Česká protidrogová politika se může oproti řadě jiných států pochlubit jednotným přístupem k různým typům závislostí, u nichž shodně volí přístup minimalizace rizik. Posunovat tento přístup vpřed chce jak současná vláda, která si politiku harm reduction začlenila do vládního prohlášení, tak staronový národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj je například třeba vést diskuzi o možnosti regulovaného trhu s konopím, protože je otázka, zda v tomto případě nebude mít lepší výsledky než prohibice. Zásadním tématem pak je také zohlednění míry škodlivosti u tabákových a nikotinových produktů, což je problematika, jejíž ignorování ze strany politiků s sebou podle Vobořila může nést fatální důsledky pro řadu lidí. Problematice se věnoval II. ročník mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence, který se konal 6. září v Praze.
„Závislosti jsou jedno z pěti největších preventabilních témat v oblasti veřejného zdraví a medicíny. Jen v ČR zemře 14 tisíc lidí předčasně kvůli kouření, a takto bych mohl pokračovat. Před lety jsme si řekli, že musíme integrovat politiky – jednotlivé závislosti se totiž prolínají. Když se podíváte na studii ESPAD, která se zaměřuje na užívání různých typů látek 16letými, byli byste překvapeni, jak se vysoké užívání tabáku prolíná s užíváním jiných návykových látek, nejen alkoholu, ale i těch nelegálních,“ uvádí Jindřich Vobořil.
Podle některých studií tak lidé, kteří začnou užívat tabák před 16. narozeninami, mají až osmkrát vyšší riziko rozvoje vzniku závislosti i na nelegálních drogách. V Česku proto máme vedle jednotné politiky ohledně závislosti na tabáku, alkoholu, nelegálních drogách či hraní shrnuté v Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním také ustavenou pozici národního protidrogového koordinátora, který je podřízen přímo premiérovi a jehož působnost je nadresortní. K řešení závislostí je totiž třeba nejen zdravotnictví, ale také sociální služby, regulace cen alkoholu a tabáku, edukace, policie, celní správa či justice.
Nastavit politiku založenou na důkazech ale není jednoduché. „Někdy se díváme na stejná čísla, ale máme opačné interpretace. Není tedy jednoduché, abychom evidence-based řekli, co se má dít při práci s veřejností, náctiletými a politikou. Nějakou evidenci ale máme a víme, kudy máme jít, je to však zahaleno tolika mýty, že se velmi těžko prosazuje racio,“ konstatuje Jindřich Vobořil.
Ve finále tak jsou v závislostní politice dvě hlavní cesty – buď bude zaměřená na abstinenci (a je otázka, nakolik je svět bez alkoholu, tabáku, kofeinu či her nereálnou utopií), nebo půjde o politiku harm reduction, která bude usilovat v celém svém spektru o snižování rizik. Ta se pak snaží koordinovaně vyvažovat prevenci s regulací a justicí.
Veřejné mínění versus evidence
Česká strategie, která zvolila cestu snižování rizik, byla vypracována pro rok 2019 až 2027, přičemž je následně rozpracovávána do akčních plánů. Strategie má pět hlavních cílů, kterými jsou posílení prevence a zvýšení informovanosti, zajištění kvalitní a dostupné sítě adiktologických služeb, efektivní regulace trhů s návykovými látkami a závislostními produkty, posílení řízení, koordinace a efektivní financování protidrogové politiky, plus speciální témata v podobě léčivých přípravků s obsahem psychoaktivních látek, nadužívání internetu a nových technologií či problematika konopí a kanabinoidů.
Tuto politiku se zároveň rozhodla podporovat současná vláda už ve svém vládním prohlášení, kde slibuje, že „při řešení problematiky závislostí budeme uplatňovat politiku postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod, přičemž zajistíme dostatečné financování jak preventivních programů, tak i služeb a regulace návykových látek, které bude odpovídat míře jejich škodlivosti.“ Tento přístup byl také důvodem, proč se Jindřich Vobořil, který opustil post národního protidrogového koordinátora v roce 2018, rozhodl přijmout nabídku návratu na toto místo.
