ČR by pomohlo, kdyby měla vlastní „life science strategy“ po vzoru západních států, říká výkonný ředitel MSD v ČR Stefano Santangelo

České republika pro nás představuje stabilní a předvídatelné prostředí, u všech zúčastněných institucí se můžeme spolehnout na vysokou profesionalitu, říká o podnikání ve farmaceutickém průmyslu v Česku výkonný ředitel společnosti MSD v ČR. Země je podle něj atraktivní i z hlediska klinických studií, firma jich tu v průměru vede mezi třiceti a čtyřiceti. Pomohlo by však, kdyby nemocnice zřizovaly specializovaná oddělení klinických hodnocení. Česká republika je mou druhou vlastí, rodina tu našla domov, dodává tento rodilý Ital v rozhovoru se Zdravotnickým deníkem.

Můžete úvodem přiblížit postavení vaší společnosti a její profilaci na trhu léčivých přípravků?

MSD letos slaví třicet let na českém trhu. Za tu dobu se stala významným a osvědčeným partnerem zdravotnického systému, zejména v oblasti onkologie, vakcín a produktů primární a nemocniční péče. Realizujeme zde v průměru 30-40 klinických studií. V České republice zaměstnáváme přes 1500 zaměstnanců asi 60 národností. Na pražském Smíchově sídlí náš globální IT a finanční hub, jeden ze tří na světě. Praha se tak stala pro stovky lidí z celého světa místem, kde budují mezinárodní kariéru. Kromě podnikání se snažíme být také dobrým sousedem a zodpovědným zaměstnavatelem. Proto se naši kolegové účastní akcí jako Ukliďme Česko nebo pořádají sbírky pro uprchlíky z Ukrajiny. Opakovaně jsme získali ocenění TOP Employer, kterého si vážíme.

Jaké jsou prioritní terapeutické oblasti společnosti? Liší se nějak dle teritorií působnosti?

Každou inovativní farmaceutickou společnost vede vpřed hlavně její výzkum. V MSD jsme se dlouho věnovali vývoji antivirotik nebo vakcín. V posledních letech se na celém světě soustředíme na inovativní terapie v onkologii a snažíme se zajistit, aby každý onkologický pacient, který by mohl profitovat z imunoterapie, k ní měl přístup. Regionální zaměření produktů je dáno specifickými zdravotními potřebami nebo aktuálními hrozbami – proto dodáváme také vakcínu proti Ebole nebo horečce dengue. A díky našim výzkumným kapacitám jsme byli schopni zareagovat na globální pandemii covid-19 a představit lék.

Prostor pro zlepšení je vždy a všude

Jaká léčiva a na jaké terapeutické oblasti uvede v horizontu dvou až tří let vaše společnost na český trh?

Budoucnost každé inovativní farmaceutické firmy určuje takzvaná „pipeline“, čili přehled očekávaných produktů v jednotlivých oblastech, jak procházejí klinickým hodnocením. V naší „pipeline“ jsou aktuálně přípravky z oblasti neurologie a psychiatrie pro Alzheimerovu chorobu, demenci nebo depresi, kardiologie pro plicní hypertenzi, infektologie nebo vakcíny a další přípravky na HIV nebo covid-19. Velká očekávání máme také od našich onkologických léků, kde se připravujeme na nové indikace. Všechno to jsou přípravky ve druhé a třetí fázi klinického testování.

Kam vaše společnost upírá své největší ambice v dlouhodobém horizontu? Do čeho nejvíce investujete ve vědě a výzkumu? Na jakých projektech pracujete?

To všechno leží v té „pipeline,“ kterou jsem popsal. A ačkoliv všechny přípravky, na kterých pracujeme, představují velkou naději pro pacienty i pro naši firmu, ve vývoji léků má vždycky hlavní slovo věda. Proto dopředu nikdo s jistotou neví, zda a které molekuly nakonec projdou klinickým hodnocením úspěšně a stanou se z nich léky.

V čem bude spočívat jejich hlavní přínos pro léčbu s již srovnatelnými léčivými přípravky na trhu?

