Přestože je na Slovensku akutní nedostatek zdravotních sester, nevyužil sektor zdravotnictví možnost zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny. „Slovenská komora sester a porodních asistentek (SKSaPA) neeviduje registraci ani jedné sestry a porodní asistentky z Ukrajiny po vypuknutí válečného konfliktu,“ říká Lukáš Kober, ředitel kanceláře SKSaPA.

Podmínkou registrace je totiž získání odborné způsobilosti k výkonu odborných pracovních činností sestry a porodní asistentky, tedy ukončené vzdělání v příslušném oboru. Sestry a porodní asistentky z Ukrajiny nesplňují podmínky podle platných směrnic, proto po procesu nostrifikace jejich vzdělání Ministerstvem školství SR mohou v systému zdravotní péče pracovat jen na pozici zdravotnického asistenta.

Zájem je, brání legislativa

To však nic nemění na faktu, že i takových zdravotníků je na Slovensku nedostatek. „V rámci asociace evidujeme kolem stovky zdravotníků, kteří se na nás obrátili s prosbou o pomoc, ať už s nostrifikací vzdělání, nebo s nalezením zaměstnavatele na Slovensku. Z tohoto množství je přibližně téměř polovina praktických sester. A to mluvím jen o těch, kdo kontaktovali naši asociaci. Celkově předpokládáme několik stovek takových lidí, kteří momentálně pobývají dlouhodobě na Slovensku. Pokud bychom se chtěli bavit o zdravotních sestrách, tak ty momentálně lze zajistit ze zemí jako Rusko, Bělorusko, Srbsko, Indie či Vietnam. Jenže ve všech případech jde o velmi komplikovaný až nerealizovatelný proces,“ vysvětluje Marian Neradný z Mezinárodní asociace lékařů a zdravotníků na Slovensku (MALZS). Asociaci se podařilo několika zdravotníkům zprostředkovat práci, ale potenciál je samozřejmě mnohonásobně vyšší.

„Ministerstvo zdravotnictví SR (MZ SR) uvedlo do praxe legislativní změny – díky zákonu Lex Ukrajina jsme umožnili lékařům, sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům pracovat u slovenských pacientů, a to díky institutu dočasné odborné stáže, téměř okamžitě bez zbytečných administrativních procesů, které vyžaduje vstup do systému,“ vysvětluje Petra Lániková, mluvčí MZ SR.

Evidence na jiných pozicích

Podle Lukáše Kobera je největším problémem při zaměstnávání sester z Ukrajiny nekompatibilita jejich vzdělání se vzděláváním sester v zemích EU, jazyková bariéra a samotný adaptační proces. Druhým problémem je to, že pokud sestry z Ukrajiny mají projít nostrifikací vzdělání, jazykovými zkouškami a adaptačním procesem, spíše půjdou pracovat do států, které sestrám nabízejí výrazně vyšší mzdy, jako je například Česká republika či země západní Evropy.

Marian Neradný si zase myslí, že Ministerstvo zdravotnictví SR sice mělo dobrou koncepci, ale zastavilo se těsně před cílem, kterým měla být praktická sestra, která díky odborné stáži úspěšně absolvuje doplňující zkoušky a zůstává na Slovensku pracovat jako řádná praktická sestra.

„Vidíme také nedostatky na straně dalších státních orgánů, bez jejichž koordinace nebude systém plně funkční. Jde například o problém neexistující pracovní pozice lékař – stážista či sestra – stážista, což způsobuje zaměstnavatelům problémy, jak tyto lidi reálně zaměstnat tak, aby neporušovali zákon a zároveň mohli pracovat jako zdravotníci pod odborným dohledem. Stanovisko ministerstva práce je bohužel zatím takové, že stáž není výkon práce, a proto není třeba vytvářet takovou pozici s kódem,“ konstatuje Marian Neradný. Zaměstnavatelé podle něj pracují de facto jako před zavedením odborné stáže a takové zdravotníky (včetně lékařů) evidují na jiných pozicích, což však pro ně může mít v případě kontroly negativní právní důsledky.

Mohlo by vás zajímat

Situace u lékařů je velmi podobná s tím rozdílem, že u nich byla odborná stáž déle než u praktických sestr, které se do seznamu oprávněných zdravotnických kategorií dostaly až nyní. Potřeby a problémy jsou ale podobné. „U lékařů však evidujeme ještě jeden dlouhodobý problém, a tím je nemožnost uznání vzdělání pro pediatry ze třetích zemí. Tento problém se již dlouhodobě a dosud neúspěšně pokoušíme řešit. O stavu společnosti a našeho soudního systému svědčí i fakt, že případ jedné pediatričky je u soudu od roku 2019. Jen pro zajímavost, tato lékařka již pracuje jako pediatrička v Brně (v ČR její vzdělání uznali), kam denně dojíždí z Bratislavy,“ dodává Marian Neradný.

Dočasnou odbornou stáž na Slovensku podle MZ SR provádí v současnosti dohromady 63 zdravotníků z Ukrajiny, z toho jich 49 přibylo po vypuknutí války. 26 stážistů, kteří na Slovensku začali působit po zahájení války, má uznané doklady o vzdělání v povolání lékař, 20 zase v povolání zubní lékař a tři osoby v povolání praktická sestra – asistent.

Stát nastavuje přesné podmínky

Obě organizace, SKSaPA a MALZS, by očekávaly větší pomoc ze strany státu. „Je úkolem státu jako regulátora nastavit přesně podmínky, které musí splnit zájemci o práci ve slovenském zdravotnictví. My nejsme proti zaměstnávání sester ze třetích zemí, avšak musí splňovat podmínky pro výkon povolání jako naše sestry. Není myslitelné, abychom od našich sester vyžadovali určitý stupeň vzdělání a další povinnosti související s výkonem povolání a od sester ze zahraničí ne,“ říká Lukáš Kober.

Podle Mariana Neradného je třeba si uvědomit, že problém nedostatku odborného zdravotnického personálu na všech úrovních je na Slovensku dlouhodobý, a tomu by mělo odpovídat i systémové a dlouhodobé řešení, ke kterému patří i usnadnění příchodu zahraničních zdravotníků ze třetích zemí prostřednictvím zjednodušení legislativy a koordinace práce všech zainteresovaných státních institucí a ministerstev.

„Z našeho pohledu je třeba realizovat legislativní úpravy minimálně v zákonech o službách zaměstnanosti, o zdravotní péči, o uznávání dokladů, o vzdělání a odborných kvalifikacích či v zákoně o pobytu cizinců,“ tvrdí.

„Prvořadým cílem resortu zdravotnictví je zajistit poskytování kvalitní zdravotní péče kvalifikovaným personálem. Z toho důvodu je třeba, aby i lékaři, sestry a další zdravotničtí pracovníci ze třetích zemí, kteří mají zájem pracovat na Slovensku, splňovali potřebné standardy vzdělání. Jejich zájem o práci v tomto segmentu vítáme, zároveň však doplňujeme, že jsme vázáni i pravidly nastavenými v rámci EU,“ uzavírá Petra Lániková.

Jozef Brezovský