Ministerstvo zdravotnictví se (stejně jako ministerstvo vnitra a kultury) v uplynulých pěti letech příliš nezvládlo popasovat s investicemi do ochrany měkkých cílů, v tomto případě nemocnic. Ačkoliv bylo na neinvestiční projekty zaměřené na ochranu nemocnic vyčleněno 106 milionů, vyčerpáno bylo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jen 60 milionů. Navíc nebyly stanoveny měřitelné cíle, programy nebyly realizovány dle potřeb a od příjemců se nevyžadovaly výstupy projektů, takže ve finále ani není znám počet měkkých cílů, u nichž došlo ke zvýšení ochrany. Zároveň tak na výsledky neinvestičních programů není možné navázat programy investiční, s nimiž přitom nemocnice počítají.

„Významné nedostatky snižující účelnost peněžních prostředků státu zjistil NKÚ u poskytovatelů dotací – ministerstva vnitra, ministerstva kultury a ministerstva zdravotnictví. Ta zejména nestanovila cíle neinvestičních programů měřitelně, nebudou tak moci vyhodnotit přínos poskytnuté podpory ani zamýšlený dopad, kterým je zvýšení ochrany měkkých cílů; nerealizovala neinvestiční programy dle potřeb; nevyžadovala od příjemců neinvestičních programů výstupy projektů (bezpečnostní dokumentaci) a informace o jejich využití, což mj. způsobilo, že neznají počet měkkých cílů, u nichž došlo ke zvýšení jejich ochrany; a nezahájila do doby ukončení kontroly NKÚ plánované investiční programy. NKÚ přitom zjistil, že příjemci mají na základě bezpečnostní dokumentace zjištěny nezbytné potřeby v investiční oblasti (např. pořízení oplocení, kamer nebo zabezpečovacích systémů),“ uvádí v závěru z kontrolní akce NKÚ.

NKÚ prověřoval, jak ministerstva rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze státu na systém ochrany měkkých cílů před teroristickými a dalšími útoky. Kontrola byla provedena u tří poskytovatelů dotací neinvestičních programů, tedy ministerstva vnitra, kultury a zdravotnictví, a u tří příjemců – Ústeckého kraje, Fakultní nemocnice Bulovka a Národní knihovny ČR.

Přestože se přitom Česko zabývá tématem ochrany měkkých cílů už od roku 2010, stále schází efektivní podpora investic, které mají vést k ochraně měkkých cílů a případně minimalizovat škody. V roce 2017 sice byla schválena Koncepce ochrany měkkých cílů 2017–2020, až o dva roky později ale začala ministerstva poskytovat finanční podporu na neinvestiční programy. Jejich náplní byla zejména tvorba bezpečnostních analýz a dokumentace pro zvýšení ochrany měkkých cílů, organizování školení, seminářů a cvičení, na což pak měly od roku 2021 navázat konkrétní investice. To vše mělo vést k vytvoření národního komplexního systému ochrany měkkých cílů, zatím se tak ale nestalo.

První háček byl už v tom, že ministerstvo vnitra v rámci koncepce nestanovilo měřitelné cíle, kterých chce dosáhnout. Plnění koncepce tak není možní vyhodnotit a ani nebyla zpracována navazující koncepce pro roky 2021 až 2023. Kontrolovaná ministerstva pak ani nestanovila měřitelné cíle ani v neinvestičních programech, určila pouze obecný cíl poskytnuté podpory bez konkrétního počtu měkkých cílů, který měl být podpořen. Nevymezila také v souvislosti s poskytovanými peněžními prostředky státu měřitelné indikátory pro vyhodnocení naplnění cílů neinvestičních programů. A protože nebyly vyhodnoceny neinvestiční programy, není možno na ně navázat programy investičními.

