Nižší výdaje za léky na předpis. To je hlavní benefit takzvaného zákona o redukci inflace v oblasti zdravotnictví. Pozitivně by se mohl dotknout skoro 40 milionů amerických penzistů, kteří legislativu označují za své historické vítězství nad farmaceutickým byznysem. V americkém Kongresu totiž dostal zelenou zákon, který dává pravomoci systému Medicare vyjednat si mnohem lepší ceny u léků na předpis, uvedla stanice CNBC.com.

Americký zdravotnický systém Medicare je znovu připraven vyjednat lepší ceny pro některé z nejdražších léků na předpis. Historické rozšíření pravomoci v tomto směru mu totiž dává zákon o redukci inflace, který v pátek 12. srpna prošel Sněmovnou reprezentantů. Vzhledem k tomu, že zákon již dříve získal většinu hlasů senátorů, čeká již jen na podpis amerického prezident Joea Bidena. A ten je podle americké stanice CNBC.com připraven jej co nejdříve uvést v život.

Pravidla pro jednání o cenách léků jsou součástí zákona, který zahrnuje balík ve výši 433 miliard dolarů, jež mají směřovat jako investice do zdravotní péče a do technologií pro výrobu čisté energie. V dolní komoře amerického Kongresu zákon prošel v poměru 220 ku 207, a to v zásadě podle stranické příslušnosti poslanců, kdy většinově pro něj hlasovali demokraté. Vedle opozičních republikánů se proti zákonu také stavěly některé farmaceutické společnosti, nicméně více než rok dlouhý legislativní proces je úspěšně u konce.

Historické vítězství, nebo jen malý krůček?

Zákon o redukci inflace umožňuje ministru zdravotnictví a sociálních služeb vyjednávat ceny za určité léky, ale také sankcionovat farmaceutické společnosti, které nehrají podle pravidel. Legislativa také omezuje doplatky na léky na maximální hranici 2000 dolarů ročně (asi 47 tisíc korun), a to pro lidi, kteří se účastní programu Medicare, části D. Jde tedy o léky, které jsou na předpis seniorům. Zastropování doplatků má začít fungovat od roku 2025.

Mohlo by vás zajímat

Americká asociace seniorů (AARP – American Associacion of Retired Persons), která zastupuje 39 milionů lidí, označila přijetí zákona za historické vítězství starších dospělých. Výkonná ředitelka asociace Jo Ann Jenkinsová uvedla, že tato skupina bojovala o právo na vyjednávání o cenách léků téměř dvě desetiletí. „Miliony starších dospělých jsou nyní o krok blíže ke skutečné úlevě od nekontrolovaných cen léků na předpis,“ řekla Jenkinsová začátkem uplynulého týdne, kdy se o zákonu mělo hlasovat.

Legislativa ale není zdaleka přijímána s všeobecným nadšením. Nikoli však z důvodu principiálního odmítání, ale že nejde tak daleko, jak by mohla. Například Andrew Mulcahy, expert na ceny léků společnosti RAND Corporation, vidí ustanovení o vyjednávání „jako velmi úzká“.

První úspory až za tři roky

A navíc podle něho vyjednávání přinesou úlevu až v roce 2026, kdy vstoupí v platnost. O rok dříve se projeví jen již zmíněné ustanovení o zastropování doplatků za léky pro seniory. Známý demokratický senátor Bernie Sanders pak zákon kritizuje kvůli tomu, že vynechal „drtivou většinu Američanů, kteří nejsou v systému Medicare“. Farmaceutické firmy zákon naopak zcela odmítají.

Pravomoc vyjednávat o cenách léků bude nabývat účinnosti postupně, a to ve čtyřech fázích. Ta první započne rokem 2026 a ministerstvo zdravotnictví bude moci vyjednat ceny u deseti druhů léků. Druhá fáze začne rokem 2027 a pravomoc vyjednat ceny léků se vztáhne na dalších 15 léků. První i druhá fáze se budou týkat jen části D programu Medicare.

Od roku 2028 k nim přibude i část B programu Medicare, kdy dojde na vyjednávání cen u dalších 15 druhů léků, v roce 2029, pak dalších 20. V každém dalším roce bude ministerstvo zdravotnictví moci jednat o cenách dalších 20 léků. Vždy se jedná o léky na předpis.

Sleva 25 procent a 1,6 bilionu za deset let

Ministerstvo také bude moci vyjednávat ceny jen u těch léků, za které se v rámci programu Medicare, částí B a D vynakládá nejvíce peněz a jsou na trhu již několik let bez jakékoli generické alternativy nebo jiných konkurenčních přípravků. „Zaměřujeme se na starší léky, které z nějakého důvodu nemají na trhu konkurenci,“ uvedl Andrew Mulcahy.

Zatím neexistuje žádný seznam léků, u kterých by americké ministerstvo zdravotnictví chtělo o cenách vyjednávat. Analytici Bank of America však odhadli, o které by se v jednotlivých letech mohlo jednat. Jsou mezi nimi přípravky pro léčbu krevních onemocnění, rakoviny nebo makulární degenerace.

Také v případě ušetřených výdajů se zatím dá vycházet jen z odhadů. Bank of Americka očekává, že ministerstvo by mohlo dohodnout snížení cen průměrně o 25 procent u léků, které by byly zařazeny v první fázi, tedy v roce 2026. Celkově by pak americký zdravotnický systém mohl v příštích deseti letech takto ušetřit více než 1,6 bilionu dolarů, jak vyčíslil Rozpočtový úřad Kongresu.

Petr Musil