Více než jedna miliarda korun by měla jít na projekt Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění neboli CarDia. Během třech a půl roku by tak mělo dojít k propojení pěti nejvýznamnějších klinických a výzkumných center, díky čemuž by se ve výsledku měla zkvalitnit péče o pacienty, kteří budou mít rychlejší přístup k těm nejmodernějším postupům. Projekt financovaný z Národního fondu obnovy by měl navíc dát zelenou propojení dat a navázání pevné spolupráce mezi IKEM, Univerzitou Karlovou, Masarykovou univerzitou, Fyziologickým ústavem AV ČR a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) i do budoucna.

V IKEM projekt CarDia umožní zásadní rozvoj klinických a experimentálních programů v oblasti diabetologie, kardiologie a dalších přidružených onemocnění, a to prostřednictvím personálního posílení výzkumných týmů a nových investic. Díky němu bude také možná obnova experimentální magnetické rezonance a posílení preklinického výzkumu v Centru experimentální medicíny.

„Pro nás jako pro IKEM je to veliká věc z hlediska toho, co před námi stojí, i objemu výzkumného projektu, který je největší v historii IKEM. Není to ale jen náš projekt, ale i projekt našich partnerů, s nimiž na něm pracujeme. Řešitelé projektu byli schopni najít styčné plochy s Akademií věd ČR, Univerzitou Karlovou, Masarykovou univerzitou i lékařskými fakultami,“ uvádí ředitel IKEM Michal Stiborek.

„Projekt CarDia je krásnou ukázkou, jak se dá propojit lékařská praxe s výzkumem. Z důvodu lékařsky-vědeckého i společenského je právě tento projekt ze čtyř projektů excelence, které vznikají díky Národnímu plánu obnovy, tím nejinovativnějším a společensky nejrelevantnějším,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová s tím, že epidemie kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky je sice nenápadnější, ale v porovnání s covidem o to závažnější.

CarDia je přitom největší český projekt tohoto typu, který spojuje odborníky z IKEM, Fyziologického ústavu, Ústavu organické chemie a biochemie, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Ti by měli společnými silami pracovat na hlubším poznání příčin onemocnění, vývoji léků, uvádění nových postupů do klinické praxe i větším zapojením moderních technologií.

Mohlo by vás zajímat

Vznikne za tři a půl roku nový kontinent?

Na začátku řetězce by měl stát pacient, díky němuž Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a IKEM definují potřeby a požadavky. Na ÚOCHB pak probíhá vývoj léků, na což navazuje Fyziologický ústav AV ČR, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a IKEM s preklinickým a klinickým výzkumem, jehož výsledky se pak dostanou zpět k pacientům.

Aby ale vše fungovalo, musí být jednotlivé instituce propojeny. „Jedním z nejdůležitějších úkolů takto velkých konsorcií, a bez toho to v medicíně dál nepůjde, jsou data. My ve spolupráci s klinikou získáváme obrovské množství údajů, která potřebujeme propojit s klinickými daty. Doposud jsme ke spolupráci přistupovali jednoduše – měli jsme jeden grant na určitý projekt, a v jeho rámci se kombinace nějak dařila. Nikdy se ale nedařila tak, abychom vytvořili systematickou základnu na tento typ výzkumu. K tomu projekt CarDia nádherně slouží, protože musíme vytvořit organizační základnu a propojit informační kanály. Nepotřebujeme stavět nový ústav, vytváříme ústav virtuální, který je založen na tom nejlepším, co se nám tu podařilo spojit. Z toho musíme vytěžit maximum,“ přibližuje ředitel Fyziologického ústavu Jan Kopecký.

„Doposud jsme nefungovali jako izolované ostrovy, ale byli jsme propojeni vysutými lávkami nebo vory. Tento projekt vystaví silné, pevné mosty, a třeba ostrovy pohne. Doufám, že za tři a půl roku řešení budeme moci říci, že vznikl nový kontinent,“ doplňuje Stanislav Kmoch z 1. lékařské fakulty UK.

Důležité je, že projekt bude příležitostí i pro mladou krev. „V oblasti výzkumu metabolických a kardiovaskulárních onemocnění Česká republika stále nemá dostatek vědců a výstupů preklinického i klinického biomedicínského výzkumu, na který by navazoval vývoj nových léků a léčebných postupů. Patříme ke členským státům, které pandemie covidu-19 postihla nejvíce a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace. Kromě vědeckých výsledků ale 1. LF UK prostřednictvím nového národního centra naplní jeden z dalších požadavků a evropských doporučení – důraz na vědeckou výchovu. Máme skvělé učitele a silnou základnu studentů, kteří často již v pregraduálním studiu k vědě směřují. Tyto iniciativy tak budeme díky prostředkům na vědu moci ještě více prohlubovat,“ poukazuje děkan 1. lékařské fakulty UK Martin Vokurka.

Tématem bude předčasné stárnutí buněk, diety i nové léky

Proč volba padla právě na kardiovaskulární a metabolická onemocnění? V Česku trpí obezitou celých 55 procent lidí, přičemž tento zdravotní problém je spojen s 18procentním zvýšením celkové úmrtnosti. Diabetem dnes u nás trpí přes milion lidí a 22 tisíc jich na problémy s tímto onemocněním spojené umírá. Kardiovaskulární choroby pak stojí život kolem 36 tisíc lidí ročně.

