Nedostatek personálu pracujícího v ošetřovatelství trápí Německo již několik let. Nyní se ale možná začalo blýskat na lepší časy. Spolkový statistický úřad totiž zveřejnil data, z nichž vyplývá, že se zvýšil počet lidí, kteří se rozhodli ošetřovatelskou profesi vystudovat nebo se na ni rekvalifikovat. S odkazem na Spolkový statistický úřad to uvedl odborný deník Ärzte Zeitung.
Spolkový statistický úřad uvedl, že v roce 2021 se začalo vzdělávat v profesi ošetřovatele nebo ošetřovatelky asi 56 300 lidí. To představuje meziroční nárůst asi o pět procent, protože o rok dříve se takto rozhodlo jen 53 600 osob. Ke konci loňska se tak celkem ve fázi studia pro ošetřovatelskou profesní dráhu nacházelo kolem 103 tisíc lidí.
Podle statistiků se ke studiu ošetřovatelství rozhodlo poměrně vysoké procento lidí až ve vyšším věku. Přes 10 tisíc, respektive asi 18 procent z nich bylo ve věku 30 let nebo více. Čtyři tisíce osob, respektive sedm procent, pak bylo starších 40 let.
Drtivou většinu tvoří ženy
Školení se specializací na ošetřovatelství je možné v Německu absolvovat od roku 2020. Základem pro to je zákon z roku 2017 o reformě profesí ošetřovatelů. Tehdy došlo ke zjednodušení školení, respektive vzdělávání v ošetřovatelství, a ke spojení několika typů kurzů ošetřovatelství.
Možnost tohoto typu vzdělávání využívají převážně ženy, jak vyplývá z aktuálních údajů Spolkového statistického úřadu. Bez ohledu na věkovou skupinu totiž ženy představují kolem 76 procent ze všech osob, které se rozhodly v tomto směru vzdělat či rekvalifikovat.
Statistici také upozornili, že vzdělávací kurz na ošetřovatele či ošetřovatelku lze absolvovat i takzvaně na „částečný úvazek“. Mimo jiné by to mělo usnadnit přístup ke vzdělávání lidem s rodinami. Počet lidí, kteří si tento způsob školení zvolili, z roku na rok vzrostl asi o pětinu z 500 v roce 2020 na přibližně 600 v roce loňském.
Nouze o ošetřovatelské profese pokračuje
Ošetřovatelé a ošetřovatelky jsou v Německu stále vzácnější. Prodlužující se délka života a větší potřeba péče značně navýšily poptávku po kvalifikovaném ošetřovatelském personálu. A situaci podle odborného deníku Ärzte Zeitung ještě zhorší skutečnost, že mnoho lidí, kteří se narodili v 70. letech minulého století, začnou v dohledné době odcházet to penze.
Německá rada ošetřovatelů (Deutsche Pflegerat) odhaduje, že do roku 2030 odejde do důchodu kolem půl milionu lidí, kteří dnes pracují jako zdravotnický ošetřovatelský personál. Přestože se dnes nezdá, že by bylo možné tak velký počet odcházejících lidí z ošetřovatelství snadno nahradit, data vyplývající ze studie Spolkového institutu pro odborné vzdělávání (BIBB – Bundesinstitut für Berufsbildung dávají oboru jistou naději.
Mezi školáky ze Severního Porýní-Vestfálska je totiž obrázek ošetřovatelství poměrně slušný. Přibližně každý pátý (19 procent) z dotázaných si umí představit, že by se takového školení na ošetřovatele či ošetřovatelku zúčastnil.
Zapracovat na atraktivitě profese
K rekvalifikacím, respektive dodatečnému vzdělávacímu kurzu na ošetřovatele či ošetřovatelku inklinují převážně mladí lidé ze středních škol. Nejméně často pak studenti z vyšších či vysokých škol. Podle zjištění BIBB je volba ošetřovatelství závislá také na tom, jak žáci tuto profesi vnímají.
„Abychom přilákali více mladých osob do sektoru ošetřovatelství, je důležité dostat ošetřovatelství do podvědomí potenciálních uchazečů,“ uvedl pro deník Ärzte Zeitung Friedrich Hubert Esser, prezident BIBB.
Podle něho by mělo být uchazečům jasné, že práce v ošetřovatelské péči je společensky relevantní a velmi náročné zaměstnání, které vyžaduje vysokou úroveň dovedností a kvalifikace. Esser také navrhl celostátní „koncept kariéry“, který by mohl být použit k větší propagaci ošetřovatelské péče.
Petr Musil
