Očkování ve slovenských lékárnách naráží na množství bariér

Slovenská republika dlouhodobě nedosahuje ani minimální proočkovanosti proti chřipce a pneumokokům, nedaří se dosahovat dobrých výsledků ani u dalších očkování dospělých (herpes zoster, klíšťová encefalitida, HPV nebo černý kašel). Dlouhodobý pasivní přístup k problematice vakcinace se projevuje i v nezájmu části veřejnosti očkovat se proti covidu-19. Proto se uvažuje o změnách, které pomohou chránit lidi před důsledky preventabilních infekčních onemocnění, jako například rozšířit očkování do lékáren.

Slovenská lékárnická komora (SLeK) s podporou klíčových expertů a odborných partnerů v rámci Fóra pro dostupnější očkování představila další přípravné kroky k možnosti rozšíření očkovací strategie na Slovensku na lékárny. Kromě podkladů k procesu certifikovaného vzdělávání farmaceutů v oblasti očkování předkládá i návrhy potřebných legislativních úprav.

V současnosti očkování dospělé populace na Slovensku vyžaduje několik aktivních kroků dospělého člověka: navštívit svého lékaře, případně mu zavolat a požádat ho o vystavení e-receptu na vakcínu. Následně si musí jít pacient vyzvednout vakcínu do lékárny a vrátit se, ideálně hned do ambulance lékaře, nebo si ji zanést co nejdříve domů, uchovat v chladničce a některý další den jít zpět přímo za svým lékařem a dát si vakcínu aplikovat. Častokrát je to spojeno s čekáním v čekárně, i mezi nemocnými pacienty.

Certifikační program pro farmaceuty

„Na Farmaceutické fakultě Univerzity Komenského (UK) v Bratislave jsme ve spolupráci se skupinou expertů připravili vzdělávací program pro farmaceuty k rutinnímu očkování dospělých osob, který bude jednou z podmínek úspěšné implementace očkování ve veřejných lékárnách,“ říká děkan Farmaceutické fakulty UK Ján Klimas. „Součástí kurzu jsou teoretické a praktické znalosti z různých oblastí jako například z epidemiologie přenosných onemocnění, imunizace, správného skladování a aplikace vakcín, z kontraindikací i očekávaných nežádoucích účinků a postvakcinačních stavů, a zejména praktické provedení aplikací vakcín či trénink poskytnutí první pomoci,” pokračuje Klimas a dodává: „Certifikační kurz je připraven k předložení akreditační komisi ministerstva zdravotnictví a věříme v jeho pozitivní přijetí.“

Kromě vzdělávání farmaceutů má expertní pracovní skupina Fóra pro dostupnější očkování připraven i soubor úprav současného právního řádu. „V navrhované, experty připravené, právní úpravě, je definováno několik oblastí, kde jsou zapotřebí legislativní úpravy, a to zejména definovat očkování jako součást poskytování lékárenské péče s definicí samostatného oddělení veřejné lékárny určeného k poskytování výkonů a upravit vykazování výkonů prostřednictvím nástrojů e-zdraví, provést změny určením materiálního, prostorového a personálního vybavení poskytovatelů lékárenské péče pro účely očkování, rozšířit soustavy certifikovaných pracovních činností a zařadit novou certifikovanou činnost určenou pro farmaceuty,“ vypočítává Ondřej Sukeľ, prezident SLeK.

“Dále máme připravený návrh na rozšíření kompetencí farmaceutů o právo provádět očkování osob, zadefinování očkování jako zdravotního výkonu a určení podmínky jeho evidence, vykazování a úhrady v několika oblastech,” dodává Sukeľ.

Připraveny jsou všechny kroky

„Naše odborné kapacity mají připraveny všechny hlavní kroky k zavedení očkování v lékárnách. Nyní přichází na řadu rychlost, ochota a vůle příslušných institucí k prosazení změn a spuštění očkování v lékárnách, které mohou významně přispět ke snížení odvratitelných úmrtí na Slovensku a také k lepší připravenosti zdravotního systému na budoucí pandemie,“ pokračuje Sukeľ. „Aby mohla naše země účinně snižovat odvratitelná úmrtí preventabilních onemocnění, ale také reagovat na vypuknutí pandemií, musí být schopna spolehnout se na svůj systém veřejného zdravotnictví. Otázka není, jestli bude další pandemie. Hrozba pandemické chřipky je reálná. Otázka je, kdy vypukne,“ dodává.

„Zkušenost s řízením očkování mimo prostor klasické ambulance máme i na Slovensku díky pandemii. Víme, jak vydatná pomoc přišla ze strany samospráv. Jako lékař Bratislavského samosprávného kraje (BSK) vítám zapojení lékáren do očkování a podporuji tuto strategii,“ říká Tomáš Szalay, lékař BSK.

V lékárnách očkuje minimálně 14 zemí Evropy

Očkování proti chřipce i dalším infekčním onemocněním ve veřejných lékárnách je samozřejmostí již minimálně ve čtrnácti zemích Evropy. V zemích, které mají zavedenou legislativu umožňující očkování v lékárnách lékárníky nebo jinými zdravotnickými pracovníky, roste proočkovanost populace (Velká Británie, Portugalsko, Švýcarsko či Francie). „Kromě samotného očkování jsou farmaceuti zapojeni v procesu edukace, pomáhají snižovat tlak na systém zdravotní péče, přinášejí úsporu nákladů plátcům i společnosti a pomáhají například iv identifikaci osob ve zvýšeném riziku nákazy,“ říká Miroslava Snopková, viceprezidentka SLeK.

„Zájem slovenských farmaceutů o očkování je slibný. Na Slovensku by téměř šest z deseti farmaceutů uvítalo možnost očkování dospělé populace proti chřipce v lékárnách a více než tři čtvrtiny dotázaných farmaceutů by využilo možnosti vzdělávání v oblasti vakcinace,“ tvrdí Miroslava Snopková na základě výsledků průzkumu realizovaného SLeK v dubnu 2021.

Podle rozsáhlé studie Mezinárodní farmaceutické federace (FIP – International Pharmaceutical Federation) z roku 2020, která mapovala stav, zkušenosti a úlohu farmaceutů v imunizaci populace v 99 zemích světa, je zřejmé, že nejméně 36 zemí má zavedenou rozšířenou možnost očkování populace do působnosti lékáren, přičemž minimálně ve 26 zemích očkování provádí přímo odborně způsobilý lékárník. Očkování v lékárnách je podle této studie dostupné 1,8 miliardám lidí na světě, což je dvakrát více než v roce 2016.

Jozef Brezovský