Stát řekne, co je to optimální výsledek hospodaření, se kterým může pak zdravotní pojišťovna zacházet podle vlastního uvážení. Avšak částka převyšující optimální výsledek bude muset být použita pouze na zdravotní péči pro její pojištěnce. Tak by měla ve zkratce fungovat regulace zisku zdravotních pojišťoven, kterou přes novelu zákona o zdravotních pojišťovnách ve středu (28. září) letošního roku schválila slovenská vláda. Opatření podporuje jen státní pojišťovna, zbylé to považují za zbytečnost. Odborník na zdravotnictví navíc upozorňuje, že to omezí možnosti investic a sníží finanční polštář na špatné časy.
Návrh zákona pochází z dílny slovenského ministerstva zdravotnictví, které tvrdí, že definováním takzvaného optimálního výsledku hospodaření se zajistí regulace zisku zdravotních pojišťoven. Všechny peníze nad výsledkem by mohly být použity například k vytvoření „fondu kvality zdraví“, ze kterého by se platily léky na výjimku nebo screeningy zaměřené na včasné zachycení onkologických chorob. Resort zdravotnictví tvrdí, že pojišťovnám zisky nezakazuje, ale pouze reguluje.
Analytik z Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS) Martin Vlachynský připomíná, že úmysl regulace zisku pojišťoven není žádná novinka. První návrhy se totiž začaly objevovat už loni v létě. „Není to nic jiného, než patnáctileté téma, obestavěné padesátistránovou argumentací se zdánlivě sofistikovanými parametry, které jsou však uměle vymyšlené,“ řekl Vlachyňský pro Zdravotnický deník s tím, že politici udělali ze zisku „ďáblův vynález“.
„Slovenský trh zdravotního pojištění není nizozemský. Tam pojišťovnám nikdo periodicky nevyhrožuje znárodněním, ani pravidelně nedotuje státní pojišťovnu ze společných peněz. Není to ani bankovní trh, jak se argumentuje v důvodové zprávě. Co má zdravotní pojišťovna společného s bankou?“ klade řečnickou otázku odborník na zdravotnictví z INESS. Zisk pojišťoven je podle něj hlavně nástroj pro vytváření investic a vykrývání případných finančních ztrát.
Omezení zisku tak podle něj znamená omezení prostoru pro investice a menší finanční polštář ve špatných časech. Vlachynský kritizuje i návrh, podle kterého má vzniknout fond zdraví. „To je naprosto nesystémový nástroj. Proč má sloužit právě a jen k financování léků na výjimky a na screeningy? Proč ne na zdravotnický materiál, mzdy sestřiček, dlouhodobou péči a desítky dalších možností? Takový fond je pozvánka na plýtvání,“ dodal s tím, že současným problémem zdravotnictví je spíše ztráta, nikoli zisk.
Státní pojišťovna regulaci podporuje
V loňském roce slovenští pojištěnci prostřednictvím zdravotních odvodů zaplatili 5,6 miliardy eur. Z toho ekonomicky aktivní pojištěnci více než 4,3 miliardy. Podle ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského jsou tak zdravotní odvody „klíčovým zdrojem stabilního a udržitelného financování“ zdravotní péče. „O to důležitější je nastavit jasná a transparentní pravidla při jejich využívání, aby z odvodů v maximální míře profitoval pojištěnec,“ cituje ministra zdravotnictví jeho tiskový obor.
Novou regulaci podporuje jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP), která patří státu. „VšZP dlouhodobě vynakládá na úhradu zdravotní péče více než 97 procent svých příjmů z veřejného zdravotního pojištění a případná regulace zisku nebude mít za následek změnu jejího zaměření a strategického cíle využívat všechny dostupné zdroje primárně k úhradě zdravotní péče pro své pojištěnce,“ řekla Zdravotnickému deníku mluvčí státní pojišťovny Ivana Štefúnová.
Mluvčí dodala, že pojišťovna podporuje legislativní iniciativy zaměřené na zvýšení výdajů vynakládaných zdravotními pojišťovnami na zdravotní péči. „VšZP v tomto směru podporuje zavedení stejných podmínek a limitů pro všechny zdravotní pojišťovny tak, aby co nejvíce finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění bylo vynakládáno právě na zdravotní péči,“ dodala.
Naopak soukromá pojišťovna Dôvera považuje opatření za zbytečné. „Všechny tři zdravotní pojišťovny jsou aktuálně v milionových ztrátách. Řešit v této době omezení zisku zdravotních pojišťoven je docela nepodstatné,“ řekl pro Zdravotnický deník mluvčí pojišťovny Matej Štepiansky. V tom, že problémem zdravotních pojišťoven není zisk, ale ztráta, se se slovy analytika Vlachyňského shodl i ředitel Dôveray Martin Kultan.
Zákon řeší i podvody a minimální odvody
Návrh zákona obsahuje kromě regulace zisku i další opatření. Ministerstvo tvrdí, že novela například zamezí spekulativnímu obcházení placení odvodů. V dosavadní praxi docházelo ke zneužívání systému, kdy se například uzavíraly pracovní poměry na minimální úvazky s cílem vyhnout se placení odvodů a zároveň mít zajištěnou komplexní zdravotní péči.
Na „neplatiče“ v systému tak podle resortu zdravotnictví nedopláceli jen nemocnice, ambulance a další poskytovatelé zdravotní péče, ale rovněž ostatní plátci odvodů. Zavede se proto minimální pojistné, jehož výše se bude odvíjet od životního minima. „Jde o kompromisní řešení, které na jedné straně snižuje prostor pro spekulativní zaměstnávání, na straně druhé zbytečně nezatěžuje lidi, kteří si přivydělávají a nemají motivaci zneužívat systém,“ cituje ministerstvo zdravotnictví Lengvarského.
Novela věnuje pozornost i podvodům při přepojišťování. Každoročně slovenský Úřad pro dohled nad zdravotní péčí řeší tisíce případů, kdy dojde ke změně zdravotní pojišťovny bez vědomí pojištěnce či na základě nekalých obchodních metod. Nově tak již nebude možné měnit zdravotní pojišťovnu na ulici či nádraží, ale přímo na pracovišti pojišťovny, nebo poštou či elektronicky. Změna musí být potvrzena ověřeným podpisem nebo kopií občanského průkazu.
Miroslav Homola