Mohlo by vás zajímat

Vyčerpalo se necelých 60 procent prostředků

Kontrolní úřad také poukázal na to, že ministerstva nepostupovala při realizaci neinvestičních programů účelně. Ministerstvo zdravotnictví rozšířilo okruh prioritních příjemců, který původně zahrnoval 46 nemocnic poskytujících akutní lůžkovou péči s počtem akutních lůžek vyšším než 500 – kategorie I. typu (tj. 22 nemocnic) a s počty akutních lůžek 350 až 500 – kategorie II. typu (tj. 24 nemocnic). Na základě tohoto počtu a předpokládané nákladovosti stanovilo ministerstvo plánovanou alokaci neinvestičního programu, později se ale rozhodlo okruh rozšířit. Prostředky tak byly sice dostupné pro více potenciálních příjemců, zároveň však došlo k opuštění záměru zvýšit ochranu prioritních měkkých cílů. Přesto nebyla část poskytnutých prostředků vyčerpána.

„Ministerstvo zdravotnictví zřídilo Dotační program na zvýšení ochrany měkkých cílů v resortu zdravotnictví (dále také „Program OMCZ“). Cílem bylo zajištění zvýšení bezpečnosti objektů zdravotnických zařízení a tím i zvýšení bezpečnosti pacientů a zdravotnických pracovníků. Příjemcem byly nemocnice se stanoveným minimálním počtem akutních lůžek. Na Program OMCZ vyčlenilo MZd peněžní prostředky státu ve výši 106 mil. Kč, skutečné čerpání činilo 60,7 mil. Kč na 108 projektů, což je 57 procent z celkové alokované částky. V roce 2020 převedlo MZd nevyčerpané peněžní prostředky státu neinvestičního programu ve výši 12,6 mil. Kč na aktivity související s ochranou měkkých cílů,“ píše se v závěru s tím, že v roce 2019 bylo čerpáno 20,8 milionu Kč, o rok později necelých 28,8 milionu a v roce 2021 11,1 milionu. V roce 2020 přitom ministerstvo zdravotnictví použilo nevyčerpané prostředky na úhradu nákladů spojených se školením zaměstnanců v oblasti psychosociální podpory a na upgrade, pořízení či pronájem svolávacího a varovného systému.

Ministerstvo zdravotnictví také stanovilo v rozhodnutích o poskytnutí dotace (ROPD) vydaných pro rok 2019 v části rozpočet pouze jednu položku služby s příslušnou schválenou celkovou částkou dotace bez bližšího rozdělení na jednotlivé položky, přestože v žádosti o dotaci požadovalo rozepsat požadované prostředky na jednotlivé položky. V rámci ROPD vydaných pro rok 2020 zjistil NKÚ nejednotnost obsahu, takže ministerstvo nemohlo vyhodnotit, zda příjemci postupovali při realizaci projektů účelně a hospodárně.

V roce 2019 navíc scházelo nastavení maximálních finančních limitů například na základě průzkumu trhu. Docházelo k situacím, kdy hodnotitel posuzoval výši ceny, ačkoliv neměl dostatek informací k posouzení, takže pak příjemci vraceli část přidělených prostředků z důvodu dosažení významně nižších cen oproti cenám plánovaným a schváleným poskytovateli dotací. Do rozpočtu ministerstva zdravotnictví se tak vrátily prostředky ve výši cca 11,2 mil. Kč, což byla více než třetina celkové poskytnuté dotace.

Bez kontrol

Aby toho nebylo málo, neprovedlo ministerstvo u příjemců v kontrolovaném období žádnou kontrolu. Konkrétně ministerstvo zdravotnictví nepostupovalo v oblasti provádění veřejnosprávní kontroly dle zákona č. 320/2001 Sb. v případě Fakultní nemocnice Bulovka, kde NKÚ zjistil skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně ve vztahu k peněžním prostředkům poskytnutým ze státního rozpočtu.

