Od montoven k mozkovnám. Výrobní farmaceutický průmysl v ČR je příkladem, jak posunout naši ekonomiku vpřed

Výrobní farmaceutický průmysl je odvětví s vysokou přidanou hodnotou, které má navíc nadprůměrnou multiplikaci v oblasti zaměstnanosti. Když tak vytvoří jedno pracovní místo, znamená to, že v celé české ekonomice vznikne 2,8 pracovního místa. Vedle toho investuje do výzkumu a vývoje, díky čemuž může být inspirací, jak posunout naši ekonomiku k vyšší přidané hodnotě, konkurenceschopnosti a lepší životní úrovni. Dopadovou analýzu zaměřenou na výrobní farmaceutický průmysl v ČR představil na kulatém stole Zdravotnického deníku a Ekonomického deníku na téma Soběstačnost EU a ČR ve výrobě léčiv, potenciál tuzemského farmaceutického průmyslu, který se konal minulý týden na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

„Výrobní farmaceutický průmysl roste jak v objemu tržeb, tak v počtu lidí, kterým dává zaměstnání, a a v objemu přidané hodnoty. U nás je zásadní to, že podíl přidané hodnoty na celkové hodnotě produkce ve výrobním farmaceutickém průmyslu je výrazně nadprůměrný ve srovnání s jinými výrobními odvětvími,“ uvádí David Marek.

Tržby ve výrobním farmaceutickém průmyslu kontinuálně rostou a v roce 2020 dosáhly 55 miliard korun. Mezi lety 2010 a 2019 byl přitom podíl přidané hodnoty na celkové produkci ve výrobním farmaceutickém průmyslu 42 procent, zatímco průměr zpracovatelského průmyslu byl o deset procent nižší. Tyto prostředky jdou na jedné straně na investice, ale také na lepší odměny zaměstnancům. Ty jsou tak v porovnání s jinými odvětvími nadprůměrné – náklady na zaměstnance rostly z 15 tisíc korun v roce 1993 na 55 tisíc korun v roce 2020. Zároveň se zvyšuje zaměstnanost v tomto odvětví, které v roce 2020 vytvářelo 14 tisíc pracovních míst.

Aby se na výrobní farmaceutický průmysl podívala do hloubky, provedla nyní společnost Deloitte dopadovou analýzu, kde jsou zachyceny vztahy mezi jednotlivými odvětvími – tedy kdo do výrobního farmaceutického průmyslu dodává a jak odvětví vstupy přetavuje do celkové produkce včetně přidané hodnoty. Přístup přitom umožňuje monitorovat nejen přímý vliv, ale i odhad nepřímého vlivu, tedy jak výrobní farmaceutický průmysl ovlivňuje ostatní odvětví, čili kolik vyžaduje vstupů a pracovních míst v jiných odvětvích. Zároveň umožňuje sledovat tzv. indukovaný dopad, kdy zaměstnanci výrobního farmaceutického průmyslu i zaměstnanci dodavatelů utrácejí své mzdy a vytvářejí další efekt.

Dvojnásobná multiplikace tržeb

Na úrovni tržeb je vidět, že v roce 2019 (kdy ještě ekonomiku nepokřivoval covid ani válka na Ukrajině) dosahovaly 51,2 miliardy Kč, celkový dopad na tržby ve všech odvětvích byl ale skoro dvojnásobný – přímý, nepřímý i indukovaný vliv stál za tržbami ve výši 97 miliard korun (0,76 procenta celkové produkce v české ekonomice).

Z výrobního farmaceutického průmyslu profituje zejména zpracovatelský průmysl, ale také tržní služby jako reklama, činnost v oblasti nemovitostí, velkoobchod a maloobchod bez motorových vozidel. Nepřímý vliv díky zvýšené produkci v dodavatelském řetězci činil 27,4 miliardy korun, kdy největší dopad byl na velkoobchod a maloobchod bez motorových vozidel (6 miliard), reklamu a průzkum trhu (3 miliardy) a výrobu a rozvod elektřiny (1,4 miliardy).

Indukovaný vliv zahrnující zvýšenou produkci díky výdajům zaměstnanců ve farmaceutickém odvětví i v dalších odvětvích dosáhl 18,5 miliardy korun, kdy největší dopad byl na developerský sektor (3 miliardy), velkoobchod a maloobchod (2,2 miliardy) a energetiku (1,5 miliardy).

