Zhruba o 1,7 miliardy korun žádá vládu ministerstvo zdravotnictví (MZ). Potřebuje totiž v letech 2023-2026 o tuto částku navýšit svoji rozpočtovou kapitolu, aby zachránilo financování projektů z Národního plánu obnovy. Přímo řízené organizace, které budou dotace čerpat, nemají peníze na zaplacení daně z přidané hodnoty (DPH). Pravidla Evropské komise pro NPO, na rozdíl od standardních evropských fondů, neumožnují uznat financování DPH jako tzv. způsobilý výdaj. Z materiálu MZ plyne, že pokud vláda DPH neuhradí, nelze projekty realizovat. Nevznikne tak například ani Centrum kardiovaskulární a transplantační medicíny v Brně za 1,5 miliardy, ani pražské Motolského onkologické centrum za 4,5 miliardy korun.
„MZ žádá vládu ČR o navýšení rozpočtové kapitoly 335 MZ na zajištění finančního krytí daně z přidané hodnoty předem definovaným projektům realizovaným MZ a jeho přímo řízenými organizacemi v rámci komponent 1.1, 1.2, 6.1 a 6.2 až do výše 1 685 647 349,00 Kč. Požadavek na navýšení rozpočtové kapitoly 335 MZ bude uplatňován při přípravě státního rozpočtu v jednotlivých letech dle postupu realizace jednotlivých předem definovaných projektů,“ zní žádost, která směřuje z ministerstva zdravotnictví na vládu.
Ministerstvo zdravotnictví je v rámci pilíře č. 6 Národního plánu obnovy (Zdraví a odolnost obyvatel) tzv. vlastníkem komponent 6.1 Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče a 6.2 Národní plán na posílení onkologické prevence a péče. Dále MZ vystupuje v rámci pilíře č. 1 (Digitální transformace) jako gestor přesně definované věcné části u komponent 1.1 Digitální služby občanům a firmám a 1.2 Digitální systémy veřejné správy a pak ještě u komponent, kde jsou vlastníky jiná ministerstva a kde zajišťuje financování projektů realizovaných jím přímo řízenými organizacemi.
V rámci pilířů č. 6 a č. 1 je cíleno zejména rozvoj v oblasti onkologické péče, vzdělávání zdravotnického personálu či zajištění digitalizace nemocnic. Plánovaná hodnota projektů, jež bude realizovat MZ či jeho přímo řízené organizace formou předem definovaných projektů, činí přibližně 9,7 miliardy korun včetně DPH, daň pak činí právě oněch 1,7 miliardy korun, o které žádá ministerstvo vládu.
Za dva roky se zcela změnily ekonomické podmínky
Národní plán obnovy (NPO) umožňuje čerpat finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost, který zřídila Evropská komise, aby pomohla členským státům EU vzpamatovat se z dopadů pandemie covidu-19. V současnosti se NPO ocitá pod ekonomickým tlakem, protože se zásadně změnily podmínky od doby, kdy vznikal. Příprava započala v polovině roku 2020, probíhala poměrně turbulentně zhruba tři čtvrtě roku a během této doby docházelo k častým změnám formálních požadavků ze strany EK, na což museli vlastníci komponent, tedy i ministerstvo zdravotnictví reagovat nejen v řádu dní, ale někdy i hodin. Když se tenkrát stavovaly souhrnné náklady realizace, udávaly se předběžné ceny bez DPH. Evropská komise žádala, aby se při zpracování podkladů pro NPO vycházelo ze srovnatelných projektů realizovaných v předešlých letech. Nicméně od doby přípravy NPO došlo k zásadnímu navýšení odhadovaných nákladů, s nímž se původně nepočítalo, a to ve dvou oblastech:
- Skokově narostly ceny stavebních prací a materiálů, ale třeba i náklady u IT projektů.
- Komise se rozhodla, že NPO musí podporovat digitální a zelenou transformaci země. To znamená, že MZ je povinno zavázat příjemce dotace, aby zohlednili požadavky environmentální udržitelnosti, což opět vede k vyšším nákladům (například použití materiálů šetrných k životnímu prostředí a zanechávajících minimální uhlíkovou stopu).
Nebudou-li peníze na DPH, nebude se stavět
MZ deklaruje, že je připraveno zavázat příjemce dotace k tomu, že pokud výsledná cena vyplývající ze zadávacích řízení na realizaci staveb atd. bude vyšší než předpokládaná cena schválená v rozpočtu projektu, musí tento rozdíl sami dofinancovat z vlastních zdrojů. „Problém nastává ve chvíli, kdy příjemci dotace (zejména pak MZ a jeho přímo řízené organizace) mají hradit jak DPH, které je v rámci NPO nezpůsobilým výdajem, tak nárůst cen oproti předpokladu z roku 2020. S ohledem na skutečnost, že se očekává až 30% nárůst cen u projektů, jejichž předmětem jsou stavby, není možné s ohledem na rozpočet kapitoly 335 MZ a jeho přímo řízených organizací předem definované projekty dokončit v požadovaném rozsahu a v požadovaném čase v případě, že nebude zajištěno finanční krytí DPH,“ uvádí ministerstvo v materiálu pro vládu.