„Kontrolou NKÚ bylo u Fakultní nemocnice Bulovka jako příjemce prostředků neinvestičního programu MZd v rámci projektu č. OKP/18/1109/2019 zjištěno, že dodavatel vzdělávacích služeb nerealizoval plánovaných 14 seminářů s minimálně 20 účastníky na jednom semináři (jak bylo uvedeno ve smlouvě), ale jen pět seminářů, kde bylo proškoleno celkem pouze 174 účastníků. Příjemce z údajů, které vedl, věděl před zaplacením sjednaných služeb o nedodržení smlouvy, přesto fakturu za služby uhradil v plné výši. Tím, že nebyl ze strany dodavatele dodržen rozsah sjednaných služeb, ale příjemce zaplatil služby dle původního rozsahu, porušil podmínky čerpání dotace, protože poskytnuté peněžní prostředky použil na úhradu dílčích aktivit, které nebyly realizovány. Nevyužil je tak hospodárně a účelně k dosažení stanoveného cíle. NKÚ to vyhodnotil jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně ve vztahu k peněžním prostředkům státu ve výši 108 900 Kč ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb.,“ stojí v kontrolním závěru.

I když také byli příjemci povinni předložit po ukončení projektu závěrečnou zprávu s popisem projektu, výší vyčerpaných a případně vrácených peněz, obecným popisem naplnění cílů projektu a výčtem nedostatků spojených s čerpáním dotace, kontrolovaná ministerstva nestanovila povinnost doložit výsledek projektu, tedy například bezpečnostní dokumentaci, ani informaci o jeho následném využití. Vyhodnocení závěrečných zpráv ministerstva prováděla pouze formálně, což dokládají skutečnosti zjištěné NKÚ u příjemců podpory týkající se porušení podmínek neinvestičních programů nebo akceptování závěrečných zpráv, ze kterých nebylo možné ověřit účelnost a hospodárnost vynaložených peněžních prostředků státu.

„Kontrolou NKÚ bylo u Fakultní nemocnice Bulovka jako příjemce prostředků neinvestičního programu MZd v rámci projektu č. OKP/16/1109/2021 zjištěno, že nesplnila podmínky pro přiznání dotace v rámci neinvestičního programu pro rok 2021 stanovené ve sdělení MZd ze dne 5. ledna 2021 tím, že žádala prostředky ve výši 615 600 Kč, pro které neměla uzavřeny smlouvy o plnění, ačkoliv tuto povinnost ve sdělení MZd stanovilo. Na základě kontroly NKÚ došlo k odstranění zjištěných nedostatků a Fakultní nemocnice Bulovka vrátila tyto prostředky MZd,“ popisuje závěrečná zpráva.

Předpokládané investiční potřeby jsou 570 milionů

Realizace neinvestičních programů, jejichž vyhodnocení je ve hvězdách, byla přitom dle NKÚ nezbytným předpokladem pro zmapování potřeb jednotlivých měkkých cílů, aby následně mohl být proces komplexní ochrany měkkých cílů dokončen plánovanými investičními programy. NKÚ v rámci analýzy zpětné vazby u příjemců zjistil, že příjemci zahájení navazujících investičních programů skutečně předpokládají.

„MZd uložilo v roce 2020 organizacím v jeho přímé působnosti, aby předložily požadavky na pořízení investičního majetku pro vytvoření navazujícího investičního programu zaměřeného na zvýšení ochranu měkkých cílů. Z předložených požadavků vyplynulo, že více než polovina organizací by investiční prostředky využila na následující opatření: kamerový systém, vstupní a vjezdový systém kontroly, bezpečnostní dveře, zajištění bezpečnosti klíčového režimu, elektronický zabezpečovací systém nebo vybudování rozhlasu, rádiové sítě, svolávací a varovný systém. Předpokládané investiční potřeby vyčíslilo MZd na 320 mil. Kč plus 250 mil. Kč na zajištění náhradních zdrojů elektrické energie,“ poukazuje kontrolní závěr. Investiční programy však ani ministerstvo zdravotnictví, ani druhá dvě kontrolovaná ministerstva do doby ukončení kontroly NKÚ, tedy do února 2022, nevyhlásila.

Michaela Koubová