V Německu neexistuje mnoho oblastí, kde bychom mohli čekat problémy. Když se už ale takové slabé místo najde, dostaví se potíže tuplovaně. Platí to o elektronických receptech, které sice naostro odstartovaly v září, ale k jejich hladkému fungování jsou naši západní sousedé na hony daleko. A většinu potíží se nejspíše nepodaří odstranit ani během příštího roku, odhaduje odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Od 1. září letošního roku se v Německu po několika letech neustálého odkládání spustil systém pro vydávání elektronických receptů. Jenže velká očekávání zůstávají zatím nenaplněna a s e-recepty jsou stále problémy.
Odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung se po dvou týdnech od startu zeptal lékárníků, jak jsou s elektronickými recepty spokojeni. Autoři průzkumu sami přiznávají, že není reprezentativní natolik, aby se z něho daly vyvozovat závěry pro celou Spolkovou republiku Německu, přesto jsou výsledky přinejmenším pozoruhodné.
40 procent problematických e-receptů
Ze 440 dotázaných jich 61 procent už elektronický recept obdrželo od pacientů, kteří si přišli lék vyzvednout. Ale jen něco málo přes 58 procent dokázalo svůj e-recept úspěšně doručit a vyúčtovat. Necelých 12 procent uvedlo, že nebylo schopno elektronický recept ani odeslat, 30 procent sice e-recept úspěšně odeslalo, ale nepodařilo se jim jej vyúčtovat. Z nich se pak problémy podařilo vyřešit jen necelým 28 procentům.
Zhruba čtvrtina účastníků průzkumu nedokázala ani přijít na to, proč nejsou schopni e-recept doručit pojišťovně. Celkově však více než 40 procent elektronických receptů nebylo možné uplatnit nebo uplatnit bez problémů, hladce na první pokus. „U elektronických receptů existuje stále velký prostor pro zlepšení. Je důležité, aby lékárnám byly poskytovány průběžně tipy pro odstraňování problémů,“ píše deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Využívání elektronických receptů se v Německu rozšiřuje jen velmi pomalu. K 22. září jich bylo vydáno jen 287 tisíc. Elektronické recepty vydává v Německu zatím necelých 12,5 tisíc z celkového počtu 18,5 tisíc, jak vyplývá z aktuálních údajů společnosti Gematik, která celý systém zastřešuje.
Až 9 z 10 receptů má být papírových i příští rok
Existuje zde tedy velký nepoměr. Na jedné straně se do e-receptů zapojily již zhruba dvě třetiny lékáren, počet vydaných elektronických receptů je však zanedbatelný. Za samotné září jich bylo vydáno pouze necelých 100 tisíc, což lze ale přičíst tomu, že Německo je s e-recepty stále na začátku.
Jenže příliš optimistický není ani výhled využití elektronického receptu v nadcházejících měsících, a zejména pak v příštím roce. Deník Deutsche Apotheker Zeitung cituje průzkum platformy pro digitální služby ve zdravotnictví Gesund.de, z něhož vyplývá, že papírová podoba receptu bude dominantní i v roce 2023.
Průzkumu se zúčastnili jak odborníci z řad poskytovatelů digitálních platforem nebo univerzit, tak lékárníci. Podle expertů bude v roce 2023 celých 87 procent z celkově vydaných receptů mít papírovou formu, pouze zbylých 13 procent bude připadat na formu elektronickou. Lékárníci jsou v tomto ohledu ještě skeptičtější a očekávají, že elektronicky bude vystavováno jen deset procent ze všech receptů.
Ztráta reputace hned na startu
Zavádění elektronických receptů v Německu provázejí problémy od prvních krůčků. Když už se zdálo, že celý systém začne fungovat (ostrý start byl v posledních letech několikrát odložen), vždy se objevily problémy technického rázu. Nefungovala infrastruktura nebo s ní jednotlivé aplikace nebyly schopny komunikovat.
„Přikládáme také velký díl viny tomu, že nikdo nesmí mít kdykoli přístup k datům pacientů. Ostatní země kolem nás, které už léta fungují digitálně, mají jiné postupy, než jaké se zavádí nyní v Německu,“ uvedl pro zpravodajský portál SWR.de Frank Eickmann z bádensko-württemberské lékárenské komory.
Porodní bolesti celého systému elektronických receptů v Německu nevyhnutelně vedly k tomu, že e-recepty si nezískaly příznivce mezi pacienty. Podle Gematik byl doposud zaznamenán jen velmi malý počet stažení aplikací pro administraci e-receptů do mobilních telefonů. K 22. září to bylo mírně přes 365 tisíc.
Petr Musil
