Přestože mezi lety 2015 a 2018 došlo v Německu k uzavření necelých dvou desítek nemocnic, je jich u našich západních sousedů stále ještě až příliš velký počet. Politici by měli podle některých odborníků začít vážně uvažovat o slučování klinik. Jednak kvůli snížení nákladů na zdravotní péči, ale také z důvodu jejího zkvalitnění, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Spolková republika Německo provozuje zhruba 1900 nemocnic. A přestože jich před několika lety necelé dvě desítky ubyly, někteří odborníci považují jejich počet stále za příliš vysoký. „S ohledem na nedostatek personálu ve zdravotnictví a stárnoucí populaci je slučování klinik v mnoha případech důležitým opatřením ke zvýšení efektivity a zajištění minimálního počtu zaměstnanců,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt ekonomka z Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum (RWI) Anne Mensenová.
Podle ní jsou obavy z horší dostupnosti zbytečné, a navíc by uzavření menších nemocnic mohlo přinést zlepšení kvality poskytované zdravotní péče. Pacienty by totiž mohl léčit více specializovaný personál, který hlavně na malých klinikách není tak dostupný jako na těch velkých.
„Uzavírání nemocnic je třeba samozřejmě pečlivě naplánovat a jít ruku v ruce s koncepcemi rozšiřování ambulantní péče, aby i starším a méně mobilním pacientům mohla být odpovídající kvalita péče zaručena,“ zdůraznila Mensenová.
Snížení míry hospitalizace neznamená nutně horší stav
Již zmíněné uzavření 18 nemocnic mezi lety 2015 a 2018 totiž vedlo k prodloužení cesty autem do nejbližší nemocnice v průměru o sedm minut zhruba 700 tisícům lidí. Z nich asi desetině vzrostla doba dojíždění do nemocnice o více než 20 minut, zhruba třem čtvrtinám o méně než 10 minut, jak vyplynulo to z analýzy Leibnizova Institutu, kterou deník Deutsches Ärzteblatt cituje.
Uzavírky nemocnic také u těchto obyvatel snížily počet hospitalizací. U lidí, kterým se prodloužila doba cesty na nejbližší kliniku, se pravděpodobnost, že budou nejméně jednou do roka hospitalizováni, snížila o 0,3 procentního bodu na necelých 15 procent, ve srovnání s lidmi, kterých se prodloužení cestování do nemocnice netýkalo.
Ve druhém roce po uzavření nemocnic se pravděpodobnost hospitalizace u těchto lidí snížila už o půl procentního bodu, tedy o dvě až tři procenta. Vědci zdůrazňují, že ale z uvedených dat nelze vyvodit závěry, zda a nakolik absence pobytu v nemocnici ovlivňuje i urgentní případy.
Pokud by na ně měly v tomto smyslu negativní dopad, pak by to znamenalo zvýšené zdravotní riziko u populace, které se doba cestování na kliniku prodloužila. Pokud by se pokles počtu hospitalizací týkal především pacientů s lehčími onemocněními, kteří se mohou léčit ambulantně, byl by to argument ve prospěch efektivnější zdravotní péče s tendencí k jejímu zkvalitňování, domnívají se vědci.
Nemocnice drtí inflace
Spolková vláda však bude muset v rámci vypracovávání nemocniční reformy pravděpodobně s variantou zmenšování jejich počtu kalkulovat. Minimálně kvůli úsporám, jež německý zdravotnický systém vyžaduje. Vedle loňského rekordního schodku fondů zákonného zdravotního pojištění narůstají požadavky nemocnic na kompenzace dopadů zvýšené inflace.
Deník Deutsches Ärzteblatt přinesl informaci, že ve spolkových zemích Sasko a Durynsko celkem 123 nemocnic žádá zavedení okamžitého kompenzačního programu. Dopady inflace, doznívající koronavirové krize a také války na Ukrajině jsou prý tak masivní, že bez uhrazení zvýšených nákladů vlivem zdražování hrozí klinikám obrovské ekonomické potíže.
Podle Asociace německých nemocnic kliniky letos v květnu zaznamenaly jen v oblasti zdravotnických prostředků meziroční nárůst cen až o 15 procent. Exploze nákladů v energetickém sektoru jsou další výzvou, které nemocnice musí čelit. „Potenciál úspor je velmi omezený, protože lékařská péče vyžaduje velké množství energie,“ uvedla Asociace.
Chceme okamžité kompenzace, volají kliniky
Pro téměř 80 nemocnic v Sasku byla v aktuálním rozpočtu vyčleněna suma kolem 90 milionů eur a asi 55 milionů pro 45 nemocnic v Durynsku. Jenže tyto peníze zdaleka nebudou stačit k pokrytí nákladů na energie, které se od začátku letošního roku mnohonásobně zvýšily. Rozpočty nemocnic přitom vycházejí z cen za roky 2020 a2021.
Spolková vláda je opakovaně vyzývána, aby tomuto vývoji čelila okamžitými opatřeními. „Nemocnice očekávají, že za vícenáklady způsobené inflací, kterou nemohou ovlivnit, dostanou okamžité finanční kompenzace,“ zdůraznili předsedové svazů zemských nemocnic Saska a Durynska Sven Langner a Gundula Wernerová.
Petr Musil
