Návrh zdravotních pojišťoven na úhrady pro příští rok, který pracuje se zhruba čtyřprocentním růstem, nereflektuje aktuální predikce a podhodnocuje výběr pojistného, poukazují ambulantní radiologové. Ti jsou s laboratořemi jedním ze tří segmentů, které v dohodovacím řízení uzavřely tvrdou nedohodu. Zároveň tak padá možnost domluvit pro segment nové bonifikace za kvalitu či podporu pro malé praxe. Pro segment byly podle předsedy Grémia ambulantní radiologie Petra Mácy zásadní dvě věci: definovat možný nadvýběr i jeho rozdělení a symetrické navýšení všem modalitám segmentu.
Ambulantní radiologové předložili v rámci dohodovacího řízení několik návrhů. V prvním z nich byla vedle navýšení o inflaci snaha o nápravu situace z let minulých, kdy docházelo k poklesu podílu nákladů na zobrazovací komplement na systému veřejného zdravotního pojištění (vývoj nákladovosti segmentu byl v letech 2020 a 2021 druhý nejnižší po fyzioterapii). Spolu s návrhem na dva bonifikační programy tak činil návrhem požadovaný nárůst 15 procent.
„Vnímáme, že alokace zdrojů musí odpovídat prioritám. Je však zjevné, že rozdělení prostředků z v.z.p. není symetrické a že asymetrie v neprospěch segmentu v období 5 let již dosáhla cca 18 procent. Na problematiku nesmyslně nastavených indexů režie a indexu nositele výkonů jsme upozorňovali opakovaně a i opakovaně řešili na půdě PS SZV formou návrhu změny kalkulačních listů,“ píše se v prvním návrhu.
Když se tento návrh nepovedlo prosadit, rozhodli se ambulantní radiologové jít na to z jiného konce. Data z analytické komise dohodovacího řízení a makroekonomické parametry ohledně predikce výběru podrobili revizi s aktuálnějšími čísly.
„Rozdíl mezi predikcí výběru a skutečným výběrem tady byl vždy a vždy byla predikce podstřelená, ale nikdy tolik, jako v letošním roce. Ctili jsme fakt, že i v našem zájmu je stabilita plátců, ale našli jsme rozpor v predikci výběru až šest procentních bodů. O tento rozdíl jsme nastavili zvýšení úhrad,“ vysvětluje Petr Máca s tím, že druhý návrh přicházel s navýšením o 10 procent a nezahrnoval tak už nápravu let minulých. Alternativně pak byla do úhradového vzorce zařazena proměnná, která charakterizovala rozdíl v predikci výběru z analytické komise a realitou po skončení období, takže by nadvýběr zohlednily následné doplatky).
„Fixovat úhrady pro rok 2023 na základě makroekomických faktorů, které neplatí už ani dnes, jsme pokládali za nebezpečné. Není možné dnes hovořit o fixním určení úhrad, pokud nominální výběr bude mít dynamiku až kolem 15 procent. Takový nadvýběr by se prostě nedostal k poskytovatelům, respektive by byl na volném zvážení ministerstva či plátců. To se nám jako segmentu vždy těžce nevyplácelo. Jenže takové změny byly pro pojišťovny nepřijatelné a alternativní cestu, jak zapracovat onen nadvýběr, odmítly,“ popisuje Petr Máca.
Pro všechny stejně
Poslední návrh se držel jediného požadavku, aby byl nárůst byl pro všechny modality radiologie identický, tedy aby všichni, od bazální radiologie po CT/MRI, dostali přidáno nominálně stejně. Poskytovatelům a VZP se přitom povedlo v kalkulacích a modelacích se přiblížit, shodu se však nepodařilo najít se Svazem zdravotních pojišťoven.
„Po již odhlasované nedohodě jsme se pokusili ještě o poslední krok, totiž dosáhnout dohody při zachování všech číselných parametrů, ale onen nadvýběr volně definovat. Tedy něco jako, že pokud dojde k takovým změnám makroekonomických podmínek, které povedou k výrazné změně ve výši výběru pojistného, bude to zohledněno v konečném vyúčtování a rovnou měrou pro všechny segmenty. Takové limity na první dobrou nebyly problém pro VZP, ale narazily na SZP. O takovém návrhu jsme stačili jen diskutovat, neměl textovou podobu,“ dodává Petr Máca s tím, že nyní už je nedohoda definitivní.
Malé praxe mají smůlu
Ambulantní radiologové se ve svých návrzích pokusili prosadit také několik bonifikačních programů. Jak připomíná Petr Máca, nemá dnes zobrazovací komplement tak košaté programy bonifikací jako jiné segmenty – nedostává nic navíc například za celoživotní vzdělávání a nemá ani balíčky. Bonifikace jsou tu všeho všudy tři: pro CT/MRI 0,02 Kč za elektronické sdílení obrazových dat (vlastní řešení se nepočítá, jen při zapojení externího dodavatele), pro obě skupiny (RTG a CT/MRI) 0,02 Kč za dlouhé ordinační doby a pak odlišnou hodnotu bodu pro pracoviště, která dělají i RTG skiagrafii oproti izolovaným sonografiím.
„My jsme navrhovali rozšíření odměny za elektronické sdílení obrazových dat všem zobrazovacím modalitám, a to ve dvou variantách – 0,02 Kč k bodu nebo 100 000 ročně na IČP. Neprošlo. Obrazové sdílení dat je přitom pro zobrazovací komplement jen a pouze nákladovou položkou, nic nám nezjednodušuje a nezlevňuje. Většina z nás má nějaké PACSové řešení pochopitelně zavedené, ale je po nás často vyžadované zapojení celostátní sítě s externím dodavatelem. Úspora pro systém, pro pacienta, pro nás čisté náklady,“ popisuje Máca.
Spolu s uzavřením nedohody přitom padla i možnost bonifikací pro malé praxe. „V celkových nákladech by poslední pracovní verze znamenala náklady kolem 6,5 milionu Kč, přitom by měla velký dopad na udržení malých praxí. Ty jsou naprosto neprovozovatelné a přitom klíčové pro zachování regionální a lokální dostupnosti služeb. Už jsme měli i zmapované konkrétní adresáty, kvůli nedohodě jsme ale práci skončili,“ uzavírá Petr Máca.
Michaela Koubová
