Digitalizace způsobí skutečnou revoluci nejen ve zdravotnictví, ale především na lékárenském trhu. A nejde jen o přesun prodeje a výdeje léků na internet. Podle německého ekonoma Davida Matusiewicze, který se zaměřuje na ekonomiku zdravotnictví, není příliš daleko doba, kdy do lékárenského byznysu promluví také 3D tiskárny. Kamenných lékáren pak nebude v Německu zapotřebí tolik, jako jich je dnes, uvedl v Matusiewicz v rozhovoru pro odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung. Lékárníci ale s takovou vizí budoucnosti nesouhlasí.
Lékárna čistě jako jakési lékové centrum už je dávno za zenitem a pravděpodobně v dohledné budoucnosti skončí. Není ani příliš daleko doba, kdy léky budou produktem 3D tiskáren a bude si je moci každý vyrobit doma z nakoupených ingrediencí, myslí si to David Matusiewicz, profesor Vysoké školy ekonomie a managementu v Essenu, který se specializuje na ekonomiku zdravotnictví a také na digitalizaci.
„Pak už nebude nutné léky k pacientům doslova tlačit přes lékárenskou překážku,” uvedl Matusiewicz v rozhovoru pro německý odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung. Podle něho se tím prakticky vytratí stávající byznysmodel, na kterém jsou lékárny založeny. O zbytek se prý postará konkurence internetu.
Kdo se brání digitalizaci, nepřežije
„Digitální transformaci z dlouhodobého hlediska přežijí pouze ti, kteří budou schopni si znovu najít své místo na trhu,” dodal David Matusiewicz. Podle něho se dá už dnes vytipovat, které lékárny digitalizaci využijí jako příležitost, a pro které to bude konečná stanice na cestě jejich podnikání. „Kdo se už nyní brání zavedení eReceptu, má jen velmi omezené vyhlídky do budoucna,” řekl dále Matusiewicz.
Má ale pro některé lékárníky, kteří už nechtějí procházet digitalizací, pochopení. „Kdybych byl lékárníkem, který má jít za tři roky do důchodu, možná už bych také nechtěl nic podobného podstupovat,” řekl profesor z essenské univerzity. Matusiewicz v tom ale nevidí žádný problém. „Stejně máme v Německu příliš mnoho lékáren,” dodal.
Nadcházející roky přinesou na lékárenském trhu otřesy. Digitalizace si totiž prý najde cestu do zdravotnictví velmi rychle, a to se všemi důsledky. „Jsme ve fázi vývoje, která postupuje exponenciálně. Lékárníci se nesmí dopustit chyby, když budou reagovat se stejnou rychlostí, jako to dělali doposud, a budou předpokládat vývoj lineární. V příštích dvaceti letech se toho bude dít mnohem více než v předchozích dvaceti letech. Kdo teď spí, bude to mít velmi těžké,” varoval Matusiewicz.
Zbavme se černobílého myšlení
V jeho vizi budoucnosti existují dva světy, které se budou ve farmaceutickém sektoru často překrývat: fyzický a digitální. „Musíme se tohoto černobílého myšlení zbavit. Nemusí být vše nutně digitální, nebo vše nutně analogové. Stále vidíme na trhu lékárny, které vypadají stejně jako před 50 lety. Budou existovat ale i velké společnosti, které budou aktivní jen v digitálním prostoru. A také spousta obchodních modelů někde mezi tím,” dal určitou naději kamenným lékárnám Matusiewicz.
Trend v maloobchodních lékárnách bude směřovat k velkým společnostem ve velkých sdruženích, přestože současný zákaz vícenásobného vlastnictví tomu brání. Jenže personální situace na trhu prý tento vývoj urychlí. „Mladí lékaři a lékárníci už nechtějí příliš investovat do své praxe nebo podnikání. Chtějí flexibilitu, regulovanou pracovní dobu a ideálně čtyřdenní pracovní týden, a to v modelu s lékárnou provozovanou jako OSVČ příliš nejde,” podotkl Matusiewicz.
Podle něho už na trhu existují start-upy, které nabízejí jakýsi Starbucks pro lékaře. Lékař je zaměstnán a přichází ráno do hotové praxe, kterou provozuje třetí strana. „Proč by něco takového nemohlo vzniknout i v lékárenském sektoru?” pokládá řečnickou otázku David Matusiewicz.
Nebezpečná mantra ekonomů?
Jenže s takovou představou někteří lékárníci nesouhlasí. Podle Julie Borschové, šéfredaktorky deníku Deutsche Apotheker Zeitung a lékárnice, je tvrzení „Německo má příliš mnoho lékáren” nebezpečnou mantrou ekonomů.
„Tuto mantru jsme mohli slýchat od zdravotnických ekonomů, včetně Davide Matusiewicze, řadu let. Nová není ani teze, že digitalizace povede k otřesům na trhu, které ekonomové považují za nezbytné. Spoléhat se na tento druh přirozeného výběru je ale příliš nebezpečné,” napsala Borschová ve svém komentáři, kde na Matusiewiczův popis lékárenské budoucnosti reaguje.
Šéfredaktorka Deutsche Apotheker Zeitung dává Matusiewiczovu zapravdu v tom, že digitalizace může skutečně řadu lékáren zlikvidovat. Nesouhlasí ale s tím, že by to nepředstavovalo žádný problém. A že nelze jen lakonicky konstatovat, že Německo má stejně lékáren až příliš.
Podle ní by snižování počtu lékáren nemusel být problém pro centra velkých měst. Borschová ale tvrdí, že většina lidí žije na okraji města nebo na venkově, a že zde se již úbytek lékáren projevuje. A projevuje se neblaze. Dokonce však ještě dříve, než digitalizace udeřila naplno. „Zásobování léky je v těchto regionech již vážně ohroženo. Jakmile zaniknou další lékárny, kola se dají do pohybu nenávratně a zvrátit trend bude moci jen státní zásah,” upozornila.
Pacientům prý nebude nic platné, že se objeví nějaká nová lékárna na trhu. Bude totiž nejspíše sto kilometrů daleko a lidem, kteří měli tu svou mnoho let po ruce, z toho nebude plynout žádný užitek. „Politici by proto neměli podlehnout mantře ekonomů a neponechat lékárenský trh napospas volné hře tržních sil,” uzavřela Julia Borschová.
Petr Musil
