Plán na vymazání rekordního schodku v systému německého zákonného zdravotního pojištění získal konkrétní kontury. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach předložil návrh zákona o finanční stabilizaci systému zákonného zdravotního pojištění. Jeho součástí jsou i nepopulární, avšak zjevně nutná opatření, bez kterých by německé zdravotnictví nebylo dlouhodobě ufinancovatelné, uvádí německý odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Dlouho očekávaný návrh zákona o finanční stabilizaci zákonného zdravotního pojištění je na světě. K projednání spolkové vládě ho předložil spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD). Plán úspor se dotkne prakticky všech, a proto se nesetkává s vřelým přijetím ani mezi praktickými lékaři, ani mezi lékárnami nebo zdravotními pojišťovnami.
Lauterbachův plán reaguje především na to, že se v posledních letech výrazně zrychlilo tempo růstu nákladů na zdravotní péči. A to nejen v důsledku inflace, která se dostala na nejvyšší úrovně za několik posledních dekád.
„I během koronavirové pandemie byly nárůsty výdajů v některých případech nad čtyřmi procenty ročně a budou pravděpodobně ovlivněny především medicínsko-technologickým pokrokem, demografickým stárnutím a také růstem mezd v důsledku nedostatku kvalifikovaných zdravotnických pracovníků v příštích letech,“ píše se v dokumentu, z něhož cituje německý deník Deutsches Ärzteblatt.
Zvyšovat pojistné nechceme
Spolkové ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že bez dodatečných opatření by se musela zvýšit průměrná sazba dodatečného příspěvku k základní procentní sazbě zákonného zdravotního pojištění, a to o celý jeden procentní bod ze současného 1,3 procenta, a v dalších dvou letech ještě o 0,2 až 0,3 procentního bodu.
Jeden procentní bod odpovídá přibližně 16 miliardám eur. Taková suma by se ale měla ušetřit prostřednictvím zavedení navrženého úsporného programu. „Tato břemena musí být sdílena napříč různými součástmi systému a nelze jimi zatěžovat pouze přispěvatele, tedy pojištěnce,“ stojí dále v důvodové zprávě k návrhu příslušného zákona.
Zákon počítá s tím, že spolková vláda poskytne systému zdravotního pojištění v roce 2023 dotaci ve výši dvou miliard eur a navíc také jednu miliardu jako půjčku. Stát se chystá sáhnout i na rezervy zdravotních pojišťoven, které budou sníženy na zákonné minimum. Zbývající prostředky tak poputují do systému zdravotního pojištění, z něhož je zdravotní péče financována.
Omezení výše správních nákladů pojišťoven
Kromě toho stát zdravotním pojišťovnám omezí navýšení správních nákladů pro příští rok jen na tři procenta. Přebytečné peníze, které se tímto způsobem ušetří na provozu zdravotních pojišťoven, budou opět převedeny do fondů zdravotního pojištění.
O část peněz přijdou také lékaři poskytující ambulantní péči. Přesněji řečeno, nebudou jim kráceny stávající platby, ale dojde ke zrušení takzvaného pacientského předpisu, na jehož základě by praktičtí lékaři byli odměňováni zvláštním rozpočtem v případech, kdy ošetřují své pacienty poprvé nebo poprvé po více než dvou letech. Díky tomuto opatření by měl systém ušetřit kolem 400 milionů eur.
Úspory se dotknou také provozu nemocnic. Ty by měly od roku 2024 možnost zohlednit náklady na ošetřovatelský personál pouze v případě, že tento bude nasazen v přímé péči o pacienty na odděleních s lůžkovou péčí. Z fondů zákonného zdravotního pojištění by tedy neměly být hrazeny náklady na ošetřovatelský personál v následné či dlouhodobé péči.
Prodlužuje se cenové moratorium
Lauterbachův plán počítá také se stabilizací výdajů na léky. Zvýší se proto cenové moratorium z dosavadních 1,77 na rovná dvě eura, a prodlouží se o dva roky. Cenové moratorium je regulační nástroj, který vstoupil v platnost 1. srpna 2010, a říká, že zdravotní pojišťovny a další nositelé nákladů na léky mají nárok na snížení ceny léků ve výši, o kterou výrobce navýší prodejní cenu léku nad cenovou hladinu z 1. srpna 2009.
Pevně stanovená částka (dvě eura) znamená, že tuto částku zdravotní pojišťovny odečtou z úhrady ceny léků na předpis. Podle Lauterbachova úřadu se má díky tomuto opatření ušetřit asi 170 milionů eur ročně.
Další desítky až stovky milionů eur mají ušetřit jiná opatření, která se dotknou úhrad léků pro léčbu vzácných onemocnění či léčivých přípravků s novými účinnými látkami, a brzdit má také růst plateb za poskytování péče zubními lékaři.
Petr Musil
