Nejen proti covidu, ale i chřipce by měli mít možnost očkovat lékárníci a zubní lékaři, navrhuje ministerstvo zdravotnictví spolu s lékárnickou komoru. Zásadně nesouhlasí lékaři, kteří dnes mají vakcinaci ve svém hájemství. Výbušné téma probrali experti včera u kulatého stolu, který svolal poslanec Petr Fifka (ODS). V debatě se ukázalo, že technické problémy očkování v lékárnách jsou řešitelné, stejně jako bezpečnost, školení apod. Zůstává ale otevřen fundamentální spor o teritorium jednotlivých odborností českého zdravotnictví. Nízká proočkovanost, zejména proti chřipce, však varuje, že je třeba zkusit i jiné cesty než ty, které dosud selhávají.
„Pocítil jsem potřebu uspořádat nějakou diskusi na toto téma až poté, co jsem ke svému překvapení zjistil, že jedna profesní skupina – farmaceuti – o to má skutečně seriózní zájem. Stejně tak vnímám kolegy lékaře, že v tom vidí více úskalí než pozitiv. Je to kulatý stůl pro výměnu názorů, který by mohl ušetřit čas zasedání výboru. Naším úkolem je o tom mluvit,“ zdůraznil poslanec Fifka, jehož také překvapilo, když v dubnu přišel na plénum sněmovny ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s novelou zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kde navrhl, aby lékárníci a zubní lékaři dostali možnost očkovat proti covidu-19 (sněmovní tisk č. 96). Návrh prošel v prvním čtení a byl přikázán k projednání zdravotnímu výboru. Zpravodajem se stal Bohuslav Svoboda, který ale již hned deklaroval, že s touto změnou nesouhlasí. Výbor měl projednat návrh do 80 dní, což nestihl a na programu jej má dnes.
Mezitím se ministr domluvil s Českou lékárnickou komorou na přípravě pozměňovacího návrh, který rozšiřuje očkování v lékárnách a zubních ordinacích o vakcíny proti chřipce. Tento nový návrh bude nyní dopracován a načten ve sněmovně při druhém čtení zákona.
Lékárníci: Jsme připraveni, lidé se chtějí očkovat u nás
U kulatého stolu obrysy pozměňovacího návrhu představil viceprezident lékárnické komory Martin Kopecký. Kromě rozšíření původní novely o očkování proti chřipce je nově zúženo očkování v lékárnách jen na zdravé osoby ve věku 18–65 let s tím, že se to budou samoplátci. Lékárníci by měli být důsledně připraveni na samotnou vakcinaci a řešení případných reakcí ve zvláštních vzdělávacích programech. Ty budou probíhat kombinovanou formou, tedy teorií přes e-Learning a praktickým nácvikem v akreditovaném zdravotnickém zařízení. Tam budou trénovat aplikaci vakcíny, první pomoc při anafylaktickém šoku a kardiopulmonální resuscitaci. Rozsah teoretických a praktických znalostí stanoví ministerstvo.
Očkovat bude vždy jen proškolený lékárník (v původním návrhu byla možnost i neproškolený pod dohledem). Navrhované minimální požadavky na prostory se budou zřejmě ještě dopracovávat. Představu Martina Kopeckého doplnila (zpřísnila) hlavní hygienička Pavla Svrčinová, která dala u kulatého stolu najevo, že bude trvat na dodržení vyhlášky o vybavení pracoviště z hygienického hlediska a tedy na těchto podmínkách: na očkování musí být vyčleněna samostatná místnost, kde bude umyvadlo a lehátko (v případě reakcí si musí pacient lehnout), dále musí být k dispozici čekárna tak, aby se zdraví lidé nemíchali s nemocnými, a také toaleta pro návštěvníky (nemohou používat stejnou toaletu jako personál lékárny).
„Pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku 96 je připraven. V tuto chvíli ještě není veřejně dostupný, neboť se objevují drobnosti, které v něm bude potřeba dokončit, například umožnit očkování také lékařům s odbornou způsobilostí,“ řekl Zdravotnickému deníku Martin Kopecký. U kulatého stolu včera argumentoval mimo jiné dobrými zkušenostmi v zahraničí – viz obrázek. „Nejnověji se přistoupilo k očkování v lékárnách v Německu, kde došlo i k dalšímu posunu směrem k hrazeným výkonům farmaceutů. Do cíle směřují s podporou ministerstva na také Slovensku,“ upozorňuje Kopecký. Ve Francii bylo během šesti měsíců projektu (září 2017 – březen 2018) proti chřipce očkováno v lékárnách 159 tisíc lidí, v období od poloviny října 2020 do začátku ledna 2021 už více než 3,7 milionu lidí.
