé nemocniční společnosti Gerald Gaß se ve svém projevu věnoval přímo reformě nemocnic, která je v současné době stěžejním tématem prakticky všech diskusí o německém zdravotnictví. Gaß zopakoval, že politici na vážnost situace nereagují dostatečně adekvátně. Podle něho nemocnice potřebují likviditu a rozpočtové zajištění.
„V současné době je spousta nemocnic na mizině,“ řekl Gass. Do současného stavu je prý dovedly několikeré vlny koronavirové pandemie a v neposlední řadě také rostoucí inflace. Ta s sebou přináší enormní růst nákladů pro nemocnice, což je pro ně „extrémně náročné“. Kliniky podle něho potřebují co nejdříve vědět, s jakou péčí se v budoucnu počítá, od čehož se má odvíjet také jejich financování.
Petr Musil