„To nás stojí nejvíce peněz a ani v evropském kontextu na tom nejsme dobře. My dnes navíc nemáme dostatek objektivních údajů například o výskytu obezity v ČR, nepřesné informace máme i o některých kardiovaskulárních komplikacích. Věříme, že propojením institucí by se to mohlo zlepšit. Cílem je rozhodně vznik a testování nových léků. Pacienti, kteří dosud neměli možnost být adekvátně léčeni kvůli tomu, že měli příliš mnoho komplikací nebo je nikdo nedokázal pořádně zvládnout, by do projektu měli být zapojeni. Máme velký plán na využití moderních technologií jak v léčbě diabetu, tak zvýšení motivace pacientů v dalších oblastech. Věříme, že se nám podaří vymyslet lepší prevenci vzniku obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění,“ vypočítává hlavní vědecký koordinátor, iniciátor projektu a přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík. Ve výsledku bychom tak měli umět lépe onemocněním předcházet, co nejefektivněji je léčit a rychleji do praxe promítat poznatky získané při experimentálním výzkumu.

Jaké jsou konkrétní témata, na která se chtějí odborníci zaměřit? Jedním z nich je předčasná senescence čili předčasné stárnutí buněk, jejíž ovlivnění by mohlo pomoci nejen při léčbě diabetu, ale i dalších civilizačních nemocí. Už nyní tak IKEM spolupracuje na několika projektech s Fyziologickým ústavem a dalšími institucemi. V plánu jsou také klinické studie s novými léky na obezitu a diabetes, kde by měla fungovat spolupráce IKEM s ÚOCHB.

„Co je těžké testovat v praxi, stojí to hodně peněz a trvá to dlouho, jsou dietní léčby – tam je málo kvalitních objektivních multicentrických studií, takže doufáme, že i na toto bychom se mohli zaměřit. Velkým zaměřením IKEM a do budoucna i dalších partnerů je využití nových technologií k léčbě diabetu I. typu. A co je jedním z hlavních témat IKEM, je transplantační léčba diabetu I. typu. Léčba pomocí kmenových buněk je stále hudbou budoucnosti, ale i zde máme velmi zajímavý program, který by časem mohl umožnit použití těchto buněk jednak k léčbě vlastního diabetu, jednak k léčbě cévních komplikací,“ vypočítává Martin Haluzík.

Obézní pacienti s diabetem 2. typu také budou moci díky projektu užívat inovativní léky, které by běžně i vzhledem k vysoké ceně vůbec nedostali. Zároveň získají možnost se zapojit do komplexního programu zahrnujícího podrobný plán fyzické aktivity a sledování pokroku i konzultace online. Diabetici se sníženou funkcí ledvin, kteří musejí aplikovat inzulin několikrát denně, zase dostanou k dispozici nejmodernější senzory na měření glykémie a bude možné jim s pomocí vědeckých modelů upravit a zjednodušit léčbu. Zlepšení by výzkum měl přinést i skupině pacientů s diabetem 1. typu, kteří trpí syndromem nedostatečného rozpoznávání hypoglykémie. Projekt se více zaměří i na nemocné s obezitou a fibrilací síní, kterým se již nyní v IKEM věnuje program HOBIT.

Jak vymýtit infarkty v mladém věku

„V kardiovaskulárním programu máme oblast srdečního selhání a arytmie. Projekty v oblasti arytmií jsou zaměřeny na pochopení mechanizmu vzniku a udržení nejčastější arytmie – fibrilace síní. Ta sice sama o sobě neohrožuje na životě, ale přináší pacientům sníženou kvalitu života a nepříznivý vývoj jejich zdravotního stavu, takže mohou umírat předčasně. Vznik arytmie je v síňové svalovině a je spojen s morfologickým substrátem, kdy je síňová svalovina vlivem různých chorob, nejčastěji obezity, diabetu či hypertenze, postižena. Na to jsou zaměřeny některé naše podprojekty. Budeme studovat vzorky tkáně odebrané při operacích či tuk na povrchu srdce, který je u obézních ve větším množství a vylučuje mediátory přispívající ke změnám v síňové svalovině. Budeme sledovat, jestli hubnutí a změna životního stylu ovlivní množství tuku a metabolismus tuku a sníží se fibrilace síní. Ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou se pak chceme zaměřit prevenci tromboembolických komplikací u pacientů s fibrilací síní, kteří mají renální selhání. Tito lidé nemohou brát nové léky proti srážení krve, protože mají těžkou poruchu ledvin, takže chceme studovat nové možnosti, jako je uzávěr ouška levé síně, kdy se zátkou uzavře výchlipka síně, kde sraženiny vznikají nejčastěji,“ popisuje přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner.

U pacientů s fibrilací síní se také odborníci chtějí věnovat prokrvení mozku a ledvin, kdy se pomocí magnetické rezonance bude sledovat, jak změny v prokrvení ovlivňují funkce mozku a ledvin. V neposlední řadě bude IKEM spolu s Masarykovou univerzitou zkoumat, jak vznikají arytmie na buněčné úrovni u lidí s diabetem. S Fyziologickým ústavem se zase zaměří na to, jak vznikají arytmie u pacientů se srdečním selháním, obezitou a diabetem, a s 3. lékařskou fakultou budou centrem zájmu nové možnosti kardiostimulace.

Oblastí, na kterou by zase chtěla klást velký důraz Masarykova univerzita, je problematika předčasného rozvoje arterosklerózy. V Česku se totiž každý den narodí jedno dítě, které má geneticky dané vysoké riziko infarktu před čtyřicítkou.

„Proto je jednou z priorit našeho výzkumu studium genetických příčin vysoké hladiny cholesterolu, která vede k časnému rozvoji arterosklerózy a předčasnému vzniku infarktu. Naším cílem je posun diagnostiky takto ohrožených jedinců do nižších věkových skupin tak, aby mohla být zahájena léčba a dožívali se bez komplikací věku jako ti, kdo genetické riziko nemají,“ dodává řešitel projektu za Lékařskou fakultu MUNI Tomáš Freiberger.

Michaela Koubová