Lidé jsou ochotnější platit u veterináře za psa než za vlastní zdraví u lékaře, říká ke spoluúčasti pacientů ředitel VFN David Feltl

Součástí vládního prohlášení je i možnost zavedení dobrovolného připojištění pro občany. Zatím ovšem není jasné, jak by připojištění mělo vypadat a co by mohlo zahrnovat. Proto se Zdravotnický deník zeptal odborníků ve zdravotnictví, jak se na problematiku dívají a kde by podle nich byl pro možné připojištění prostor. Jejich odpovědi vám postupně budeme přinášet. Jako první dnes přinášíme pohled ředitele Všeobecné fakultní nemocnice Davida Feltla.

Identifikujete oblasti léčby, na které se dnes nebo v budoucnu nedostávají nebo nebudou stačit finanční prostředky?

Já bych to asi formuloval jinak. Cílem by podle mě nemělo být, aby se lidé připojišťovali na segment, kde výrazně rostou náklady (typicky třeba inovativní terapie typu cílená léčba a podobně), ale obecným připojištěním zvýšit objem i podíl soukromých zdrojů v systému financování zdravotní péče. Jinými slovy, definuji standard, připojistím se na nadstandard, zvýším objem peněz v systému, a ty potom budou sloužit k financování té nejnákladnější péče, která ale bude dostupná pro každého. Vlastní připojištění vidím jako smysluplné pro segmenty péče, kde existuje kvalitní standard, a k němu ještě nákladnější (“luxusnější”) alternativa. Typicky kloubní náhrady, oční čočky, stomatologická péče. Možná by šlo i to, aby se člověk připojistil na doplatky za léky.

Existují podle vás nějaké zdravotní výkony, které dnes není možné hradit z veřejného zdravotního pojištění, a přitom by mohly přinést vyšší kvalitu nebo komfort pro pacienta?

Já vidím prostor hlavně v některých kvalitnějších materiálech, viz moje předchozí odpověď.

Mohlo by vás zajímat

Lékárníci si stěžují na „nepřiměřené“ kontroly. Nelze, aby si kladli požadavky k inspekcím, ohrazuje se ředitel SÚKL

A co některá léčiva, které dnes nejsou plně hrazena, a dávalo by smysl, aby se na ně lidé připojistili?

Umím si představit situaci, kdy platím vyšší pojistné a mám pak všechny léky v lékárně bez doplatku. Nijak jsem tu myšlenku ale hlouběji neanalyzoval, jenom mě to napadlo. Na druhou stranu, neumím si představit, že by třeba životně důležité léky byly připojistitelné, tedy hůře dostupné ve “standardním” pojištění.

Dává smysl, aby u některých nových terapií mohlo fungovat dobrovolné připojištění?

To mi nedává smysl. Nové terapie, pokud jsou prokazatelně účinné, by měly být dostupné pro všechny.

V jakých oblastech by vám připojištění dávalo smysl?

Viz výše. Pro začátek aspoň stomatologie, čočky, klouby.

Potřebuje zdravotnictví vícezdrojové financování a posílení role soukromých zdrojů? Kde nejvíce?

Naprosto. Podíl soukromých zdrojů máme nejnižší široko daleko. Neřekl bych kde ano a kde ne, soukromé zdroje by měly prostě navýšit celkový objem prostředků ve zdravotnictví.

Dávalo by někde smysl zavést nebo zvýšit spoluúčast pacientů, případně kde?

Stejně jako připojištění je i vyšší spoluúčast politicky velmi citlivá. Já ale jako nepolitik můžu s klidem říci, že to jednoznačně podporuji. Je zajímavé, že ochota platit u veterináře za psa je výrazně vyšší než ochota platit u lékaře za sebe sama. Já bych podporoval znovuzavedení poplatků za pobyt v nemocnici, přinejmenším ve formě poplatku za stravu.

-mk-