Rozpočet MZd na rok 2023 bude podle návrhu téměř poloviční proti 2022

Rozpočet ministerstva zdravotnictví by měl být podle předběžného návrhu ministerstva financí proti letošku příští rok téměř poloviční. Ministerstvo by mělo hospodařit zhruba s 10,15 miliardy korun, což je přibližně třetina nákladů v letech covidové epidemie a o pětinu víc než v posledním roce před covidem. Vyplývá to z dokumentu k přípravě státního rozpočtu na rok 2023, který minulý týden projednala vláda.

„V návrhu rozpočtu na rok 2023 jsou výdaje uvedeny bez evropských fondů a finančních mechanismů a také výdajů na očkovací látky proti onemocnění covid-19,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Z evropských fondů letos podle něj MZd do rozpočtu získalo 6,87 miliardy korun a na vakcíny mělo 3,5 miliardy korun.

Podle Jakoba jde jen o pracovní rámec příjmů a výdajů rozpočtu. Ministerstva podle něj mají do 31. července zpracovat návrhy jednotlivých rozpočtových kapitol a předložit je ministerstvu financí. „Na úrovni ministra financí se tyto návrhy projednají v průběhu srpna. Výsledné rozpočty jednotlivých kapitol se tedy mohou ještě významně změnit,“ dodal.

Ministerstvo ze svého rozpočtu nehradí zdravotní péči ani platy zdravotníků, ty se platí z veřejného zdravotního pojištění. Ze státního rozpočtu jdou peníze na provoz například krajských hygienických stanic nebo dalších zdravotnických institucí, jako je Státní zdravotní ústav nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Loni mělo ministerstvo vyhrazeno v rozpočtu asi na 3500 pracovních míst v úřadu a příspěvkových organizacích asi 1,7 miliardy korun. Z nich jen hygienické stanice mají kolem 2300 zaměstnanců. Ministerstvo jim začátkem letošního roku v době přípravy letošního rozpočtu nařídilo šetřit, každý kraj měl propustit čtyři až pět zaměstnanců mimo odborných. Například jihomoravským hygienikům podle tehdejšího vyjádření měl rozpočet klesnout o 50 milionů na 171 milionů korun a propuštěno mělo být 17 zaměstnanců z asi 260.

Ministerstvo financuje také například zdravotnický výzkum, vyhrazeno na něj v posledních letech mělo kolem 1,7 miliardy korun.

Rozdíl 20 miliard

V roce 2019 před covidem-19 mělo ministerstvo schválený rozpočet 8,9 miliardy korun. Na rok 2020 mělo mít vyhrazeno 11 miliard, reálné náklady ale vystoupaly nad 30 miliard korun. Ministerstvo platilo například nákupy osobních ochranných pomůcek pro nemocnice a objednávalo léky a vakcíny proti covidu. Vyšší byly také náklady za nová pracovní místa a přesčasy krajských hygienických stanic. Jen očkování proti covidu stálo loni 11,5 miliardy korun, další vakcíny jsou objednané i na letošní rok.

Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Do něj plynou z rozpočtu každý měsíc peníze za takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu. Náklady na jejich léčbu ale vybrané peníze přesahují, dotují se z plateb zaměstnanců, zaměstnavatelů nebo OSVČ.

Celkově se příjmy veřejného zdravotního pojištění odhadují pro letošní rok na 420,6 miliardy korun a pro příští rok 432,7 miliardy. Platby za státní pojištěnce by se příští rok měly vypočítávat automaticky podle valorizačního mechanismu, který projednává Sněmovna. V roce 2023 by měla být měsíční platba za státního pojištěnce 1878 korun, za rok tedy necelých 140 miliard. Ještě v roce 2018 byla platba za státní pojitěnce za měsíc zhruba poloviční.

Celkově vláda pro příští rok počítá se schodkem 295 miliard korun. Pro letošní rok je schválený schodek rozpočtu 280 miliard korun, MF plánuje v červenci vládě předložit jeho novelu. Vláda musí definitivní návrhu rozpočtu podle zákonných pravidel schválit a předložit Sněmovně do konce září.

Skutečnost a návrh rozpočtu MZd:

Náklady na státní pojištěnce:

* do června 2020 1067 Kč / od července 2020 – 1567 Kč

** do června 2022 – 1967 Kč / od července 2022 – 1567 Kč

*** predikce dle navrhovaného schématu automatické valorizace

-čtk-