SZÚ: Případů většiny infekcí je letos méně než před covidem

Zachycených případů většiny sledovaných infekcí je letos do konce srpna méně než v letech před covidem-19. Ubylo například nákaz z jídla, ale více je virových střevních infekcí nebo planých neštovic. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle odpovědí tamních odborníků je kvůli opožděnému hlášení brzo čísla hodnotit, pokles i nárůst ale mohou souviset s epidemií koronaviru a s ní souvisejícími změnami v chování lidí.

„Pandemie covidu-19 v posledních dvou letech jednoznačně ovlivnila výskyt řady infekcí, některé směrem k vyššímu výskytu a jiné směrem k nižšímu,“ uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Jan Kynčl.

Přesné zhodnocení publikovaných dat ale je podle něj možné až s odstupem. U některých jsou i vzhledem ke komplikované diagnostice případy hlášené se značným zpožděním.

U nákaz přenášených kapénkovou infekcí, jako jsou spalničky, dávivý kašel, meningitidy, infekční mononukleóza nebo plané neštovice, odborníci pokles v letech 2020 a 2021 spojují s protiepidemickými opatřeními, lockdowny, nošením respirátorů, omezení kontaktů či návštěv ve zdravotnických zařízeních.

„Po téměř dvouletém období, kdy došlo ke snížení výskytu těchto infekcí v dětské populaci, může nyní následovat jejich nárůst, neboť došlo k nárůstu počtu vnímavých osob k těmto převážně dětským onemocněním,“ uvedl Kynčl. Například počet planých neštovic je proti lednu až srpnu 2021 téměř desetinásobný. Letos jich bylo více než 49.500, což je zhruba o 8000 případů víc než ve stejném období „předcovidového“ roku 2019 a podle SZÚ nejvíc za posledních deset let.

65 až 75 tisíc případů planých neštovic do konce roku

„Děti, které virus nechytily loni nebo předloni, se budou muset promořit,“ uvedl. Do konce roku tak SZÚ odhaduje, že případů planých neštovic bude 65.000 až 75.000. Další nárůst očekávají odborníci v září. „Nyní, po začátku školního roku, lze očekávat s návraty do kolektivu také rychlejší šíření infekce. Upozorňujeme také, že není příliš vhodné nechávat děti schválně nakazit, jak to praktikují někteří rodiče,“ doplnil. Může to být rizikové například v případě, že se u dítěte zároveň rozvíjí jiná nemoc, jejíž souběh s neštovicemi může být nebezpečný.

Případů spalniček, dávivého kašle, meningitidy či mononukleózy je ale i letos méně než před třemi lety. „U některých infekcí může za pozorovaný snížený počet hlášených infekcí postupný doběh protiepidemických opatření,“ uvedl. Podobná situace podle Kynčla byla ve Velké Británii v 70. letech, kdy se zastavilo očkování proti dávivému kašli. Dva až tři roky zůstávaly počty případů stejné, ale potom došlo k několika velkým epidemiím. V ČR je očkování proti dávivému kašli součástí povinných dětských očkování.

Přibylo případů virových střevních infekcí

Násobně víc než v předchozích dvou letech, ale také zhruba o čtvrtinu víc než v roce 2019, SZÚ zaznamenal do konce letních prázdnin případů virových střevních infekcí. Nákazy z vody či potravin ovlivňují podle SZÚ i další faktory jako počasí, tedy venkovní teploty nebo vlhkost vzduchu. Výskyt bakteriálních nákaz salmonelózy a kampylobakteriózy je proti předchozím letům nižší.

„Může to být dále také například dáno poklesem dostupného venkovního občerstvení, neboť mnohé potravinářské podniky byly v průběhu pandemie z finančních důvodů nuceny svou činnost ukončit,“ uvedl Kynčl. Výskyt nákaz z vody, pitné, užitkové či koupací, pak mohlo ovlivnit množství a návštěvnost letních dětských táborů.

„Extrémně teplé léto je možné uvažovat jako jeden z faktorů podílejících se na zhoršení kvality koupacích vod, a tedy zvýšení výskytu převážně virových alimentárních nákaz. Podíl na tomto zvýšení ale také mohou mít třeba po dlouhou dobu nepoužívané studny, které neprošly opětovným ověřením kvality vody,“ doplnil.

Výskyt vybraných hlášených infekcí v ČR, leden až srpen:

*v záři počet stoupl na 4

-čtk-