Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Od roku 2024 navíc bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Předpokládá to vládní novela, kterou dnes schválil Senát hlasy 49 z 54 přítomných členů. Proti hlasoval jeden senátor. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Snížením úhrad do veřejného zdravotního pojištění chce stát ušetřit ve svém letošním rozpočtu zhruba 14 miliard korun. Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.
Nynější výše plateb vycházela podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) z pesimistických prognóz, které nenastaly. „Naštěstí se nepotvrdily černé scénáře, které předpovídala minulá vláda,“ řekl. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun. „Od roku 2018 do roku 2021 se platba za státní pojištěnce téměř zdvojnásobila,“ podotkl Stanjura. Senátor Jan Žaloudík (za ČSSD) uvedl, že zdravotnictví „neklekne“. „To bych chtěl všechny ubezpečit. A když někdo klekne, tak asi vlastní vinou,“ řekl.
Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun. „Jsou to dubnová čísla, uvidíme, jaká budou srpnová,“ poznamenal Stanjura.
Předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus (ODS) míní, že v systému financování zdravotnictví musí nastat změny, měla by se brát v úvahu například kvalita péče. „A je to i to, co se všichni teď bojíme říct. Prostě nějakým způsobem sociálně neutrálním musíme skutečně do budoucna plánovat velmi jemně navýšení soukromých prostředků v systému zdravotního pojištění,“ uvedl Kraus.
Mohlo by vás zajímat
V dolní komoře na rozdíl od Senátu čelila předloha mnohahodinovým obstrukcím opozičních ANO a SPD, jejíž zástupci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli.
Předloha po sněmovních úpravách také sjednotí a pozmění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodlouží přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.
Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.
-čtk-
