Německému systému zákonného zdravotního pojištění bude podle odhadů chybět v příštím roce kolem 17 miliard eur. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) proto připravil plán, pomocí něhož chce očekávaný schodek snížit na co nejmenší míru. Jenže úsporný balíček se nesešel se souhlasnými ohlasy u lékařů, zdravotních pojišťoven ani některých zástupců farmaceutického průmyslu, jak uvádí odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

A kritika na adresu Karla Lauterbacha sílí. „Plány spolkového ministra zdravotnictví, které vešly ve známost, vyvolávají v řadách lékařů nedostatek porozumění a hluboké zklamání z nespolehlivosti zdravotnické politiky,“ stojí v rezoluci, kterou na adresu spolkového ministra zdravotnictví sepsala Národní asociace lékařů zdravotních pojišťoven a dalších 43 lékařských sdružení.

Lékařům se nelíbí zejména navrhované zrušení pravidel pro financování péče poskytované nově přijatým pacientům lékařskými praxemi. Praktici totiž za ně dostávají více peněz než za ty, které přijali před zářím 2019. Právě od tohoto data pravidlo platí a zavedl jej Lauterbachův předchůdce Jens Spahn (CDU). Pokud Lauterbach tento princip zruší, budou praktici za nově přijaté pacienty dostávat stejné peníze jako za to přijaté dříve.

Navrhované úspory jsou nepochopitelné

Praktici nyní mimo jiné argumentují, že když regulace vstoupila v platnost, přizpůsobili své procesy v ordinacích. Nyní varují, že zrušení Spahnova opatření by „nezůstalo bez masivních následků, například prodloužení čekacích lhůt na termíny ošetření“. Lékaři považují za nepochopitelné, že se vláda chystá šetřit zrovna v ambulantní části zdravotní péče. A Lauterbacha i zákonodárce vyzvali, aby od rušení úpravy ustoupili.

Ke kritice se připojila také Spolková lékařská komora (BÄK – Bundesärztekammer). „Bez vysoce oddané práce lékařů a dalších zdravotnických pracovníků na klinikách a ordinacích by nebylo možné koronavirovou pandemii překonat,“ uvedl prezident Komory Klaus Reinhardt.

Podle něho jsou takto navrhované úspory nepochopitelné, obzvláště poté, co se spolková i zemské vlády mohly spolehnout na bezmeznou ochotu k podání nejlepšího výkonu těch, kteří ve zdravotnictví pracují. To se podle Reinhardta týká zejména lékařů, kteří pracují v soukromých praxích, a také členů jejich týmů. Šéf Spolkové lékařské komory tak odkazoval na nasazení praktiků během koronavirové krize.

Mohlo by vás zajímat

Reinhardt vládě doporučuje, aby namísto „svévolných úsporných opatření ke stabilizaci financí zdravotního pojištění v krátkodobém horizontu“ prosadila udržitelnější strukturální reformy ve financování zdravotního pojištění. Podle něho totiž nebude dostatečná ani plánovaná dotace do systému ze spolkového rozpočtu ve výši dvou miliard eur.

Kritika ze strany pojišťoven

„Vzhledem ke značným výzvám a nezbytným strukturálním reformám, kterým zdravotnický systém čelí, v neposlední řadě kvůli pandemii, je zapotřebí stále stabilnějších spolkových fondů pro udržitelnou podporu financí systému zákonného zdravotního pojištění,“ uvedl Klaus Reinhardt.

Návrh na úsporná opatření ve zdravotnictví již dříve kritizovala také šéfka jedné z největších německých zdravotních pojišťoven AOK Carola Reimannová. Podle ní by měl být Karl Lauterbach odvážnější zejména ve zvýšení dodatečného příspěvku na zdravotní pojištění, protože jím navrhovaný růst nebude k zacelení schodku zdravotnického systému stačit.

„Čelíme velmi křehké situaci a ministr zdravotnictví musí pochopit, že pokladna je prázdná,“ řekla pro Handelsblatt Carola Reimannová. Podle Reimannové není až tak vážným problémem deficit systému zákonného zdravotního pojištění sám o sobě, ale kombinace tohoto deficitu a možnosti, že by německé hospodářství upadlo do recese. „Zdravotnický systém by se dostal do historické krize. Nikdo na to není připraven. Vzrostlo by tím riziko platební neschopnosti zdravotních pojišťoven a nikdo z vás by si nechtěl představit, jak by to dopadlo, kdyby se to týkalo některé z těch velkých,“ varovala Reimannová.

Je třeba zvýšit odvody

Šéfka jedné z největších zdravotních pojišťoven v Německu je přesvědčena, že plánované navýšení dodatečného příspěvku na zdravotní pojištění, o kterém hovoří ministr Lauterbach, vůbec nemusí stačit. Přestože se nejedná o dobrou zprávu pro pojištěnce, kteří vyšší příspěvky na zdravotní pojištění budou odvádět.

Karl Lauterbach přitom pro příští rok plánuje navýšit dodatečný příspěvek na zdravotní pojištění o 0,3 procentního bodu na průměrných 1,6 procenta z hrubé mzdy. To ale podle Reimannové nebude dostatečné, protože náklady ve zdravotnictví rostou dramaticky rychleji. „Příspěvek se bude muset v příštím roce zvýšit mnohem více,“ dodala Reimannová.

Petr Musil