Pro organizace přímo řízené MZ je prý problematika DPH „specifická“, proto ministerstvo navrhuje daň pokrýt jen u předem definovaných projektů, ostatní projekty by tuto pomoc nedostaly (tedy žádá o 1,7 mld z celkové výše 3,2 mld. Kč – DPH za všechny projekty). „Tito příjemci dotace nejsou schopni zajistit úhradu DPH z vlastních prostředků,“ zdůrazňuje MZ, podle kterého je plošná nemožnost financování DPH jako způsobilého výdaje v rámci NPO oproti standardním fondům EU nevítanou „novinkou“. „Standardně je u dotačních titulů financovaných z fondů EU uplatňován princip úhrady DPH takový, že nemůže-li si příjemce dotace uplatnit DPH v daňovém přiznání, je DPH způsobilým výdajem a lze jej proplatit příjemci dotace v rámci projektu. V rámci NPO takto postupovat nelze. DPH je nezpůsobilým výdajem a projektům realizovaným zdravotnickými zařízeními není umožněno uplatnit si DPH v rámci daňového přiznání, protože dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), je poskytování zdravotních služeb (případně výchova a vzdělávání) označováno jako plnění osvobozené bez nároku na odpočet daně, tj. neodvádí se DPH z realizovaných činností, ale zároveň nemá příjemce dotace nárok na odpočet daně, tj. na uplatnění DPH. Tomuto typu příjemců dotace není umožněno vrácení DPH,“ vysvětluje ve vládním materiálu ministerstvo zdravotnictví.
Mohlo by vás zajímat
Ohrožen je celý plán za 180 miliard korun
Národní plán obnovy byl schválen vládou ČR 17. května 2021 a podstoupen Evropské komisi k finálnímu posouzení. „Tím byly alokace všech reforem a investic v NPO zastropovány, a nebylo již možné vyjednávat o jejich změně ani z velmi naléhavých a opodstatněných důvodů,“ popisuje situaci MZ. Během roku 2021 pak došlo k enormnímu nárůstu cen veškerého materiálu, prací, služeb, s nímž se v přípravě NPO nepočítalo.
Letos v březnu už bylo zřejmé, že za nových podmínek je realizace NPO ohrožena. Ministerstvo průmyslu a obchodu v materiálu nazvaném “Stav implementace Národního plánu obnovy” výslovně uvádí, že „vzhledem k rostoucím cenám energií, stavebních prací a celkové ekonomické situaci v oblasti cen materiálů a služeb je za současné přidělené alokace některé cíle a milníky prakticky nereálné splnit, resp. avizují nutnost dalších finančních prostředků…“ a dále pak navrhuje, aby bylo zahájeno „společné jednání Ministerstva financí na nejvyšší vládní úrovni se všemi zapojenými resorty k zajištění prostředků na DPH a na rostoucí ceny tak, aby došlo ke splnění milníků a cílů“.”
Splnění milníků a cílů je zcela základní předpoklad pro to, aby Evropská komise proplatila veškeré reformy a investice NPO, které jsou předfinancovány ze státního rozpočtu. Jak uvádí ve vládním materiálu Ministerstvo zdravotnictví, v případě předem definovaných projektů zaměřených na výstavbu strategických a významných budov, jež jsou definovány v pilíři č. 6, ale i v pilíři č. 1, není možné milníky/cíle splnit jiným způsobem než projekty zrealizovat, tj. budovy postavit v požadovaném rozsahu a čase. „Již nyní je zřejmé, že výše předpokládaných nákladů (dle aktuálních rozpočtů) potřebná ke krytí stavebních prací a základního technologického a interiérového vybavení, která ve stanoveném termínu dle prováděcího rozhodnutí Rady zajistí provozuschopnou funkčnost novostaveb v souladu se stanovenými milníky a cíli, je však vyšší než částka schválená v rámci NPO,“ uvádí ministerstvo.
Ministerstvo zdravotnictví potřebné peníze nemá, ostatně jeho investiční výdaje byly letos seškrtány, stejně tak nemají požadované objemy finančních prostředků k dispozici ani přímo řízené organizace. Realizace projektů je tak silně ohrožena už v samotném začátku. „Pokud se nepodaří zabezpečit finanční prostředky na pokrytí DPH pro předem definované projekty v gesci MZ a jeho přímo řízených organizací, nebude možno tyto projekty z důvodu nedostatku prostředků na straně žadatelů realizovat. A to i navzdory tomu, že u nejvýznamnějších projektů byly zahájeny kroky k jejich úspěšné realizaci. Nesplnění projektů a nevyčerpání prostředků EU ohrozí realizaci celého NPO ve výši cca 180 mld. Kč, neboť nebudou naplněny milníky, ke kterým se ČR zavázala,“ uzavírá Ministerstvo zdravotnictví.
Podobnou obavu vyjádřilo i Ministerstvo financí (MF), které nedávno upozornilo, že s ohledem na plánované rozsáhlé stavební investice hrozí časové prodlevy a nedodržení podmínky vyčerpat peníze pro zdravotnictví z NPO do konce roku 2026. Tím podle MF stoupá i riziko, že stát o tyto peníze z rozpočtu EU nakonec přijde
O zdravotnické části Národního plánu obnovy jsme psali také například zde či zde.
Tomáš Cikrt