Mohlo by vás zajímat
Samozřejmě rozlišit míru škodlivosti není úkol jednoduchý a vedle míry evidence je pohled na tuto problematiku velmi ovlivněn i veřejným míněním. To jde totiž často proti důkazům, což následně může ztěžovat politické rozhodnutí.
„Není pak lehké pro ministra zdravotnictví nebo premiéra stoupnout si a říci: evidence nám říká, že takto tvrdá regulace nikam nevedla, proto chceme vytvořit regulovaný trh, například s konopím, což je teď v České republice na stole. Nebo je tu téma, které je o něco jednodušší, ale také složité, a to je regulace nikotinových sáčků. Nedokážeme se na tom shodnout, byť evidence je z našeho pohledu jednoznačná, ale nálada okolo je různá,“ načrtává Vobořil.
Rozlišujme dle škodlivosti
Právě otázka většího rozlišení tabákových a nikotinových výrobků podle míry jejich škodlivosti je teď na stole v řadě zemí. Riziko, které s sebou nese užívání e-cigaret, je totiž zlomkové oproti tomu, co s sebou nese kouření běžných cigaret. Jádrem zdravotních problémů totiž není nikotin, ale spalování a vdechování látek obsažených v cigaretě.
„I v rámci EU nyní otevíráme debatu nad tabákovou směrnicí, a jsem přesvědčen o tom, že neotevřít toto téma jen proto, že je to politicky obtížné, je téměř zločin. Umírají kvůli tomu lidé,“ zdůrazňuje Vobořil.
Kontroverzí je také zmíněné konopí, které ovšem na to, jaké vzbuzuje emoce, zůstává z pohledu počtu uživatelů poměrně menším tématem – zatímco denních kuřáků cigaret máme kolem dvou milionů, denních uživatelů konopí je u nás 27 tisíc. Vedle toho například na rozdíl od alkoholu (který denně pije necelý milion obyvatel ČR a 160 tisíc denně pije nadměrné dávky) není užívání konopí spojeno s lehkou trestnou činností či domácím násilím.
Výzvou je také hazard, který v rámci EU na rozdíl od alkoholu, jenž má na starosti DG SANCO, tabáku spadajícího pod zemědělství či nelegálních drog patřících pod justici a vnitro, nemá na starosti nikdo. Tak to dlouho bylo i v Česku, kde ale nyní hraje dominantní roli regulátora ministerstvo financí.
Nezapomínejme na situaci na Ukrajině
Jaká témata bychom v rámci politiky zaměřené na závislosti měli nyní řešit, by měl brzy představit národní protidrogový koordinátor v rámci připravovaného připravovaného akčního plánu pro roky 2022 až 2024. Prioritami by vedle podpory prevence a léčby závislostí či efektivního výběru daní a cenotvorby měl být právě regulovaný trh s návykovými látkami, zejména konopím. „Otázka je, zda regulovaný trh nenabízí víc nástrojů prevence než samotná prohibice,“ poukazuje Vobořil.
Součástí plánu pak je i prosazování priorit předsednictví ČR v Radě EU a také minimalizace dopadů krize na Ukrajině na situaci v oblasti závislostí. „Přichází k nám mnoho lidí, kteří mají problém se závislostmi, a my víme, že to je spojeno s dalšími negativními jevy, jako jsou hepatitidy C, HIV a další přenosná onemocnění. Ukrajina má totiž přibližně dvě procenta uživatelů nelegálních drog, zatímco u nás jde o půl procenta. Incidence a prevalence tam je tedy výrazně vyšší,“ dodává Jindřich Vobořil.
Michaela Koubová
Foto: Stanislav Pecháček
Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.
