V Česku trpí diabetem kolem milionu lidí, čtvrtina národa je obézní a další čtvrtina má nadváhu. Nejčastější příčinou úmrtí u nás jsou kardiovaskulární choroby, kterým každoročně podlehne kolem 50 tisíc lidí. Právě pacienti s metabolickými a kardiovaskulárními onemocněními by přitom mohli benefitovat z personalizovaných analýz životního stylu a programů vedoucích k jeho zlepšení, na což ovšem u nás nemáme prostředky. Podobně je to i s moderní léčbou obezity. Podle předsedy České diabetologické společnosti ČLS JEP profesora Martina Prázného, který působí na 3. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze a je vedoucím lékařem Diabetologického centra VFN, by ale v tomto ohledu mohlo pomoci připojištění a také spoluúčast pacientů.
Vláda má ve svém prohlášení možnost zavést připojištění pro občany na dobrovolném základu. Identifikujete oblasti léčby, na které se dnes nebo v budoucnu nedostávají nebo nebudou stačit finanční prostředky?
Prostředky z dnes zcela jistě nestačí pro zvládání prevence kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Personalizovaná analýza životního stylu a programy vedoucí k jeho zlepšení dnes v České republice z důvodů zejména nedostatku ekonomických prostředků, ale i zdravotnického personálu, nejsou realizovány dostatečně, nebo nejsou realizovány vůbec. Je tu jen velmi laxní reakce na narůstající počet osob s nadváhu a obezitou, pacienti s vyššími stupni obezity mají obtížný přístup k ekonomicky nákladné moderní antiobezitologické léčbě a intenzivnímu managementu obezity nefarmakologickými prostředky.
Existují podle vás nějaké zdravotní výkony, které dnes není možné hradit z veřejného zdravotního pojištění, a přitom by mohly přinést vyšší kvalitu nebo komfort pro pacienta?
V oblasti prevence metabolických onemocnění a komplikací těchto nemocí je nutné uvažovat o zlepšení úhrady stávajících výkonů nutričních terapeutů a zavedení výkonů nových, které umožní intenzivní kontakt pacientů se zdravotnickým týmem a personalizované vedení životosprávy. Mezi moderní prostředky, dosud nehrazené, spadají i aplikace a platformy digitální medicíny.
A co některá léčiva, které dnes nejsou plně hrazena, a dávalo by smysl, aby se na ně lidé připojistili?
Obecně dobrý přístup k moderní léčbě v České republice neplatí pro všechny pacienty, dosud jsou možnosti úhrady nastavené na nesmyslně vysokou hodnotu glykovaného hemoglobinu. Bylo by nutné promyslet ekonomické aspekty, ale určité uplatnění připojištění bych nalézal v případě, že by mohlo vést k úhradě antidiabetik u pacientů s diabetem bez ohledu na hladinu glykovaného hemoglobinu tak, aby mohli být lépe léčení v časných stádiích onemocnění a nemuselo se čekat na jejich zhoršení. Rovněž využití některých antidiabetik s příznivým vlivem na tělesnou hmotnost je vázáno na nesmyslně vysoce nastavené hodnoty BMI, takže pacienti s nižšími stupni obezity mají horší přístup k moderní antidiabetické léčbě s antiobezitickým efektem a paradoxně se musí čekat, až ještě více ztloustnou.
Dává smysl, aby u některých nových terapií mohlo fungovat dobrovolné připojištění?
Podle mě ano, myslím, že jsem dostatečně odpověděl již výše. Moderní prostředky digitální medicíny a intenzivní personifikované intervence životního stylu musí být vázané na zdravotnické pracovníky, pro které se musí vytvořit nové výkony. Nemusí to být ani lékaři, tyto činnosti by mohl provádět nelékařský zdravotnický personál s dostatečnou erudicí a s rozšířenými kompetencemi.
Další oblastí, o které by se dalo uvažovat, je zavedení moderních prostředků kontinuální monitorace glukózy pro pacienty s diabetem 2. typu a u gestačního diabetu.
Dávalo by někde smysl zavést nebo zvýšit spoluúčast pacientů? Kde?
V oblasti intervence životního stylu a hmotnosti dává spoluúčast pacientů velký smysl.
-mk-
