Peníze z plánu obnovy musíme využít, shodli se členové slovenského parlamentního výboru pro zdravotnictví

Když se objevila možnost získat více než miliardu eur pro zdravotnictví z plánu obnovy, bylo původním záměrem, aby stát v první řadě budoval koncové nemocnice, to znamená nemocnice s nejvyšší zdravotní péčí. „Ke špičkové medicíně potřebují mít přístup všichni. Jsem přesvědčen o tom, že se peníze z plánu obnovy nemají utratit na regionální nemocnice, ale na koncové nemocnice. Když je postaví soukromník, je to jedno. Ale to je nejdůležitější a takhle byl celý plán obnovy nastaven,“ řekl na Kulatém stole Zdravotnického deníku Marek Krajčí, poslanec NR SR a exministr zdravotnictví. Pravdou však je, že se v tomto plánu nepokračovalo, což podle něj pravděpodobně způsobil velký tlak ze strany soukromého sektoru.

Nejprve bylo cílem z plánu obnovy investovat pouze do státních zařízení. „S tím ale Evropská komise nesouhlasila, nesouhlasila jsem s tím ani já a protestovala jsem proti takovému přístupu. Myslím, že peníze by se měly rozdělovat podle toho, jaký budou mít přínos pro pacienty. Stále se o tom diskutuje, stále se odkládá rozhodnutí, kde se bude investovat. Rozumím, že je to i politické rozhodnutí a je těžké přijít s nějakým rozhodnutím, protože nikdy nebudou všichni spokojeni. Ale je nejvyšší čas, aby se už rozhodlo,“ řekla na Kulatém stole Zdravotnického deníku Jana Bittó Cigániková, poslankyně NR SR a šéfka parlamentního výboru pro zdravotnictví.

Když je tlak ze strany soukromých společností, není třeba podle Marka Krajčího mnoho udělat, protože soukromníci vše připraví. „Jsme v situaci, kdy současný ministr zdravotnictví říká, že část peněz má jít soukromým firmám. Přiznám se, že začínám být skeptický a byla by velká škoda, kdyby koncové nemocnice, které máme na Slovensku v katastrofálním stavu, nedostaly podstatnou část peněz. To by slovenskému zdravotnictví velmi uškodilo,“ míní Marek Krajčí.

„Pro nás je zásadní, aby se podařilo utratit všechny peníze, které přijdou z plánu obnovy. Musím uznat, že za ministrování Marka Krajčího se to všechno rozjelo, ale po změně na postu ministra zdravotnictví se vše zase zastavilo. Při tom, jak vše dlouho trvá, ať už veřejná zakázka, stavební povolení či územní rozhodnutí, se může stát, že stát nic nepostaví, a peníze, pokud se ještě budou dát utratit, půjdou pro připravené, tedy do nestátního sektoru,“ uvedl Richard Raši, poslanec NR SR a exministr zdravotnictví, který se také zúčastnil Kulatého stolu Zdravotnického deníku.

Současný ministr zdravotnictví totiž zatím žádný plán výstavby nemocnic nepředstavil, což bude mít dopad na pacienty. Peníze určené na investice do zdravotnictví tak mohou podle Richarda Rašiho propadnout. „Miliarda eur by nám velmi pomohla. Plán obnovy je dominantním tématem, a začíná být i dominantní ve sporech uvnitř vládní koalice,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Ministr chystá revoluci v ekonomické motivaci pojištěnců. Novela zákona umožní odměnit ty, kdo se starají o své zdraví

Soukromník nepostaví koncovou nemocnici

Hodně se diskutuje o velké státní koncové nemocnici v Bratislavě na Rázsochách, ale začíná být jasné, že by to nebyla velká nemocnice, ale spíše zařízení podobné nemocnici v Kramárech.
„Dělali jsme vše pro to, aby byl připraven projekt univerzitní nemocnice v Martině. Samozřejmě tam hrozí nějaká rizika, která musí posoudit vedení ministerstva a nemocnice. Měly být připraveny projekty koncových nemocnic, je opravdu jedno, jestli to bude v Banské Bystrici, Trnavě, Košicích či v Prešově. Důležité je, aby byly projekty realizovatelné,“ potvrdil Marek Krajčí.

