Od čistého altruismu, přes zkušenost s těžkou nemocí až po snahu ušetřit. To vše mohou být důvody, proč se lidé rozhodnou věnovat po smrti své tělo vědě. A Ústav anatomie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy po čtyřech letech fungování dárcovského programu již podepsal dárcovskou smlouvu s pořadovým číslem 600, informoval v tiskové zprávě.
Darovaná těla představují neocenitelný zdroj poznatků pro studenty medicíny a vědce z nejrůznějších lékařských oborů. A registr nejmladšího anatomického ústavu v ČR, Ústavu anatomie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, aktuálně zaregistroval již svého šestistého dárce.
Cesta k tomuto kulatému číslu ale nebyla snadná. „Začínat od nuly je velká výzva,“ říká přednosta Ústavu David Kachlík a dodává: „Velký podíl na tomto výsledku mají i kolegové, kteří se o dárcovský program starají a komunikují s dárci. Podařilo se jim vytvořit téměř rodinné prostředí, kdy jsou nápomocni radou a ochotou k celkové spokojenosti našich dobrovolných dárců.“ Podle něj je individuální přístup k dárcům klíčový stejně jako maximální úcta k darovanému tělu.
Jména zesnulých dárců ponese strom života
Důvody, proč se někteří lidé rozhodnou darovat své tělo, jsou různorodé. Od čistého altruismu, tedy být prospěšný i po smrti, přes zkušenost s těžkou nemocí a tedy přáním, aby lékaři a vědci nalezli účinné léky proti dosud nevyléčitelným chorobám, až po důvody ekonomické. Ústav anatomie totiž hradí veškeré náklady spojené s pohřbem. „Zaznamenali jsme dokonce rozhodnutí dárců, kteří mají obavy ze samoty a opuštěnosti. Chtějí mít jistotu, že se někdo postará o jejich tělo,“ doplňuje Kachlík.
V listopadu loňského roku otevřela 2. lékařská fakulta ve svém areálu v Plzeňské ulici v pražském Motole pietní místo. Byla zde zasazena lípa srdčitá jako symbol spojující svět živých a mrtvých, která ponese na větvích malé dřevěné lístky s křestními jmény dárců na připomínku jejich rozhodnutí. „Strom života“ má fungovat i jako místo, kde se v budoucnu budou konat mše za zesnulé dárce, jichž se budou moci zúčastnit také pozůstalí.
Aktuálně je v registru dobrovolných dárců Ústavu 60 procent žen a 40 procent mužů. Tento poměr je shodný i u již zemřelých dárců. Nejpočetnější skupinou jsou dárci ve věku nad 60 let. Přesto se mezi nimi najdou i výrazně mladší ročníky, včetně osob narozených v roce 2004, tedy čerstvě dospělých. Ve většině případů jde o jednotlivce, i když v něm lze najít i manželské páry nebo celé rodiny. Třetinu dárců tvoří obyvatelé Prahy a středních Čech.
-sed-
