Nedostatek sester, věková struktura, jejich odchod do důchodu a nedostatečný zájem mladých lidí o toto povolání se stává signifikantním problémem nejen v zahraničí, ale také na Slovensku. V roce 2004 tu byl průměr 6,7 sester na 1000 obyvatel, o čtyři roky později to bylo 6,28 sester na 1000 obyvatel, v roce 2016 už jen 5,74 sester na 1000 obyvatel a v roce 2022 se Slovensko dostalo na číslo 5,4 sester na 1000 obyvatel. Průměr Evropské unie je však 8,1 sester na 1000 obyvatel. „Pokud bychom chtěli mít zdravotnictví na úrovni průměru zemí EU, musíme říci, že nám v systému chybí zhruba 15 tisíc sester,“ uvádí Ministerstvo zdravotnictví SR.
Příčin, pro které Slovensko eviduje tak vysoký nedostatek sester, je několik – jejich věková struktura, změna vzdělávacího standardu či migrace pracovní síly. „I z toho důvodu bude motivace sester v nejbližším období vyžadovat naši mimořádnou pozornost, protože udržení sester ve zdravotnickém systému se odráží v poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. I proto jsme nastartovali přípravu změn v oblasti legislativy, personálního normativu, finančního ohodnocení, zlepšení pracovních podmínek sester a s nimi souvisejícího zatraktivnění povolání,“ říká ministr zdravotnictví SR Vladimír Lengvarský.
Inspirace z České republiky
Na začátku května letošního roku se státní tajemnice resortu Lenka Dunajová Družkovská zúčastnila bilaterálního jednání na půdě ministerstva zdravotnictví v České republice. „Samotní kolegové z Čech nám potvrdili, že k zastabilizování sesterského personálu jim pomohlo navýšení mezd a strategický materiál, ve kterém se věnují problematice lidských zdrojů ve zdravotnictví. Jako pozitivum uvedli, že tyto strategické dokumenty jsou přijaty na národní úrovni a bez ohledu na politickou atmosféru v zemi se ministerstvo řídí těmito dokumenty. Cíl je tedy jasně nadefinován a pro všechny stejný,“ vysvětlila Lenka Dunajová Družkovská.
Jelikož téma stabilizace personálu bylo na ministerstvu v rámci minulých vlád dlouhodobě opomíjeno, resort dosud neměl vypracovaný strategický dokument zaměřený na oblast zdravotnického personálu, který by z dlouhodobého hlediska definoval cíle a způsob jejich dosažení a komplexně řešil problematiku zdravotnických pracovníků.
Nejen na základě těchto zjištění, ale i ze zjištění z jednotlivých ústavních zdravotnických zařízení začalo ministerstvo zdravotnictví pracovat na Národní strategii řízení a stabilizace lidských zdrojů ve zdravotnictví, která dlouhodobě na Slovensku absentuje. „Nový návrh strategie s vyhlídkou na nadcházejících minimálně 10 let bude sestaven podle aktuálního nedostatku a zjištěných skutečností v souvislostí s řízením lidských zdrojů ve zdravotnictví. Na jeho tvorbě se budou podílet nejen zástupci resortu, odborné společnosti a hlavní odborníci, ale také odborníci ze samosprávných krajů,“ informoval ministr Vladimír Lengvarský.
Ministerstvo připravuje setkání s lidmi z praxe
Ministerstvo si současně uvědomuje, že takový strategický dokument nemůže vzniknout od stolu. „Musí vycházet opravdu z reálných potřeb praxe, a k tomu se potřebujeme setkávat právě s lékaři, sestrami, porodními asistentkami či záchranáři přímo v nemocnicích a v terénu. Návrhy ministerstva, s nimiž přicházejí na jednání s partnery ve vládě, totiž musí být kompatibilní s již zavedenými opatřeními v jednotlivých nemocnicích,“ uvádí Lenka Dunajová Družkovská.
Dodala, že je nezbytné a správné do strategie zapracovat příklady dobré praxe. „Velmi dobře si uvědomujeme, že při jednáních o dodatečném dofinancování a zvyšování ohodnocení zdravotnických pracovníků je naším úkolem nejen žádat finanční prostředky, ale také přinést návrhy systémových a udržitelných řešení,“ doplnil ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský.
Partnerům proto představil hlavní cíle resortu. Těmi krátkodobými jsou navýšení mezd sester na rychlou stabilizaci personálu, tedy navýšení koeficientů, ale i systémová opatření ve smyslu studentských dotací, příspěvků ke mzdě absolventů, návratu do rodiště, adaptační jazykové přípravy, mentorského příspěvku, vstupní náborové jednorázové dotace či podpory celoživotního vzdělávání. V rámci střednědobých cílů hovořil o změně image sesterského povolání, jakož i o změně financování zdravotnictví či o změně pracovních podmínek. Za dlouhodobý cíl vycházející z Národní strategie řízení a stabilizace lidských zdrojů ve zdravotnictví si ministerstvo stanovilo bližší určení a přerozdělení kompetencí, ustálení personálních normativů a zkvalitnění procesů vzdělávání.
Jozef Brezovský