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo zdravotnictví odmítlo obavy Středočeského kraje z provozu letecké záchranky

Analýza Deloitte se zaměřovala také na vliv na hrubou přidanou hodnotu. Přímo vytvořená hrubá přidaná hodnota ve farmaceutickém průmyslu dosáhla 20,9 miliardy korun, celkový dopad byl ale dvojnásobný – 40,3 miliardy (0,79 procenta HDP). Nepřímý vliv tak činil 11,4 miliardy, kdy největší vliv byl na velkoobchod a maloobchod bez motorových vozidel (3 miliardy), reklamu a průzkum trhu (744 milionů), činnost v oblasti nemovitostí (623 milionů) a výrobu a rozvod elektřiny, plynu a tepla (527 milionů). Indukovaný vliv pak dosáhl osmi miliard s největším dopadem na činnost v oblasti nemovitostí (1,5 miliardy) a velkoobchod a maloobchod (1,1 miliardy).

Díky výrobnímu farmaceutickému průmyslu existuje 37 tisíc pracovních míst

Ještě větší multiplikace dosahuje výrobní farmaceutický průmysl v oblasti dopadu na zaměstnanost. Zatímco sám v roce 2019 vytvořil 13 265 pracovních míst, nepřímo pomohl k dalším 14 901. Nejvíce jich bylo vytvořeno v oblasti velkoobchodu a maloobchodu bez motorových vozidel (4871), reklamy a průzkumu trhu (993), zdravotní péče (820) či specializované stavební činnosti (592). Indukovaným vlivem bylo navíc vytvořeno dalších 9332 míst, nejčastěji v oblasti velkoobchodu a maloobchodu bez motorových vozidel (1783). Celkově tak díky výrobnímu farmaceutickému průmyslu existuje 37 tisíc pracovních míst.

„Pokud vytvoříme ve výrobním farmaceutickém průmyslu jedno pracovní místo, v celé ekonomice jich vytvoříme 2,8. Tato multiplikace je velmi nadprůměrná ve srovnání s ostatními odvětvími. Pokud bychom tedy potřebovali řešit problém zaměstnanosti a hledali, které odvětví nám s tím pomůže nejvíce, bude mezi přední odvětví patřit právě farmacie,“ konstatuje David Marek.

Ve chvíli, kdy umíme spočítat dopady na úrovni přidané hodnoty a tedy na úrovni srovnatelné s HDP, je možno podívat se i na dopad na veřejné finance. Výrobní farmaceutický průmysl přitom v roce 2019 pomohl vytvořit příjmy vládního sektoru ve výši 16,1 miliardy. Nejvýrazněji k tomu přispěl výběr pojistného na sociální zabezpečení ve výši 6,2 miliardy. Výběr daní vybraných díky tomuto odvětví pak dosáhl skoro 10 miliard (daň z přidané hodnoty 3,4 miliardy, daň z příjmu fyzických osob 3 miliardy, daň z příjmu právnických osob 2,3 miliardy, spotřební daň 1,2 miliardy). Podle rozpočtového určení daní obdrží státní rozpočet 13,1 miliardy, krajské rozpočty 847 milionů a města a obce 2,2 miliardy.

Do výzkumu a vývoje 60 milionů ročně

Výrobní farmaceutický průmysl v Česku ovšem přispívá také v oblasti výzkumu a vývoje. V absolutní výši byly tyto výdaje v posledním desetiletí zhruba 60 milionů ročně, což jsou osmé nejvyšší výdaje ve zpracovatelském průmyslu v ČR.

„V absolutních číslech to nevypadá zázračně, ale když jsme porovnali celkové výdaje na výzkum a vývoj se zisky vytvářenými v tomto odvětví, došli jsme k zajímavým zjištěním. Pokud se podíváme na to, kolik zisků dané odvětví vrací formou výdajů na výzkum a vývoj, vychází výrobní farmaceutický průmysl velmi dobře – je třetí na žebříčku zpracovatelského průmyslu. Odtud vychází vysoká přidaná hodnota. Pokud neinvestujete do vědy a výzkumu, nemůžete čekat, že v budoucnu dosáhnete vysoké přidané hodnoty,“ vysvětluje David Marek.

Obecně přitom v ČR dosahují výdaje na výzkum a vývoj dvou procent HDP, ve vyspělých zemích je to ale přes tři procenta. „Ve výrobním farmaceutickém průmyslu se tak můžeme inspirovat, jak posunout českou ekonomiku od montoven směrem k mozkovám, tedy k ekonomice, která bude mít v budoucnosti vyšší přidanou hodnotu, vyšší konkurenceschopnost a vyšší životní úroveň,“ uzavírá David Marek.

Kulatý stůl proběhl ve spolupráci s Českou asociací farmaceutických firem a jeho hlavními partnery jsou společnosti Oncomed, Teva a Zentiva, dalšími partnery pak jsou PRO.MED.CS, Stada a Ústav jaderného výzkumu Řež.

Foto: Radek Čepelák

Michaela Koubová