I když úhradová vyhláška přidá osm procent, růst nákladů menších nemocnic nepokryje, ukazuje analýza AČMN
Návrh úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví zvyšuje v příštím roce úhrady poskytovatelům zdravotní péče o osm procent. Oproti dohodám uzavřeným v dohodovacím řízení je to ještě o čtyři procenta více. „Data však jednoznačně ukazují, že to nebude stačit,“ oznámil tento týden senátorům předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Michal Čarvaš, když jim představoval výsledky ekonomické analýzy AČMN zpracované na základě informací od 51 nemocnic. S ohledem na inflaci a růst cen energií by mělo podle něj navýšení úhrad dosáhnout minimálně dvanácti procent. A pokud vláda rozhodne o navýšení platů, tak k tomu je třeba ještě minimálně 3,5 procentního bodu přidat.
Nejde o kritiku úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která obsahuje celou řadu smysluplných posunů a bodů, jež jdou správnou cestou, řekl minulou středu senátorům na jednání výboru pro zdravotnictví předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a ředitel Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš. „Je to čistě konstatování nových ekonomických dat. A ta ukazují, že osm procent na pokrytí růstu nákladů nebude regionálním nemocnicím stačit,“ uvedl k návrhu vyhlášky, která je aktuálně v připomínkovém řízení.
Růst nákladů a dopady inflace v roce 2022 i ve výhledu na příští rok jsou a budou totiž ještě vyšší. To ukazuje ekonomická analýza, kterou asociace zpracovala na základě sběru dat od 51 svých členů (AČMN zastupuje přes stovku krajských, městských či soukromých nemocnic).
Nárůst nákladů o 146 procent oproti 2019
Během letošního dohodovacího řízení o výši úhrad na příští rok dospělo k dohodě či parciální dohodě se zdravotními pojišťovnami deset z celkového počtu čtrnácti segmentů péče. Protože ale v mezidobí mezi dohodovacím řízením a vydáním úhradové vyhlášky došlo k významnému posunu podkladových makroekonomických ukazatelů, kdy predikovaná výše inflace pro rok 2023 vzrostla z 4,4 na 8,8 procenta a změnila se výše platby za státní pojištěnce, rozhodlo se ministerstvo zdravotnictví zasáhnout do uzavřených dohod a upravilo celkový růst úhrad z původních čtyř na osm procent.
Takové navýšení však podle Čarvaše pokryje členským zařízením AČMN jen samotný růst nákladů na energie. Jejich cena stoupla za poslední čtyři roky na více než pětinásobek. Podíl nákladů na energie na celkových nákladech nemocnic se tak podle něj více jak ztrojnásobil. Z 2,4 procent v průměru za první pololetí 2019 (pro segment poskytovatelů akutní lůžkové péče zůstal referenčním obdobím stále „předcovidový“ rok 2019 – pozn.red.) vzrostl na původně kalkulovaných 5,1 procent, dnes však již 8,7 procent, za první pololetí 2023. „U menších zařízení s převažujícím typem následné a ambulantní péče je růst a procenta ještě vyšší, až kolem 15 procent,“ vysvětluje Čarvaš.
Stejnou měrou jako inflace pro konečné spotřebitele rostou nemocnicím také náklady na potraviny, dále na likvidaci nebezpečných odpadů (191procentní nárůst mezi lety 2019 a 2023) nebo absolutní náklady na léky a jejich distribuci, kam se promítá růst cen pohonných hmot. „Rostou i náklady na spotřební zdravotnický materiál, neboť u každého nového výběrového řízení dochází k navýšení cen. Dodavatelé do nich totiž logicky promítají růst svých nákladů, jak materiálových, tak osobních,“ pokračuje ředitel AČMN.
K referenčnímu roku 2019 se tak průměrný růst celkových nákladů mezi lety 2019 a 2023 (při červencových cenách energií, které se však v srpnu ještě zvýšily) vyšplhal v analýze AČMN na celkových 146 procent.
Mohlo by vás zajímat
„Predikovaný růst výnosů od zdravotních pojišťoven ve výši čtyř procent by s růstem ostatních nákladů vedl 51 našich zařízení do ztráty 8,6 miliard korun za rok 2023,“ konstatuje dále Čarvaš. K pokrytí nákladů bez navýšení mezd by pak bylo podle něj třeba meziročního nárůstu úhrad ve výši 12,9 procenta. „A s růstem mezd kolem 6,5 procenta by bylo třeba zvýšit úhrady proti roku 2022 o 17 procent,“ zdůrazňuje dále s tím, že na jednoprocentní růst osobních nákladů je zapotřebí 0,69procentní navýšení úhrad.
S ohledem na inflaci a růst cen energií by tak podle Čarvaše mělo celkové navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven dosáhnout minimálně dvanácti procent a pro následnou péči o dvě až tři procenta více. „A pokud vláda rozhodne o navýšení platů, pak je třeba kalkulovat s dalšími minimálně 3,5 procenty pro pětiprocentní růst mezd,“ dodává předseda AČMN.
Osm procent je hranice možného
„Těch osm procent je na hranici možného. I tak to bude muset ministerstvo ještě před pojišťovnami, které tlačí na snížení, obhajovat,“ reagoval na vystoupení Čarvaše náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Naléhají na nás obě strany. Balancujeme, aby to bolelo všechny pokud možno stejně, aby tam nevznikla žádná kritická situace,“ dodal ještě.
To, že žádné další navýšení není v letošní úhradové vyhlášce již v plánu, potvrdil i Jan Zapletal, vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven odboru dohledu nad zdravotním pojištěním. Upřesnil, že růst cen energií se bude u různých poskytovatelů projevovat různě, a nadefinovat to tak, aby to bylo pro všechny spravedlivé, by bylo složité. „Pokud by ale situace eskalovala a na někoho to mělo v roce 2023 dramatické dopady, tak se nedá do budoucna vyloučit přijetí další kompenzační vyhlášky. Šlo by o politický krok,“ konstatoval.
I předseda senátního výboru Roman Kraus (ODS) souhlasí, že oněch osm procent je z hlediska stability systému maximum, čeho lze dosáhnout. “Rovnováha systému je velmi křehká,“ prohlásil, a proto podle něj nastal nejvyšší čas na diskuzi, jak do systému dostat další peníze. “A ta diskuze musí začít zcela otevřeně a korektně,” dodal na závěr.
Helena Sedláčková
Helena Sedláčková
