Nedostatečnost informačních systémů vedoucí k řadě problémů při jejich použití, neúčelně a nehospodárně vynaložené finanční prostředky a zejména nepřipravenost nové IT infrastruktury pro zvládání budoucí epidemie či pandemie vysoce nakažlivých onemocnění. Takové jsou příklady zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v souvislosti s kontrolou, jejímž cílem bylo prověřit účelnost a hospodárnost peněžních prostředků státu na informační podporu protiepidemických činností. Na tu bylo během posledních pěti let vynaloženo celkem 495 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) nyní informuje vládu o přijatých nápravných opatřeních.

Předmětem kontroly byly zejména oblasti zajištění a nastavení technického IT řešení při výskytu onemocnění covid-19 a s tím souvisejících pořízených služeb. Konkrétně se jednalo o služby pro zajištění systému služeb Chytrá karanténa a nákupy IT techniky včetně SW licencí. Systém služeb Chytrá karanténa má přesah do základních registrů a do oborových informačních systémů, navíc se rovněž stal integrační platformou pro zapojení komunikačního nástroje trasování.   

Nepřipravenost, improvizace a chaos

Resortu zdravotnictví je například vytýkána nepřipravenost informační infrastruktury. „MZ nedefinovalo potřeby pro rozvoj ICT v resortu zdravotnictví. Informační koncepci na období 2019 až 2024, která má ICT potřeby definovat, MZ nezpracovalo. To vedlo k improvizacím při vytváření nové IT infrastruktury, což způsobilo řadu problémů při jejím následném použití. Hlavní hygienik ČR nekoordinoval práce na rozvoji informačních systémů, které by vedly k připravenosti v oblasti protiepidemických činností,“ konstatoval dle materiálu Úřad.  

Podle stanoviska MZ byla absence aktuální informační koncepce jako řídícího dokumentu MZ realitou, avšak na řídící procesy v boji s pandemií nemohla mít závažný dopad. „Absence tohoto strategického dokumentu neměla a nemohla mít vliv na konkrétní kroky v rámci pandemie covid-19, neboť se jedná o strategický rámec, nikoli o nastavení řídících či podpůrných procesů a jejich technické zajištění,“ uvádí ve svém stanovisku resort, podle kterého se dopad informační koncepce do praxe významně přeceňuje. „I když je aktuálně již Informační koncepce MZ schválena, jedná se stále jen o strategický rámec,“ uvádí dále resort. Nová informační koncepce resortu MZ byla schválena poradou vedení MZ dne 22. dubna 2022.

Nedostatek výpočetní techniky

Podle zjištění NKÚ chybělo krajským hygienickým službám (KHS) IT vybavení, kterým by zvládaly řízení a monitorování průběhu epidemie infekčního respiračního onemocnění. „KHS nebyly až do druhé poloviny roku 2020 dostatečně vybaveny výpočetní technikou a neměly jednotné komunikační propojení. Důsledkem byla nepřipravenost a neschopnost KHS účinně zajistit zvládání epidemické situace,“ upozorňuje materiál.  

Resort zdravotnictví kritiku v podobě nezajištění požadovaného počtu IT techniky opakovaně odmítá. Své stanovisko zdůvodňuje nemožností nákupů potřebného vybavení v projektu KHS, který se vztahoval na technologickou a komunikační infrastrukturu a informační systémy, nikoliv však na koncové stanice, kterých se nedostatek týkal. Resort v této souvislosti dále poukazuje na skutečnost, že všechny KHS jsou samostatné účetní jednotky a o využití finančních prostředků, včetně prostředků na pořizování IT vybavení na informační podporu protiepidemických činností, rozhodují jednotliví ředitelé jako statutární zástupci organizace. „MZ nenese žádnou zodpovědnost za využití finančních prostředků KHS,“ uvádí ve svém stanovisku MZ. Podle toho navíc nebyl hlavním problémem nedostatek výpočetní techniky v KHS ale především obrovský nárůst činností kladených na zaměstnance KHS. To by podle závěrů ministerstva mohlo být řešeno pouze zvýšením počtu zaměstnanců, kteří by požadované činnosti uskutečňovali.

Návrhem opatření, jež by mělo být dle materiálu splněné k 1. lednu 2024, je sjednocení IT infrastruktury v rámci plánované centralizace KHS. Ta by měla přinést celou řadu výhod, mezi které patří snazší řízení přístupových práv na celostátní úrovni, využívání cloudových služeb nebo sdílení dokumentů bez omezení územní příslušnosti. Měla by také zjednodušit možnost práce z terénu a umožnit jednotný nákup IT vybavení a služeb. Jednotným postupem pro výběrová a poptávková řízení by mělo dojít k celkovému zefektivnění procesů, úspoře finančních prostředků a také k lepší personální flexibilitě, například při trasování kontaktů nakaženého.

