Zdravotní pojišťovny podle Svazu zdravotních pojišťoven snížení letošních plateb za státní pojištěnce, které proti vůli prezidenta schválila sněmovna, zvládnou díky rezervám. Podmínkou je růst úhrad v roce 2023 proti letošnímu maximálně do pěti procent, uvedl svaz, který sdružuje pojišťovny kromě VZP, v tiskové zprávě. Se zástupci zdravotní péče dohodly pojišťovny čtyřprocentní růst, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) mluvil v neděli v České televizi o potřebě vyššího růstu.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely schválené sněmovnou platby klesnou do konce roku na 1487 korun. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Proti letošním plánům pojišťoven je to o 14 miliard méně.
„Zdravotní pojišťovny letošní rok zvládnou i se sníženými platbami za státní pojištěnce díky rezervám na fondech. Pro rok 2023 bude ale potřeba disciplína a odolání tlakům na zvyšování úhrad nad dohodnuté limity v rozmezí čtyři až pět procent. Na ty už prostředky nejsou. Nemocnice proto budou muset v příštím roce také využít své zisky z minulých let,“ uvedl svaz, jehož pojišťovny pokrývají zhruba 40 procent obyvatel.
Podle jeho prezidenta Ladislava Friedricha je správné, že novela zavádí také mechanismus automatické valorizace plateb za státní pojištěnce navázaný na ekonomický vývoj. „Do systému to dodává prvek, který zlepší plánování a omezí ad hoc změny, když platbu určovalo rozhodnutí vlády,“ sdělil Friedrich.
Varoval zejména před zvýšeným růstem těm segmentům zdravotní péče, které se v takzvaném dohodovacím řízení se zdravotními pojišťovnami nedohodnou a čekají na zásah ministerstva zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky. V posledních letech jsou to zejména nemocnice, které spotřebovávají více než polovinu peněz z veřejného zdravotního pojištění. Pro příští rok se nedohodly také ambulantní specialisté nebo laboratoře. Ministerstvo musí vyhlášku vydat do konce října.
„Úhrady pro rok 2023 by se neměly stát předmětem politického boje. Pro další roky by pak byla potřeba širší politická shoda, jakým způsobem bude systém financovat stále rostoucí náklady a také to, jakým způsobem tento nárůst omezit jen na nezbytnou míru,“ uvedl Friedrich. Bude podle něj potřeba diskuse o možných úsporách, ale i zvýšení pojistného nebo vyšší míře spoluúčasti pacientů.
Pro letošní rok bude systém veřejného zdravotního pojištění hospodařit podle odhadů se zhruba 420 miliardami korun. Letos a v příštím roce, kdy budou platby státu nižší než v současnosti, půjde podle Friedricha hospodaření pojišťoven do ztráty, která bude kompenzovaná z rezervních fondů. To je ale podle něj možné naposledy.
„Pro rok 2023 platí, že bude vyrovnané hospodaření jen tehdy, pokud se dodrží navýšení úhrad do pěti procent. Pokud by mělo být navyšování větší, pak budou muset do systému přitéct další peníze, aby ztrátu pokryly,“ dodal.
Válek v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce mluvil o růstu až osm procent. Podle něj totiž inflace paradoxně přináší spolu s růstem platů a mezd také více vybraného pojistného na zdravotním pojištění od zaměstnanců. Pojišťovny, zejména VZP, dostávají od státu platby také za ukrajinské uprchlíky. Ti zatím ale čerpají méně péče, než se očekávalo. VZP tak zůstane z asi čtyř miliard korun odvedené státem za uprchlíky zřejmě víc peněz. Do konce června zdravotnická zařízení za uprchlíky vykázala péči za necelých 600 milionů korun, červnové odhady byly 3,9 miliardy korun do konce roku.
-čtk-