Všechny léky, které vyvíjíme, musí zachraňovat nebo zlepšovat život pacientů a reflektovat medicínskou potřebu. Dopředu nelze říct, jak bude který fungovat, to všechno záleží na výsledcích testování. Ale obecně je cílem vývoje přinést bezpečný nový lék tam, kde dosud žádný není, nebo přinést výrazně lepší a bezpečný tam, kde už nějaké srovnání existuje třeba delší dobu.

Realizuje vaše společnost v České republice nějaké klinické studie? Jaké a s kterými vědeckovýzkumnými pracovišti?

Jsme inovativní farmaceutická společnost, proto je pro nás výzkum a vývoj nových léčivých přípravků zcela klíčový. Klinické studie realizujeme všude tam, kde to podmínky umožňují a Česká republika je z tohoto pohledu velmi atraktivní. V průměru zde vedeme 30-40 studií napříč našimi terapeutickými oblastmi. Těmi hlavními jsou onkologie, kardiologie a oblast primární péče. Provádíme také několik vakcinačních studií. Z praktických důvodů spolupracujeme nejčastěji s velkými fakultními nemocnicemi, ale v některých případech i s malými specializovanými pracovišti.

Vidíte nějaký prostor pro zlepšení vědeckovýzkumných kapacit v České republice, abychom získali více klinických studií?

Prostor pro zlepšení je vždy a všude, hlavně v oblasti aktivní podpory nových studií ze strany státních instituci i ze strany velkých nemocnic. Konkrétně by studiím pomohla existence specializovaných oddělení klinických hodnocení v jednotlivých nemocnicích, které pomáhají s administrativou a specifickými aktivitami studijním týmům lékařů a dalšího personálu na konkrétních klinikách. Z vyšší perspektivy by České republice pomohlo, kdyby měla vlastní „life science strategy“ po vzoru jiných západních států, která by určovala směr výzkumu, inovacím a investicím v této oblasti.

Dva roky pandemie jednání s pojišťovnami ani SÚKL neovlivnily

Kdo tvoří management české pobočky? Můžete hlavní členy týmu blíže představit?

Na vedení firmy mohu být opravdu hrdý, protože máme velmi talentovaný a různorodý tým. Všechno to jsou úspěšní manažeři a mají za sebou dlouho kariéru v jiných mezinárodních společnostech nebo přímo v MSD. Díky tomu můžeme slavit 30leté výročí ve skvělé kondici. Náš leadership tým je poměrně široký a nejsem si jistý, že by všichni ocenili, kdybych je tady vyjmenoval. Proto zmíním jen dva zástupce. Služebně nejstarším členem týmu je náš finanční ředitel Michael Rutar, který je ve firmě už deset let. Díky jeho zkušenostem a historické paměti se můžeme v podnikání dobře orientovat.

Další zástupkyní, která tým doplnila teprve letos, je Eva Karásková, která vede oddělení vnějších vztahů a díky mnohaleté praxi ve státní správě nám pomáhá sledovat velmi komplexní a měnící se politickou scénu a zdravotní politiku ČR i v rámci Evropské unie, například během právě probíhajícího českého předsednictví v Radě EU.

Jaké jsou hospodářské výsledky společnosti globálně i České republice? Jaké jsou v tomto směru výhledy budoucna?

Už náš zakladatel George Merck říkal, že léky musí v prvé řadě pomáhat lidem, profit je až na druhém místě. Stále se tímto pravidlem řídíme a snažíme se, aby se naše léky dostaly k co nejvíce pacientům, kterým mohou zachránit nebo zlepšit život. Díky tomu jsme i úspěšní obchodně, přes sto let globálně a už třicet let v ČR. I přes pokračující pandemii covidu-19 se nám globálně i v České republice daří plnit nastavené cíle ve všech klíčových oblastech jako je onkologie, vakcíny nebo primární péče.

Jak hodnotíte podporu farmaceutického průmyslu ze strany státu? Jak si v tomto směru stojí v porovnání s ostatními zeměmi, ve kterých společnost působí?

České republika pro nás představuje stabilní a předvídatelné prostředí, co se týká našeho podnikání, tedy zejména registrace nových léčivých přípravků nebo jednání o stanovení ceny a úhrady. U všech zúčastněných institucí se můžeme spolehnout na vysokou profesionalitu a tam, kde to jde, snahu najít nejlepší řešení pro všechny strany, tudíž pro české pacienty. Například dva roky pandemie, která nás všechny zavřela doma u počítačů, jednání s pojišťovnami a Státním ústavem pro kontrolu léčiv nijak zásadně neovlivnily a všichni se na nový způsob práce rychle adaptovali, což jsme velmi ocenili. Osobně si nejvíce cením vytvoření partnerských vztahů a korektního přístupu k hledání společných řešení.

