Zástupci vládní koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že prezidentské veto novely zákona o zdravotním pojištění Sněmovna přehlasuje. Návrh má pro letošní rok platby za státní pojištěnce snížit a od roku 2024 je automaticky valorizovat jako důchody. Zároveň odmítají tvrzení, že přijetím novely hrozí negativní dopady na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Podle předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se v tom prezident mýlí. Vláda chce novelou letos ušetřit ve státním rozpočtu 14 miliard korun.

„Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu, ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve Sněmovně přehlasuje,“ sdělila ČTK Pekarová Adamová. Poté České televizi řekla, že se tak zřejmě stane na zářijové schůzi.

„Prezidentovo veto novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění považuji za chybu. Tu lze ale snadno napravit, což sněmovní většina v nejbližší době učiní. Pojišťovny mají totiž prostředků dost a kvalita či dostupnost zdravotní péče není nijak ohrožena,“ napsal na twitteru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Na dotaz novinářů to potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který se zúčastnil tiskové konference v Hřensku k situaci v národním parku České Švýcarsko.

Pekarová Adamová připomněla, že zákon zavádí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Je nesmírně důležitá právě pro zajištění stabilního a předvídatelného financování zdravotnictví, a tedy jeho kvalitu i dostupnost, míní.

Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa, který je předsedou správní rady největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), čekali zdravotníci na automatickou valorizaci desetiletí. „A navíc tím (prezident) podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard. Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat,“ uvedl na twitteru.

Mohlo by vás zajímat

Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických ekonomických prognóz, které nenastaly. Dnes na twitteru napsal, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard. Také podle něj a předsedy Pirátů Ivana Bartoše Sněmovna veto přehlasuje.

„Pojišťovny mají v rezervách 55 miliard a stát jim poslal stejně jako loni, což je dostatečná částka a vše funguje, jak má. Zdravotní péče omezena není, veškeré pojistné plány a závazky k poskytovatelům péče se dodržují vzhledem k dlouhodobému navyšování rezerv zdravotních pojišťoven,“ napsal Bartoš ČTK.

Mluvčí VZP, největší zdravotní pojišťovny v zemi, Viktorie Plívová na dotaz ČTK odpověděla, že vzhledem k jasnému stanovisku vládní koalice pojišťovna v hospodaření pro letošní rok počítá s naplánovanými dopady předložené novely.

S využitím rezerv podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha počítají také menší zdravotní pojišťovny. „Také nemocnice mají z předchozích let zisky v řádu desítek miliard. Z tohoto pohledu novelu bereme jako realistickou,“ sdělil ČTK. S výrazně mírnějším navyšováním úhrad a úsporami by podle něj zdravotnictví mělo počítat i v roce 2023 před zahájením valorizace dané novelou.

Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Novela zákona o státním rozpočtu podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba ještě letos počítá pro zdravotnictví s dalšími financemi. Podle něj návrh obsahuje i další důležité změny, jako je výrazné navýšení fondů prevence pojišťoven, ze kterých rozdělují příspěvky svým pojištěncům na jinak nehrazenou péči.

-čtk-