Mohlo by vás zajímat

Nedodržení pandemického plánu

Resortu je dále vytýkáno, že po vyhlášení pandemie covid-19 Světovou zdravotnickou organizací dne 1. 3. 2020 neaktivovalo, ani jinak nevyužilo tzv. informační systém Pandemie, přestože Pandemický plán České republiky s tímto informačním systémem na úrovni protiepidemických činností KHS počítal. Podle zprávy naopak „vznikaly nové řídicí struktury, které nebyly nikde definovány a neměly jasně nastavené kompetence a odpovědnosti. Chaotické řízení činností souvisejících se zvládáním epidemie covidu-19 včetně informační podpory bylo důsledkem nevyužití postupů definovaných Pandemickým plánem České republiky.“

Podle závěrů ministerstva však protiepidemickou činnost k zamezení vzniku a šíření onemocnění COVID-19 nebylo možné řídit na základě Pandemického plánu ČR z toho důvodu, že tento byl vytvořen pro potřeby řízení pandemie vyvolané novou variantou chřipkového viru. „Jedná se tedy o zapracování WHO dokumentu k chřipce a řešení pouze chřipky. Pokud je na některých místech Pandemického plánu zmíněno, že se dá použít i v případě jiných infekčních nemocí, tak toto je míněno v obecné rovině. V případě pandemie COVID-19 je Pandemický plán nepoužitelný z toho důvodu, že epidemiologické charakteristiky této nákazy vykazují specifika, která nejsou kompatibilní s nastavením Pandemického plánu ČR,“ zní stanovisko ministerstva.

Dalším zjištěním kontrolorů NKÚ je, že do Pandemického plánu České republiky a Informační koncepce ministerstva zdravotnictví nezapracoval resort nově vytvořenou informační podporu, známou jako Chytrá karanténa. „NKÚ shledává zásadní riziko v tom, že nebude udržitelnost a kontinuita nově vybudované informační struktury prostřednictvím systému služeb Chytrá karanténa pro budoucí epidemie či pandemie vysoce nakažlivých onemocnění,“ upozornil Úřad.

Resort však má za to, že příslušné oddělení vytvořené MZ za tímto účelem se od začátku jeho vzniku na činnostech spojených s řešením situace pandemie covid-19 podílelo. „Oddělení jako tehdejší součást sekce náměstkyně pro ochranu a podporu veřejného zdraví a hlavní hygieničky byla nedílnou součástí všech jednání s NAKIT, AČR a ÚZIS, které rozvoj budovaných registrů, informačních systémů a nově vytvořených systémů služeb Chytré karantény fakticky řídily,“ uvádí v této souvislosti ministerstvo a k předmětnému zjištění MZ opatření nenavrhuje.

Ministerstvo neprověřovalo, za co platí

V neposlední řadě ministerstvo zdravotnictví podle zjištění NKÚ nesledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynakládání výdajů ve své rozpočtové kapitole. Stejně tak nevyhodnocovalo efektivnost některých nově vytvořených aplikací a systému služeb Chytrá karanténa. „Peněžní prostředky nejméně ve výši 14 milionů korun vynaložilo neúčelně a nehospodárně. Zásadní vliv na neúčelné a nehospodárné vynakládání peněžních prostředků měla skutečnost, že ministerstvo zdravotnictví neprověřovalo, za co platí,“ zjistil Úřad.  

Jednalo se například o aplikaci eRouška, o kterou byl podle zjištění NKÚ u veřejnosti nízký zájem. „MZ zaplatilo za aplikaci eRouška za kontrolované období celkem 20 milionů korun. MZ nepracovalo s daty z aplikace eRouška a ani je nemělo k dispozici. V období od října 2020 do června 2021 bylo zaznamenáno 1,6 milionů nově pozitivních případů onemocnění covid-19, ale pouze 5 procent těchto pozitivních případů nahlásilo prostřednictvím aplikace eRouška svou pozitivitu,“ upozorňuje Úřad.

Ministerstvo zdravotnictví k tomuto zjištění uvádí, že nebylo oprávněno využívat data z eRoušky. Použití dat z aplikace eRouška bylo tedy legislativně upraveno, dle navrženého opatření přizpůsobovat eRoušku Chytré karantény dle aktuální epidemiologické situace však byl provoz aplikace ukončen. „MZ reagovalo na vývoj situace, a proto na základě Dodatku č. 5 ke Smlouvě o poskytování softwarových, odborných a mobilních služeb – Chytrá karanténa 2.0 s NAKIT, reg. č. 0866/21, byl provoz aplikace eRouška ukončen k listopadu roku 2021,“ uvádí ve svém stanovisku resort.

Dále se jednalo například o výdaje na provoz a rozvoj IS Pandemie v objemu přes 1,8 milionu korun, jehož podpora byla v souladu se závěry NKÚ k 31. 12. 2021 taktéž ukončena a nejsou tedy na tento informační systém vynakládány žádné prostředky.

V případě některých podobných zjištění bylo v rámci vypořádání přijato opatření v podobě důsledné kontroly akceptačních protokolů a výkazů práce před jejich akceptací a fakturací, jenž je průběžně plněno.

Silvie Purmová