Dochází na varování Německé nemocniční společnosti, podle které hrozí mnoha německým nemocnicím insolvence. Hrozba se nyní naplnila, do insolvence zamířila nemocnice v braniborském městě Spremberg. Neukončuje sice provoz, ale bez vyřešení dlouhodobého nedostatku financí není životaschopná. Braniborská vláda poskytne nemocnicím rychlou finanční injekci, uvedla německá média i braniborské ministerstvo zdravotnictví.
Pětadvacetitisícové město Spremberg, které leží jen pár kilometrů jižně od braniborské Chotěbuzi na samé hranici se Saskem, může mít problém s dostupností zdravotní péče. Tamní nemocnice totiž oznámila, že míří do insolvence. Není schopna dále nést náklady, které jí vznikly během pandemie koronaviru a na něž se v posledních měsících nabalily ještě stoupající ceny energií.
„Kvůli přetrvávajícím problémům s likviditou se akcionáři společnosti Spremberger Hospital GmbH, tedy Förderverein Hospital a Město Spremberg, rozhodli, že požádají o ochranu před věřiteli a nemocnice se podrobí restrukturalizaci,“ uvedla na svých webových stránkách radnice města Spremberg. Právě městu v nemocnici patří 49procentní majetkový podíl.
Spolková vláda musí rychle pomoci
Nemocnice rovněž potvrdila, že byla provedena nezbytná opatření, aby nemocnice mohla i nadále zajišťovat zdravotní péči pro obyvatele města Spremberg a okolí. „To dnes potvrdili akcionáři na mimořádné valné hromadě,“ stojí dále v prohlášení.
Jde o první známý případ, kdy německá nemocnice zamířila do insolvence, jelikož na ni dolehly rostoucí náklady na energie, ale také náklady, které jí vznikly ještě během pandemie koronaviru, z nichž už se nedokázala kvůli zdražující elektřině a plynu vzpamatovat.
Braniborská ministryně zdravotnictví Ursula Nonnemacherová uvedla, že rozhodně nejde o jediný případ v celém Německu, kdy nějaké nemocnici bezprostředně hrozí insolvence. „Mnoho německých nemocnic je ekonomicky zatlačeno do kouta. Přemrštěné zdražování v posledních měsících opět enormně zvýšilo tlak na jejich finanční stránku,“ uvedla Nonnemacherová v prohlášení k oznámené insolvenci spremberské nemocnice.
Mohlo by vás zajímat
Podle ní rozhodnutí nemocnice ve Sprembergu o vyhlášení insolvence jasně ukazuje, jak naléhavě je zapotřebí reformovat systém financování nemocnic. „V této existenční situaci musí nyní spolková vláda vytvořit podmínky pro rychlou a nebyrokratickou podporu nemocnicím. Patří mezi ně energetický příplatek a kompenzace inflace, kompenzační platby související s koronavirovou pandemií a financování nezbytných nákladů na údržbu a provoz,“ dodala braniborská ministryně zdravotnictví.
Jako kdyby padla nemocnice v Rychnově nad Kněžnou
Nonnemacherová rovněž oznámila, že braniborská vláda se rozhodla poskytnout braniborským nemocnicím rychlou finanční injekci vy výši 50 milionů eur na investiční výdaje, které souvisely právě s pandemií koronaviru. „Spremberská nemocnice a všechen její personál odvádějí velmi dobrou práci pro zdravotní péči v jižním Braniborsku. Nyní je důležité vidět krizi jako příležitost a společně se všemi zúčastněnými stranami v regionu a i na úrovni spolkové země vyvinout a zavést udržitelný koncept financování založený na potřebách zdravotní péče dané lokality,“ uvedla dále braniborská ministryně zdravotnictví.
Nemocnice ve Sprembergu je svým významem a velikostí ekvivalentní průměrně velké české okresní nemocnici. Její lůžková kapacita převyšuje dvě stovky lůžek a zdravotní péči nemocnice poskytuje celkem na pěti odděleních. Pokud by padla, bylo by to srovnatelné se situací, kdy by hypoteticky o svou nemocnici přišel například Rychnov nad Kněžnou. Přestože toto okresní město na východě Čech má sotva polovinu obyvatel v porovnání se Sprembergem, jeho spádová oblast je poměrně velká, a tudíž lze tamní nemocnici významem s tou spremberskou porovnávat.
DKG: Došlo na naše slova
Německá nemocniční společnost (DKG) si nedávno nechala vypracovat průzkum mezi německými nemocnicemi, aby zjistila, jak na tom finančně jsou. Z celkem 274 nemocnic, které se průzkumu zúčastnily, jich 96 procent uvedlo, že nejsou schopny trvale financovat současné navýšení nákladů ze svých pravidelných výnosů.
39 procent nemocnic (tedy dvě z pěti) vyhodnotilo svou současnou likviditní situaci jako kritickou, 50 procent jako dostatečnou a 11 procent jako dobrou. U nemocnic s více než 600 lůžky je situace ještě horší. 46 procent z nich zhodnotilo svou likviditu jako kritickou. Pouze pět procent (tedy jen každá dvacátá nemocnice) ji označilo za dobrou.
87 procent nemocnic také odpovědělo „ne“ na otázku, zda si v posledních dvou letech dokázaly vytvořit rezervy, aby byly schopny trvale financovat současné navýšení nákladů.
Petr Musil