Poslanci zdravotního výboru doporučili Sněmovně ke schválení návrh na automatické zvyšování plateb za státní pojištěnce podle ekonomických ukazatelů. Bude se odvíjet od platby státu 1900 korun měsíčně v roce 2023, poté se stejně jako důchody bude valorizovat podle inflace a poloviny růstu reálných mezd. S mechanismem souhlasili i poslanci opozice, chtěli ale vyšší výchozí částku pro příští rok.
Podle důvodové zprávy k návrhu vybraly v roce 2021 zdravotní pojišťovny vyšší pojistné, než se očekávalo, a zůstatky na jejich účtech tak jsou tak vyšší. Loňský deficit systému veřejného zdravotního pojištění byl 13 miliard a zůstatky 51,8 miliardy. Snížení platby do konce roku tak podle ministerstva financí systém zvládne. „Rezervy klesnou z 51 miliard na námi odhadovaných 46 miliard,“ řekla poslancům ředitelka odboru rozpočtové politiky společensky významných odvětví MF Helena Doktorová. Letos bude podle odhadů systém ve schodku asi 16 miliard korun.
Podle opozičních poslanců bude ale 14 miliard, o které vláda chce letošní platby státu snížit, ve zdravotnictví chybět a může docházet ke snížení dostupnosti péče. Poslanec Jiří Mašek (ANO) proto navrhoval, aby pro příští rok byla platba za státní pojištěnce zvýšena na 1967 korun. „Rozdíl je 4,8 miliardy korun. Nepočítá se s nárůstem energií, cen potravin, ani s covidovou vlnou,“ uvedl.
I koaliční návrh na 1900 korun je vyšší, než jaký v polovině května představili ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Původně počítali s 1878 korunami. Při současných 1900 korunách měsíčně dostanou pojišťovny od státu téměř 135 miliard, tedy asi o 1,5 miliardy víc. Koaliční pozměňovací návrh načetl poslanec za KDU-ČSL Tom Philipp včera během druhého čtení novely na plénu Sněmovny jako návrh do novely zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Hlasovat o návrhu bude plénum během třetího čtení, které je naplánované na druhý týden v červenci. Pak návrh ještě musí podpořit senátoři.
Výbor, který se sešel hned den po druhém čtení zmíněné novely, se zároveň vyjadřoval ke změně návrhu o snížení plateb za státní pojištěnce do konce letošního roku. Vláda schválila její zastropování na loňských 1767 korunách měsíčně, tedy asi 21.200 korunách za každého z asi 5,9 milionu státních pojištěnců každý rok. Úspora pro rozpočet by měla být 14 miliard korun. Dosud schválená výše na rok 2022 je ale 1967 korun. Celkové roční částky tak mělo být dosaženo snížením ve druhé polovině rok. S platností od července ale návrh nestihne projít Parlamentem, nově se navrhuje snížení až na 1487 korun měsíčně, ale až od srpna.
Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly od roku 2000 téměř čtyřnásobně. V posledních letech to bylo zejména vlivem koronavirové epidemie. V roce 2020 pojišťovny uhradily péči za 359 miliard korun, loni bylo překročeno 400 miliard. Pro letošní rok bylo plánováno 427 miliard korun, příští 432 miliard.
Ze státního rozpočtu je hrazeno pojistné za 5,9 milionu lidí (55,8 procenta pojištěnců), platby za ně tvoří zhruba čtvrtinu příjmů. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích. Nárok na zdravotní pojištění mají po dobu jednoho roku i uprchlíci z Ukrajiny, za děti nebo ty, kteří nemají práci, pojistné odvádí stát.
-čtk-