Podle průzkumů, které si nechala vypracovat lékárnická komora, by polovina Čechů uvítala očkování v lékárnách a polovina lékárníků má zájem jim v tom vyjít vstříc. V Česku je přitom dramaticky nízká proočkovanost proti chřipce, dlouhodobě se pohybuje kolem pěti, maximálně sedmi procent. Podle Kopeckého (ale i dalších diskutujících u kulatého stolu) jsou praktičtí lékaři zatíženi celou řadou povinností a nemají tolik času se věnovat aktivnímu nabízení očkování. A to budeme v dalších letech čelit pravidelným sezónám souběhu covid-19 a chřipky a tedy i vyšší zátěži zdravotnického systému. Na druhou stranu jsou tady k dispozici vysoce kvalifikovaní pracovníci ve zdravotnictví – lékárníci, kteří mají zájem si doplnit vzdělání a praxi o očkování a jsou schopni tomu přizpůsobit vybavení a provoz lékárny. A navíc jsou v úzkém, častém kontaktu s pacienty.
Martin Kopecký očekává, že by očkování v lékárnách mohlo zvýšit počet očkovaných osob v produktivním věku i obecně zvýšit proočkovanost populace, rozšířit počet očkovacích míst a tedy zvýšit dostupnost očkování. „Praktičtí lékaři budou mít více času na své pacienty, zátěž zdravotního systému bude optimalizována a předpokládáme i zvýšení informovanosti veřejnosti o očkování. Náš návrh je nabídka pro občany České republiky,“ shrnul viceprezident lékárnické komory.
Lékaři: Lidi se nechtějí očkovat vůbec, lékárníci to nezmění
„Jsme zásadně proti očkování v lékárnách,“ prohlásil včera na kulatém stole Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. „Mluvím za všechny odborné společnosti a profesní organizace lékařů, kteří se očkováním zabývají – Českou vakcinologickou společnost, Společnost všeobecného lékařství, Odbornou společnost praktických lékařů pro děti a dorost, Českou gynekologicko-porodnickou společnost a Sdružení soukromých gynekologů,“ dodal.
Petru Šonkovi vadí, že navrhované změně nepředcházela široká odborná debata s dotčenými, včetně pacientských organizací. Podle něj je náš systém očkování jeden z nejlepších v Evropě. „Když ho chceme měnit, musíme k tomu mít dostatečně pádné důvody. Souhlasím, že je problém s proočkováním proti chřipce, u jiných vakcín tak velký problém nevidím, například proti klíšťové encefalitidě je velká dynamika nárůstu od té doby, co to stát začal hradit. Problém není v tom, že by lékaři nechtěli očkovat, že by nebyla kapacita, problém je, že se lidé očkovat nechtějí, a to ani zdravotníci,“ míní Šonka s tím, že kapacita očkování proti covidu je dostatečná a lékařům vakcíny zůstávají.
„Neznám jediný případ, kdy by odmítl praktický lékař očkovat. Kapacita tu je. Ročně naočkuji 250 lidí a jsem schopen naočkovat třeba tisíc, pokud by byl zájem. Ale není. Každý rok se udělají objednávky na vakcíny na chřipky a každý rok se jich 100 tisíc likviduje. To je k újmě praktických lékařů, protože ti si je zaplatili,“ vysvětluje jejich šéf, který si myslí, že se lidé nechtějí očkovat, protože stát neorganizuje žádnou kampaň. „To, co občas vidíme v televizi, vypadá spíše jako parodie,“ říká.
Petr Šonka také přišel s tezí, že se zavedení očkování v lékárnách může i počet očkovaných paradoxně ještě snížit. „Nyní se vakcíny objednávají na základě poptávky ordinace. Loni v prosinci jsem už musel udělat předobjednávku na vakcíny v letošním roce. Protože optimista, tak si každý rok objednám minimálně o sto vakcín více, než jsem nakonec schopen vyočkovat. Ve chvíli, kdyby budu vědět, že kromě mě a dalších tří praktických lékařů, kteří jsou ve městě, kde pracuji, mohou očkovat ještě další tři lékárny, tak si rozhodně neobjednám těch vakcín 300 nebo 400, ale objednám si jich 50 a počkám, co se bude dít. Takže se může stát, že za rok nebo dva tady dojde k propadu očkování proti chřipce,“ vysvětlil na dodal: „Všichni se obáváme toho, to říkám na rovinu, že covid a chřipka je začátek, první kolečko pověstného salámu, z kterého se bude ukrajovat dál a bude se přesouvat do lékáren další očkování. První kolečko jde nejhůř, ty další už se krájí snadno.“
Šonka nakonec zpochybnil zahraniční zkušenosti, jednak proto, že od kolegů lékařů má ze zemí, kde očkují lékárníci, nedobré zprávy, a jednak proto, že jsou to obvykle země se zcela odlišným systémem zdravotní péče. Také zpochybnil připravenost lékárníka řešit anafylaktický šok.
