I když by podle ministerstva zdravotnictví měl návrh úhradové vyhlášky přinést osmiprocentní navýšení, podle odhadů Sdružení ambulantních specialistů to v jejich segmentu platit nebude. Při stejném objemu péče, jaký poskytovali nyní, by dostali navíc jen dvě až tři procenta, k vyšším číslům se dopracují jen větší intenzitou práce. Zároveň podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka nebudou finance stačit k udržení kvality péče v příštím roce, a jednotliví poskytovatelé by si hned po vydání úhradové vyhlášky měli spočítat, jaké výkony pro ně budou rentabilní či ztrátové. Pomoci se udržet by ambulancím měla finanční kuchařka, kterou sdružení připravuje ve spolupráci s právníky.

Ministerstvo v důvodové zprávě k úhradové vyhlášce uvádí, že by návrh měl přinést osmiprocentní navýšení pro všechny segmenty. Platí to u vašeho segmentu? Pokud ne, jak velké navýšení reálně návrh znamená?

Na tuto otázku není až tak jednoduchá odpověď. Pokud vím, tak VZP, která jistě vypracovávala podklady pro ministerstvo zdravotnictví, počítá nárůst tak, že vezme vždy celkové náklady předchozího roku, ty navýší o požadované procento (pro rok 2023 o osm procent), a pak vše rozpočítá do jednotlivých položek. Tento postup má ten nedostatek, že jakoby očekává, že se poskytovatelé a pacienti budou v roce 2023 chovat stejně jako v roce 2022, což nejspíš nebude platit. Jinak ale věřím, že VZP počítala poctivě a přesně.

Na druhou stranu je ale základní hodnota bodu většiny ambulantních specialistů v roce 2022 1,08 Kč a v roce 2023 má být 1,10 až 1,11 Kč (rozdíl jen 2 až 3 procenta), v bonifikacích je v součtu rozdíl jen jedno procento, rozdíl v koeficientu ve vzorci je menší než 8 procent, regulace mají nadále velmi tvrdé mantinely jen 110 procent, takže asi lze o navýšení o 8 procent důvodně pochybovat. A nezachrání to jistě ani výkon nahrazující regulační poplatky, který by měl narůst o cca 16 procent. Vezmeme-li tyto jednotlivé položky, pak nám vyjde, že necelých 8 procent bude možné dosáhnout jen navýšením intenzity práce (až kam nás „pustí“ vzorec). Při stejné jsme na rozdílu jen 2 až 3 procenta, nebudeme-li regulováni za předpis léků či indukované péče. Takže, sečteno, podtrženo, osmiprocentní navýšení úhrad v návrhu vyhlášky nemáme.

Bude navýšení stačit na pokrytí nákladů daných zvyšujícími se cenami energií a dalších komodit?

Mohlo by vás zajímat

Určitě to stačit nebude. Měli-li bychom udržet současnou úroveň kvality a dostupnosti péče, potřebujeme právě kvůli zdražování úplně všeho (a zejména energií) nárůst úhrad o minimálně 11 procent, přičemž nemáme-li se dostat do personálních problémů, potřebujeme s ohledem na to, jaké navýšení platů plánuje ministerstvo zdravotnictví připustit ve státních zařízeních, spíše 16procentní navýšení. A to jen v případě, že ministerstvo deklarovanou úroveň udrží v jednání s odbory. Jinak, samozřejmě, musí být to navýšení větší.

Pokud to stačit nebude, jak budete postupovat? Budete škrtat?

Našim členům doporučujeme, aby si, ihned jak vyjde úhradová vyhláška, přepočítali, zda budou jimi poskytované výkony finančně rentabilní či ztrátové. A tomu přizpůsobili své aktivity. Mimo to jsme ve spolupráci s právníky vypracovali a stále aktualizujeme tzv. finanční kuchařku, jejímž cílem je ukázat jiné cesty k finanční záchraně, než z plateb od zdravotních pojišťoven bez rizika postihu od krajských úřadů či právě pojišťoven.

Bude výše úhrad daná návrhem vyhlášky dostatečná na to, aby váš segment v příštím roce udržel kvalitu a dostupnost péče?

Nebude.

Jak návrh vyhlášky hodnotíte, respektuje alespoň některé požadavky vašeho segmentu, které padly v dohodovacím řízení?

Osobně vidím jako pozitivní to, že se ministerstvo od jara aspoň trochu „probudilo“ a již nemluvíme o čtyř procentech, ale o osmi. Je to blíže realitě, bohužel ale stále málo. V systému úhrad se mi líbí, že došlo k navýšení hodnoty náhrady za regulační poplatky a že se ministerstvo s ohledem na to, že různé obory jsou současnou inflací zasaženy různě, snaží stratifikovat v hodnotě bodu. Bohužel ale jen s malým vzájemným rozdílem jen jednoho procenta. Celkově ve mně však převažuje negativní stanovisko dané nedostatečností celkového objemu peněz, s nímž bychom podle ministerstva zdravotnictví měli v roce 2023 vystačit.

Má váš segment k návrhu zásadní připomínky?

Všechny zásadní připomínky jsem už popsal. Lze jen zopakovat, že určitě hrozí pokles dostupnosti a kvality péče, a to jak celkově, tak selektivně v rámci rozdílné rentability jednotlivých výkonů. Vše uvedené jsem měl možnost říci pracovníkům vedení ministerstva včetně ministra. Reakce zatím neodpovídá tomu, že by mně a ostatním, kteří říkají totéž (včetně zástupců nemocnic), věřili.

-mk-