Stejně tak jako očekáváme, že čokoláda Milka je všude v EU stejná, tak také pacienti s onkologickým onemocněním by měli v celé EU mít přístup k péči podle nepodkročitelných standardů. Na tiskové konfereci po neformálním jednání ministrů zdravotnictví EU v Praze to včera uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Nyní se připravuje standardizace screenigových vyšetření. Dalšími tématy diskuse bylo očkování a pomoc Ukrajině. Jednalo se i s výrobci vakcín proti covidu-19 o větší flexibilitě smluv o dodávkách.
Onkologie je jednou z hlavních priorit současného českého předsednictví v Radě EU (více například zde nebo zde), které tím navazuje na komplexní celounijní Evropský plán boje proti rakovině. V současné době se připravuje sjednocení postupů včasné detekce rakoviny a schémat screeningu (screeningových protokolů). Do konce září představí Evropská komise aktualizaci doporučení ke screeningu rakoviny (ta současná jsou z roku 2003), která by měli ministři zdravotnictví EU ještě pod vedením českého předsednictví schválit na svém zasedání v prosinci. A podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka dojde časem i na vznik nepodkročitelných standardů péče o onkologické pacienty.
„Jde nám o to, aby bylo zdravotnictví v celé EU stejně kvalitní. Je to zcela průlomové a Evropská komise s tím začala, když zajistila centrální nákup vakcín. Řadě zemí to otevřelo oči a najednou si uvědomují, že zdravotnictví je lépe dělat společně. Ale pak musíme nabídnout tu nepodkročitelnou kvalitu a to je součást diskuze,“ uvedl ministr včera na večerní tiskové konferenci po skončení pražského neformálního setkání ministrů zemí EU, zástupců Islandu, Norska a Švýcarska, evropských zdravotnických agentur EMA a ECDC a Světové zdravotnické organizace.
I pro komisařku pro zdraví Stellu Kyriakidesovou, jejíž úřad Evropský plán boje proti rakovině připravil, jsou nerovnosti v dostupnosti a kvalitě onkologické péče o pacienta „absolutně nepřijatelné“. „Připravujeme v této souvislosti registr nerovností, abychom viděli, kde se tyto nerovnosti nacházejí a proč tam jsou, abychom pak správně zaměřili finanční podporu,“ uvedla komisařka. Evropská komise vyčlenila na podporu boje s nádorovými onemocněními v následujících letech kolem čtyř miliard eur.
Ministři podle Válka také jednoznačně podpořili výzvu ke konkrétní realizaci evropského plánu. Její znění vzešlo z odborné konference, kterou české předsednictví uspořádalo v červenci. Mimo jiné vyzývá k vybudování sítě národních komplexních onkologických center v celé EU, vzniku interoperabilních onkologických registrů a zlepšení včasné detekce a screeningů.
Konflikt bude dlouhý, bez pomoci EU to nepůjde
Ministři diskutovali též o podpoře ukrajinskému zdravotnictví, jež trpí válečným konfliktem. Už před jednáním někteří z nich vyjádřili obavy z toho, že v zimě čeká Evropu další vlna migrace. „Debatovali jsme o tom, že když ten konflikt bude trvat dlouho, tak bude nutná i finanční pomoc zemím, které je přijímají. To je zřejmé,“ uvedl Válek na dotaz Zdravotnického deníku, zda v této souvislosti neplánuje Evropská komise poskytnout podporu přímo na zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky. Ta totiž v současnosti směřuje především na pomoc dovnitř Ukrajiny a do transferů ukrajinských pacientů mezi zeměmi EU.
Válek v této souvislosti připomněl, že Česká republika nedávno obdržela významnou finanční podporu od fondu UNICEF, která směřuje právě do zdravotní péče nebo vzdělávání ukrajinských zdravotníků. Zároveň zdůraznil, že příchod kolem čtyř set tisíc Ukrajinců do Česka se doposud nijak neodrazil na dostupnosti zdravotní péče v Česku. „Naopak uprchlíci sami začali pomáhat systému tím, že začali pracovat,“ dodal.
Podle komisařky Kyriakidesové si je Evropská komise plně vědoma toho, že země, kam směřuje největší počet uprchlíků, potřebují podporu a v této souvislosti jim poděkovala ze výbornou práci, kterou odvádějí. „Musíme být proto připraveni neustále vyhodnocovat, jaké jsou aktuální potřeby těchto zemí,“ konstatovala. O konkrétní finanční pomoci směřující přímo do systémů zdravotní péče se nicméně nezmínila.
V rámci EU panuje podle Válka naprostá shoda v tom, že ukrajinským uprchlíkům má být poskytnuto v hostitelských státech důstojné zázemí. „Solidarita, jednota a pochopení jsou znakem vyspělé společnosti,“ prohlásil ministr.
Je třeba vrátit důvěru v očkování
V souvislosti se zkušenostmi z pandemie covidu-19 se podle Válka ministři dále shodli na tom, že je nyní zásadní vrátit evropským občanům důvěru v očkování jako neefektivnějšímu nástroji prevence. „Mnoho lidí zapomnělo, že očkování je jedním z největších výdobytků moderní medicíny. Kolikrát v historii to byla, stejně jako nyní, jediná cesta jak částečně, nebo úplně odvrátit naprostou katastrofu,“ konstatoval ministr. Závěry této diskuze by se měly odrazit v dokumentu, který mají ministři přijmout v prosinci na již zmíněném zasedání v Bruselu a který by měl vyslat v tomto smyslu jasný politický signál.
„Musí zaznít jasná koherentní poselství, aby se zvýšila důvěra občanů v očkování a snížila neochota nechat se očkovat. Pandemie neskončila a to je potřeba veřejnosti jasně sdělit. Očkování včetně posilujících dávek zůstává naší nejsilnější zbraní proti covidu,“ zdůraznila Kyriakidesová. Jedním z nejsilnějších apelů, který dnes zazněl, je podle ní důraz na robustní očkovací kampaně ve všech zemích.
Komisařka také zmínila opičí neštovice, proti nimž evropský Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) zajistil již více než 300.000 dávek. Podle Kyriakidesové již šest týdnů počty nových případů klesají, což přičítá žádoucí změně chování obyvatel v důsledku lepší informovanosti o šíření této nemoci.
Již jen nové typy vakcín
A právě vedení Úřadu HERA jednalo odpoledne za účasti ministrů s vedením firem BioNTech, Pfizer a Moderna, největšími výrobci vakcín proti covidu-19, o nastavení současných i budoucích smluv o dodávkách vakcín. Podle Válka došlo k dohodě o jejich výrazném zefektivnění i větší flexibilitě.
Jedním ze závěrů je i to, že po 19. září již budou vždy zaváženy pouze nejnovější typy vakcín. Zásilky plánované na konec letošního roku tak budou posunuty na rok 2023 a zásilky pro rok 2023 dle potřeby členských států až na následující rok. To vše dle aktuální poptávky tak, aby opět nemuselo docházet k likvidaci expirovaných vakcín ze strany členských států. V následující době budou doladěny přesné podmínky a technické detaily.
„Diskuse byla velmi náročná, ale také ze strany účastníků konstruktivní a podařilo se dosáhnout kompromisu. Jsme velmi rádi, že jsme našli ve velké části našich témat všeobecnou shodu a jsem si jist, že budoucnost smluv vedeme tím nejlepším možným směrem pro celou EU,“ doplnil Válek. A zmínil, že významnou roli v těchto debatách hraje naprosto jednotný a pevný postoj jak členských zemí EU, tak Evropské komise a unijních zdravotních agentur.
-sed-
