Dramatická finanční situace systému německého zákonného zdravotního pojištění by si mohla už pro příští rok vyžádat zvýšení odvodů na zdravotním pojistném. Myslí si to šéfka jedné z největších německých zdravotních pojišťoven AOK Carola Reimannová. Podle ní by mělo být pojistné navýšeno ve větší míře, než plánuje spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD). „Ministr musí pochopit, že pokladna je prázdná,“ uvedla v rozhovoru pro deník Handelsblatt.
Tváří v tvář hrozícímu dalšímu rekordnímu schodku fondů zákonného zdravotního pojištění ve výši 17 miliard eur předsedkyně jedné z největších německých zdravotních pojišťoven AOK varuje před dramatickými důsledky: „Čelíme velmi křehké situaci a ministr zdravotnictví musí pochopit, že pokladna je prázdná,“ řekla pro Handelsblatt Carola Reimannová.
Podle Reimannové není až tak vážným problémem deficit systému zákonného zdravotního pojištění sám o sobě, ale kombinace tohoto deficitu a možnosti, že by německé hospodářství upadlo do recese. „Zdravotnický systém by se dostal do historické krize. Nikdo na to není připraven. Vzrostlo by tím riziko platební neschopnosti zdravotních pojišťoven, a nikdo z vás by si nechtěl představit, jak by to dopadlo, kdyby se to týkalo některé z těch velkých,“ varovala Reimannová.
Reforma financování je jen chaotická směsice
Šéfka jedné z největších zdravotních pojišťoven v Německu je přesvědčena, že plánované navýšení dodatečného příspěvku na zdravotní pojištění, o kterém hovoří ministr Lauterbach, vůbec nemusí stačit. Přestože se nejedná o dobrou zprávu pro pojištěnce, kteří vyšší příspěvky na zdravotní pojištění budou odvádět.
Karl Lauterbach přitom pro příští rok plánuje navýšit dodatečný příspěvek na zdravotní pojištění o 0,3 procentního bodu na průměrných 1,6 procenta z hrubé mzdy. To ale podle Reimannové nebude dostatečné, protože náklady ve zdravotnictví rostou dramaticky rychleji. „Příspěvek se bude muset v příštím roce zvýšit mnohem více,“ dodala Reimannová.
Šéfka AOK nenechala nit suchou ani na Lauterbachově návrhu na reformu financování německého zdravotnictví. Podle ní by její realizace jen zvýšila rizika, protože počítá s použitím hotovostních rezerv zdravotních pojišťoven k látání děr ve zdravotnickém systému. „Reforma je hektickou směsicí, která nenabízí žádnou jistotu ve finančním plánování po roce 2023,“ řekla deníku Handelsblatt.
Carola Reimannová už vůbec nevidí pro nějaké dodatečné výdaje ve zdravotnickém systému prostor. A to ani na financování záměrů, které jsou zmíněny v koaličním smlouvě spolkové vlády, a které jsou dobře míněné. Podle ní se jedná například o větš objem peněz, který by měl směřovat na mzdy ošetřujícího personálu v nemocnicích, vyřazení dětské a porodnické nemocniční péče ze systému DRG nebo přesunutí lékařské péče o klienty domovů pro seniory do systému zdravotního pojištění. Jen to by podle Reimannové stálo nejméně deset miliard eur ročně.
Kontroverzní úsporný plán
Systém zákonného zdravotního pojištění v Německu (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung) vykázal v roce 2021 schodek ve výši 5,8 miliardy eur (něco přes 144 miliard korun). S odkazem na výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven to oznámilo Spolkové ministerstvo zdravotnictví. Jedná se o nejhlubší deficit zdravotnického systému v německých dějinách.
Šéf rezortu Karl Lauterbach proto přišel s plánem, jak najít potřebné peníze, protože jinak by letos zdravotnickému systému hrozil schodek kolem 17 miliard eur. Jenže návrh počítá téměř výlučně se škrcením výdajů, případně omezením jejich růstu, a jen pramálo míří na příjmovou stranu systému.
Spolkový ministr zdravotnictví hodlá především omezovat výši správních nákladů zdravotních pojišťoven, snížit jejich rezervy na zákonné minimum, ušetřit na provozních nákladech nemocnic nebo prodloužit cenové moratorium na léky na předpis. I tak ale úsporný plán nepokryje celý očekávaný schodek zdravotnického systému, a tak se další miliardy eur budou muset hledat jinde. Karl Lauterbach tak dost možná nakonec přistoupí na ještě větší zvýšení dodatečného příspěvku na zdravotní pojištění, jak po něm pojišťovny žádají.
Petr Musil