Podobné obavy vyslovily také dvě přítomné poslankyně, členky Výboru pro zdravotnictví a zároveň lékařky – dětská praktička Romana Bělohlávková (KDU-ČSL ) a praktická lékařka pro dospělé Iveta Štefanová (SPD). Zdůrazňovaly jednak, že nevidí důvod pro změnu, a jednak své obavy z bezpečnosti, zejména pak řešení anafylaktického šoku.
Výskyt anafylaktického šoku po chřipkové vakcíně je nula
Právě k anafylaktickému šoku se vyjádřilo u kulatého stolu hned několik řečníků. Jak potvrdila ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky profesor Ladislav Dušek, za posledních deset let nebyla v Česku zaznamenána žádná anafylaktická reakce po vakcínách proti chřipce. „Je to nula,“ shodli se. Pro srovnání, každoročně je u nás zaznamenáno 1100 anafylaktických šoků po požití potravin, upozornil profesor Dušek. „V Polsku, kde očkují také lékárníci, bylo podáno necelých 60 miliónů dávek vakcíny proti covidu a v lékárnách měli pouze jeden anafylaktický šok, který díky očkujícímu lékárníkovi zvládli do příjezdu záchranky,“ doplnil výkonný ředitel Evropské federace lékárenských sítí Zdeněk Blahuta, který také uvedl, že polští lékárníci očkují od letošního 11. ledna proti chřipce, měli to hrazeno ze státního fondu až do 31. srpna a dále očkují samoplátce. „V Polsku začínali s ještě nižší pročkovaností než my a nyní je tam 9,5 procenta,“ dodal.
„Za SÚKL nevidíme žádný problém. Lékárníci nahlížejí do lékové záznamu pacienta, z vlastní praxe vím, že když se lékárník podívá pacientovi na medikaci, je schopen odhadem stanovit diagnózy. 3/5 lékařů nepoužívají lékový záznam vůbec. Lékárníci tedy mají lepší přehled o medikaci. Umějí ledacos. Jsou vybaveni ambuvakem a připraveni poskytnout první pomoc, opakovaně se v tom musejí vzdělávat, je to jejich povinnost ze zákona,“ uvedla ředitelka Storová.
Další řečníci u kulatého stolu pak vznášeli argumenty pro očkování v lékárnách, k nimž se ještě na stránkách ZD vrátíme. Souhrnem je lze popsat tak, že proočkovanost zejména proti chřipce je hanebně nízká, čtyřikrát nižší než je v Evropě běžné, rozšíření možností očkování o lékárny může přinést několik procent pročkovanosti navíc a to má svůj význam – zejména u věkové skupiny 18-65. Nikdo z diskutujících (kromě dr. Šonky a hlavní hygieničky) také nevěří, že by kampaň státu proočkovanost zvýšila, naopak podle některých může lidi odrazovat, protože jsou vůči vládě a jejím záměrům podezřívaví.
„Úplně stejné diskuse probíhaly v zahraničí, úplně stejné obavy lékařů byly v Německu, Polsku, a přesto do toho šli. Dnes z toho tyto země profitují,“ uvedl na závěr viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.
Šmucler: chceme očkovat, jako záloha
A ještě je třeba dodat, jak se k očkování staví zubní lékaři, s nimiž se v návrhu také počítá. To kulatému stolu sdělil prezident České stomatologické komory docent Roman Šmucler. Vysvětlil, že stomatologové jsou vlastně zubní lékaři s rozšířenou výukou medicíny, mj. k využití v pandemiích a válečných konfliktech.
„Stomatologové jsou vzděláním připraveni na očkování, ale kdyby na to došlo, měli by dostat nějaký opakovací kurs, protože základy ze škol zmizely. Ale to bychom jako komora zvládli,“ říká Šmucler. Podle něj je v zemích EU velký trend, aby zubní lékaři očkovali, což souvisí s tím, že ve vyspělých zemích je jich moc – lidé si čistí zuby, takže nepotřebují tolik stomatologické péče. Využívají se proto jako rezerva systému. Síť jejich ordinací je v principu nejširší ze všech sítí a v některých zemích se využívají tam, kde není praktický lékař.
„Jsme schopni a máme zájem očkovat, máme k tomu vzdělání a měli bychom být rezerva v záloze, která bude mobilizována, když bude třeba. Nejprve by ale měli být na řadě praktici a třeba gynekologové,“ shrnul prezident zubařů Roman Šmucler.
Tomáš Cikrt