Nedovolili jsme, aby někdo vykoupil omezené dávky jen pro sebe

Jaké principy zastáváte při cenotvorbě léků? Kladete důraz na její udržitelnost? Pokud ano, jakým způsobem?

Náklady na zdravotnictví představují jednu z největších výzev pro všechny státy vzhledem ke stále větším možnostem medicíny a stárnoucí populaci. U léků to platí stejně. Ten základní princip, kterým se řídíme, je, že lék musí být dostupný, a zároveň nám musí umožnit dále investovat do výzkumu a vývoje dalších inovativních terapií. Tu hranici je třeba hledat individuálně v každé zemi. Mohu uvést konkrétní příklad s naším lékem na covid-19, kdy firma globálně přistupovala ke všem zemím podle mezinárodní klasifikace států dle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – pozn.red.). Bohaté země jako Česká republika nebo Spojené státy americké měly lék za stejnou cenu a nedovolili jsme, aby nějaký stát omezené dávky, které byly ze začátku k dispozici, kompletně vykoupil pro sebe. V chudších zemích jsme lék zdarma poskytli k licenční výrobě producentům generických léčiv.

Problémem léků bývají jejich výpadky na trhu. Týká se to i vašich léků a tedy i českých pacientů? Co je nejčastějším důvodem těchto výpadků, lze jim nějak předcházet? Daří se to?

Za výpadky léků může stát celá řada důvodů. Velká část z nich je externích a těžko se ovlivňují. Firma jako MSD má velmi komplexní a odolný dodavatelský řetězec, takže i když nastane v průběhu dodávek nějaká neočekávaná událost, dokážeme rychle zareagovat tak, že to pacienti nepocítí. Stejně tak jsme to dělali i během pandemie, kdy bylo naším cílem, aby všichni, kdo své léky potřebují, je včas dostali. Náš lék na covid jsme do ČR dostali v rekordním čase před Vánoci, což bylo díky spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, protože v té době o lék měly zájem všechny země najednou. Tím, že si jej Česká republika včas objednala, měla ho k dispozici jako jedna z prvních v Evropě a dnes jej nemocnice flexibilně objednávají, jak potřebují.

Jaké aktivity podporuje vaše firma v rámci společenské odpovědnosti?

Jak jsem už říkal, chceme být dobrým sousedem i zaměstnavatelem. Zapojujeme se do celé řady společensky odpovědných aktivit. Spolupracujeme s dětskými domovy, které od nás mají počítače, pořádáme sbírky mezi zaměstnanci, každý z nás má ročně pět dní, které může využít na dobrovolnickou činnost pro organizaci dle svého výběru. Toho využila řada kolegů s lékařským vzděláním, když během pandemie chyběl personál. Letos finančně podpoříme organizace, které se věnují ukrajinským uprchlíkům. Zvláštní oblastí společenské odpovědnosti je pro nás spolupráce s pacientskými organizacemi, jejichž činnost i vliv u nás setrvale roste, což je pro celý zdravotnický systém velmi dobře. Každý rok několik z nich podporujeme v rámci našeho grantového programu.

Česká republika je pro Vaši kariéru jednou z několika pracovních destinací. Jak se Vám žije v Česku v porovnání s ostatními zeměmi, kde jste působil?

Českou republiku jsem si zamiloval. Moje rodina tu našla domov a děti školu. Není tak velká jako třeba Itálie, ale Praha, kde trávím většinu času, je globální metropolí a je skutečně krásná. Řada starých budov v centru mi připomíná atmosféru Říma, kde jsem vyrůstal. Jediné, na co si asi nezvyknu, jsou některé speciality české kuchyně. Mám pocit, že kdybych se nehlídal a nesportoval, změnil bych se tady k nepoznání. Jako cizinec mám ty nejlepší zkušenosti, Češi jsou moc milí a vždycky jsem se cítil vítaný. Díky tomu je Česká republika mou druhou vlastí.

-sed-