Nemocných s chřipkou bylo letos víc než loni, ale méně než před epidemií covidu-19. Vrchol chřipkové epidemie býval dřív v lednu či únoru, letos byl v dubnu po uvolnění protikoronavirových omezení. V tiskové zprávě na podporu očkování proti chřipce to uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl.

Virus chřipky na začátku jara 2020 prakticky vymizel. V letošní chřipkové sezóně se v menší míře než dříve nákaza vrátila. „Chřipkový virus se u nás začal objevovat počátkem ledna, přičemž počet nakažených s laboratorně potvrzenou chřipkou se každý týden pohyboval maximálně v desítkách,“ uvedl Kynčl. Nejčastěji šlo o typ chřipky A, subtyp H3 a v několika případech B.2.

Vrchol chřipkové sezóny podle něj obvykle nastával v polovině února, letos až v polovině dubna. „Předpokládáme, že důvodem bylo především uvolnění proticovidových omezení, čímž se nejen virus chřipky, ale i další respirační viry začaly opět šířit mezi lidmi ve větší míře,“ dodal. Vliv mohl mít podle odborníků také laxnější přístup k nošení respirátorů.

Laboratoře byly v lednu a únoru vytížené testováním na koronavirus, takže je třeba podle odborníků data o výskytu chřipky interpretovat opatrně. Každý den se tak na chřipku vyšetřilo několikanásobně méně vzorků, než bývalo ve stejné době obvyklé.

„Odběr vzorků závisí na ochotě samotných lékařů a rozhodně ne každý pacient s podezřením na chřipku byl testován. Není to běžné, protože to není nutné z hlediska další léčby. Navíc většina lidí s respiračními infekcemi byla testována především na přítomnost SARS-CoV-2,“ uvedl.

Mohlo by vás zajímat

Znát typy chřipky, které v populaci kolují, je ale důležité pro vývoj chřipkových vakcín, protože virus rychle mutuje. Laboratorní údaje pak používá Světová zdravotnická organizace (WHO), které na jejich základě dvakrát ročně vydává doporučení ke složení chřipkové vakcíny pro následující sezónu, samostatně pro severní a jižní polokouli.

Vakcína proti chřipce je nejúčinnější, pokud se cirkulující viry shodují s viry ve vakcíně. V současné době se používají očkovací látky se čtyřmi kmeny chřipky, dva proti virům typu A a dva B.

Každoročně onemocní chřipkou asi pět procent dospělé populace a desetina dětí. Očkování snižuje potřebu hospitalizace o 30 až 70 procent a riziko úmrtí až o 80 procent. Očkováno bylo podle informací VZP asi sedm procent jejích pojištěnců, seniorů zhruba pětina. Podíl očkovaných lidí v ČR je pod průměrem zemí západní Evropy, kde si vakcínu nechává aplikovat 20 procent lidí. Cílem Evropské unie je překročit 30 procent a Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila cíl proočkovat 75 procent seniorské populace.

-čtk-