Pocit morální tísně, alarmující nedostatek personálu, vysoká pracovní zátěž. To jsou hlavní důvody, proč ve Spojených státech zvažuje opuštění profese více než polovina všeobecných zdravotních sester. „Sestry nemohou kvůli pracovním podmínkám, které mají, poskytovat zdravotní péči, o které vědí, že by jí byly schopny,“ říká podle serveru Healthcare Dive profesor Robert Bruno, jeden z autorů zprávy zpracované odborníky z Illinois Economic Policy Institute a projektu Middle Class Renewal Illinoiské univerzity. Značný podíl na současné krizi má kromě neadekvátních pracovních podmínek přes dva roky trvající pandemie covid-19. Průzkum také ukazuje, že situaci mohou zlepšit zákony a odborové organizace.
Výsledky průzkumu z podzimu roku 2021 mezi více než 2200 registrovanými zdravotními sestrami v nemocnicích napříč všemi padesáti americkými státy ukázaly, že kvůli stresu způsobenému pandemií covid-19 a neadekvátním pracovním podmínkám v celém odvětví zvažuje 51 procent zdravotních sester odchod z profese. Počet sester zvažujících odchod ze zaměstnání v průběhu následujících 12 měsíců by mohl být vyšší, než naznačují předchozí studie, upozorňuje průzkum. Ten vznikl za spolupráce neziskové organizace Illinois Economic Policy Institute a projektu Middle Class Renewal, jež je součástí University of Illinois.
Více než 93 procent všeobecných sester uvedlo pocity morální tísně nebo pocit neschopnosti podniknout v dané situaci eticky správné kroky kvůli organizačním a institucionálním omezením. Studie dále zjistila, že 43 procent sester se během běžných směn stará o šest nebo více pacientů najednou a jen 30 procent personálu uvedlo, že počet zaměstnanců odpovídá potřebám pacientů. Výzkumníci také zjistili klíčový rozpor mezi kvalitou práce, kterou chtějí sestry poskytovat, a tím, čeho jsou schopny s dostupnými zdroji.
„Sestry nemohou kvůli pracovním podmínkám, které mají, poskytovat zdravotní péči, o které vědí, že by jí byly schopny,“ konstatuje profesor Robert Bruno, jeden z autorů zprávy a profesor na University of Illinois School of Labor and Employment Relations.
Odlišná legislativa, odlišné pracovní podmínky
Během pandemie přijalo celkem 13 států zákony na podporu adekvátních personálních standardů a na zlepšení pracovních podmínek sester i zdravotních výsledků pacientů. Mezi tyto státy patří například New York nebo Colorado. Právě personální legislativa má totiž vliv na objem pracovní zátěže a tedy i na skutečnost, zda se zdravotní sestra nakonec rozhodne vykonávat jiné zaměstnání, zjistila studie. Státy lze podle zákonů týkajících se personálu zdravotních sester rozdělit do tří kategorií.
Ve dvou státech, kde byl přijat zákon udávající poměr počtu sester na počet pacientů pomocí tzv. „bezpečného limitu pacientů“, ukázal výzkum oproti ostatním státům o 12 procent nižší podíl sester pečujících o 6 a více pacientů a o 4 procenta sester méně uvedlo, že se potýká s pocitem morální tísně. O 6 procent méně sester také uvedlo, že během následujícího roku zvažují odchod ze zaměstnání. Jedná se státy Kalifornie a Massachusetts. Zatímco Kalifornie je jediným státem s přesně danými poměry, které určují, o kolik pacientů se sestra může starat na více jednotkách, stát Massachusetts má zákon, který tyto poměry stanovuje pouze na jednotkách intenzivní péče.
Jiné státy svými personálními zákony vyžadují, aby nemocnice vytvořily personální výbory vedené sestrami. Mezi tyto státy patří Connecticut, Illinois, Nevada, New York, Ohio, Oregon, Texas a Washington. U sester působících v těchto státech byla prokázána o 18 procnet nižší pravděpodobnost, že se budou starat o šest nebo více pacientů, o 8 procent menší pravděpodobnost, že zažijí morální strádání a o 11 procent nižší pravděpodobnost, že během roku opustí své zaměstnání.
Veřejné vykazování počtu zaměstnanců, které je požadováno v jiných amerických státech, může sice zlepšit transparentnost, ale nevedlo k výraznému zlepšení výsledků v personálním obsazení sester, ukázal průzkum.
Kromě toho, že zákonodárci zavádějí veřejné politiky, leží břemeno také na zaměstnavatelích, kteří nedávno museli zvýšit mzdy a benefity, aby přilákali a udrželi zaměstnance. „V době, kdy je po zdravotních sestrách vysoká poptávka, potřebujeme řešení, která zvýší spokojenost s prací, zlepší kvalitu péče a sníží morální úzkost,“ řekl Frank Manzo, výkonný ředitel Illinois Economic Policy Institute.
Síla odborů
Roli ve spokojenosti všeobecných zdravotních sester hraje kromě platné legislativy jednotlivých států také status odborů. Podle průzkumu měly sestry v odborech o 8 procent nižší pravděpodobnost, že se budou starat o šest nebo více pacientů než sestry, které které součástí odborů nebyly. Byla u nich také o 4 procenta nižší pravděpodobnost, že budou v příštím roce zvažovat odchod z profese a o 10 procent nižší pravděpodobnost, že v následujících šesti měsících ošetřovatelské pozice opustí, uvádí zpráva.
Podle analýzy mají také o 19 procent vyšší pravděpodobnost, že vydělají alespoň 75 000 dolarů ročně (téměř 1,8 milionu korun). Napětí, které mezi zdravotními sestrami v současnosti panuje, by podle Roberta Bruna mohlo sílu odborů ještě zvýraznit. „Sestry vnímají svoji profesi jako určité poslání a chtějí konat dobro, nikoli od své profese nutně odcházet. Potřebují tento kolektivní hlas, aby se vypořádaly s problémem neschopnosti skutečně dělat svou práci tak, jak k tomu byly vyškoleny,“ uzavírá Bruno.
Silvie Purmová
