Vědecký kolektiv Národního ústavu revmatických chorob (NÚRCH) se věnuje výzkumu, který je na Slovensku zatím ojedinělý, zkoumá kmenové buňky, izolované z lidské moči. Podle vědce Ľuboše Danišoviče, jsou dosavadní zjištění více než slibné – buňky získané z moči vykazují široký potenciál využití v tkáňovém inženýrství a regenerativní medicíně. Přestože výzkumníky ještě čekají další zkoušky a studie, oproti jiným zdrojům má právě tento nesporné výhody.
V rámci projektů Centra pro pokročilé terapie chronických zánětlivých onemocnění pohybového aparátu (CPT ZOPA) a Centra medicínského bioaditivního výzkumu a výroby (CEMBAM) se sdružilo několik partnerských výzkumných týmů, které zkoumají zejména možnosti inovativních terapií a tkáňového inženýrství při léčbě onemocnění pohybového aparátu. Projekty jsou spolufinancovány Evropským fondem regionálního rozvoje v rámci Operačního programu Integrovaná infrastruktura.
Alternativa k bolestivému odběru kostní dřeně
Docent Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Ľuboš Danišovič, který působí i v NURCH v Piešťanech jako klíčový vědec v obou projektech, říká, že výzkum kmenových buněk, izolovaných z lidské moči je slovenskou novinkou. Odstartovali s ním nejprve na fakultě, postupně ho přenesli do laboratoří ústavu, kde spolupracují s větším týmem.
„Dříve jsme pracovali s běžně používanými materiály jako tuk, kostní dřeň nebo příčně pruhované kosterní svalstvo. Všude je ale problém s odběrem. U kostní dřeně je například odběr extrémně bolestivý, proto není snadné získat vzorky. I u ostatních zdrojů to generuje pro pacienta nebo donora nějakou zátěž,“ uvádí Ľuboš Danišovič. Motivací proto bylo hledat něco méně invazivního a dostupnějšího. Cestu nakonec objevili mimo domácí prostor. „Jednoho dne přišla kolegyně Martina Čulenová, že viděla nějaké zahraniční publikace na toto téma, a tak jsme se hned pustili do práce,“ vzpomíná vědec. Zmapovali situaci na Slovensku, ale zjistili, že s močí v takovém kontextu nepracoval dosud nikdo. „Co se týká evropského a světového prostoru existují týmy, které se tomu věnují, publikace vznikají, ale není jich ještě mnoho,“ doplňuje. Vědcům se tak podařilo najít naprosto neinvazivní, snadno dostupný a ekonomicky nenáročný zdroj pro svůj výzkum.
Kdy budou reálné výsledky je obtížné odhadnout
U nového zdroje ale museli začínat úplně od začátku. Jen samotná izolace kmenových buněk z tekutiny jim přinesla různá úskalí, ale ta se jim postupně, i díky dostatku materiálu, dařilo překonávat. V současnosti zkoumá vědecký tým NURCH zejména vlastnosti izolovaných buněk a jejich možné využití v regenerativní medicíně a při výrobě bioimplantátů.
„V našich experimentech jsme se zaměřili na morfologickou stránku izolovaných buněk, tedy jak vypadají, jakou mají kinetiku proliferace, jak se dělí. A samozřejmě jsme hledali podobnost s jinými buňkami, zejména co se týče exprese specifických povrchových markerů, které jsou typické i pro ostatní kmenové buňky. Dalším motivem byla jejich schopnost měnit se na jiné typy buněk, kde jsme se je snažili diferencovat na buňky hladké svaloviny a na epitely,“ vysvětluje průběh výzkumu jeho odborný garant. „Výsledky ukazují, že mají velmi dobrou schopnost se diferencovat i do chondrogenní nebo do osteogenní linie, a tak mohou být použity například i při regeneraci stavů, které jsou zachycovány v NURCH,“ dodává Ľuboš Danišovič. U mezenchymálních kmenových buněk, které mají schopnost změnit se na buňky požadovaného typu, je však podle něj důležitá i jejich vnitrodruhová variabilita, protože ne všechny mají stejné vlastnosti, a proto jsou některé vhodnější například pro svalovinu a jiné pro kostní tkáň.
Právě porovnávání vlastností zdrojů buněk bude předmětem dalšího výzkumu vědců z NURCH. „Jsme si to tak nějak pracovně nazvali, že jde o biologický odpad. Budeme ověřovat, izolovat a porovnávat vlastnosti buněk z moči, z tuku, zubní dřeně – tedy tkáně, která se například po operacích vyhazuje,“ vysvětluje vědec. Dosavadní poznatky shrnuly již do několika odborných publikací, které vyšly koncem loňského roku v karentovaných vědeckých časopisech (recenzované, vědecky dobře hodnocený časopis registrovaný a zpracovávaný službou ISI Current .Contents – pozn redakce). Časový horizont reálného využití nového zdroje kmenových buněk při výrobě bioimplantátů si však Ľuboš Danišovič netroufá odhadnout. „Jsme zatím opravdu teprve na začátku, čeká nás ještě hodně práce. Důležitým posunem bude preklinický výzkum, který by se měl uskutečnit v příštím roce a jeho výstupy,“ uzavírá. Závěry z výzkumu u obou projektů budou předmětem dalších, veřejně dostupných odborných publikací.
Mohlo by vás zajímat
Jozef Brezovský