Bratislava je bohužel region, který nemá nárok na eurofondy. Proto zde není jiná možnost, než nemocnici postavit jen ze státních peněz, případně s přispěním soukromých zdrojů. Nápad PPP projektu byl zrušen. „Nyní máme vynikající příležitost financovat tuto koncovou nemocnici z plánu obnovy. Je mi to velmi líto, ale zdá se, že tento plán je ohrožen,“ konstatoval Marek Krajčí.

Podle Jany Bittó Cigánikové se nemůže stát nic lepšího, než když proti sobě bude stát soukromá a státní nemocnice. „Každý ukáže, co ví, byla by zde silná motivace. Ano, bude třeba bojovat o lékaře, hlavně o sestry, což povede ke zvyšování platů a zlepšování pracovních podmínek. Nebude to snadné, ale povede to i k zvýšení kvality poskytované zdravotní péče. Věřím, že by se dokonce začal vracet zdravotnický personál ze zahraničí,“ řekla Jana Bittó Cigániková.

Marek Krajčí si ale myslí, že soukromá nemocnice Bory nemůže splňovat funkci koncové nemocnice. „Vím, že i v tomto případě je velký problém sehnat personál. Kdyby se postavila státní nemocnice v blízkosti soukromé, tak by také měla problém. Máme rozpadlé budovy a univerzitní zdravotní péče je roztříštěná po celé Bratislavě, což je velmi neefektivní. Univerzitní nemocnice Bratislava je tak špatně nastavená, že se enormně zadlužuje, a když chce někdo zefektivnit procesy, tak zjistí, že to vlastně nejde,“ konstatoval.

Vše by zefektivnila jedna koncová univerzitní nemocnice, ve které by byla soustředěna komplexní zdravotní péče. „Mluvíme o kvartérní zdravotní péči, kterou na Slovensku vlastně nemáme. Je různě porozdělovaná a data, která jsme měli k dispozici, hovoří o tom, že když je taková komplexní zdravotní péče poskytována v různých nemocnicích, tak má jiné výsledky. V některých bohužel nedosahuje vysoké kvality,“ připomněl Marek Krajčí.

Připravení budou ve výhodě

Nemocnice by se každopádně měly stavět na základě národních dat, i když je bude stavět soukromá firma. „Soukromník ale bude poskytovat jen tu zdravotní péči, která mu přinese zisk. Nelze předpokládat, že bude provádět zdravotní péči, která nebude zisková,“ tvrdí Marek Krajčí.

Jana Bittó Cigániková říká, že něco jiného je plán optimalizace sítě nemocnic, a něco jiného realita. „Pokud dokáže soukromá firma postavit nemocnici v regionu na 50 milionů eur a stát plánuje koncovou za 200 milionů, co je lepší? V prvním případě za tytéž peníze mohou mít v regionech čtyři nemocnice, které přinesou výrazné zlepšení zdravotní péče, namísto jedné. Je to na konečném rozhodnutí, které už mělo být dávno venku,“ dodala.

Podle Richarda Rašiho chybí rozhodnutí, za kterým by se šlo. „To tu nejprve bylo, ale později se zablokovalo. Nemocnice v Bratislavě je velmi specifická záležitost. Uživily by se zde Rázsochy i Bory, protože stav stávajících budov je špatný, protože Bratislava byla vyloučena z čerpání eurofondů,“ tvrdí.

„Zdravotnictví je sociální služba státu a nejefektivněji se dá realizovat, když vše, co do zdravotnictví přijde, se v něm i použije. Nevylučuji, aby zde fungoval trh. Ale velkou koncovou nemocnici v hlavním městě, i když se podíváme do zahraničí, nezajistí soukromník. Tam se prostě nedá dělat medicína, která je orientována na zisk. Velká škoda by byla, kdyby všechny peníze z plánu obnovy skončily u soukromníků,“ řekl Marek Krajčí.

Richard Raši si myslí, že Slovensko je v situaci, kdy peníze půjdou i do soukromých rukou, protože stát nemá tolik připravených projektů, aby všechny finance využil. „Ať jdou peníze připraveným,” uzavřel Richard Raši.

Jozef Brezovský