Do EU potřebujeme lákat lidi hlavně pro oblast dlouhodobé a zdravotní péče, konstatoval Senát

Senát by uvítal atraktivnější pravidla pro přilákání zahraničních kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí do Evropské unie. Zejména je to podle senátorů potřeba v oblasti poskytování zdravotní a dlouhodobé péče. Vyplývá to z unesení, které včera přijal Senát k balíčku legislativních návrhů předložených Evropskou komisí, jejichž cílem je přilákat kvalifikované a talentované lidi do EU.

Balíček tří dokumentů předložila Evropská komise zemím EU a Evropskému parlamentu letos v dubnu. Klade si za cíl nově nastavit pravidla legální migrace ze třetích zemí do Evropské unie tak, aby přilákala zejména kvalifikované a talentované pracovníky. Vedle legislativních změn počítá i s vytvářením takzvaných talentových partnerství a vznikem databáze talentů EU. Specificky se pak zaměřuje na oblast služeb dlouhodobé péče o seniory a nemocné. Počítá se také s novými programy na podporu mobility mládeže a podporou inovativního podnikání.

Senátoři ve svém usnesení konstatují, že zajištění dostatečného množství pracovníků v některých konkrétních odvětvích je a do budoucna bude výzvou pro řadu zemí EU. Snahu o atraktivnější pravidla pro pracovníky ze třetích zemí proto podporuje. „Senát vnímá, že vláda České republiky by v tuto chvíli uvítala zejména zahraniční pracovníky pro oblast dlouhodobé péče a zdravotní personál,“ uvádí dále senátoři.

Rezident stejně jako trvalý pobyt

Klíčové jsou zejména dva návrhy legislativních předpisů. „Účelem návrhu směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech je zjednodušit státním příslušníkům třetích zemí získání postavení dlouhodobě pobývajících rezidentů, jakož i posílit (jejich) práva a také jejich rodinných příslušníků,“ popsal senátorům ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Podmínky pro získání statusu rezidenta nemají být podle něj přísnější než pro získání národního trvalého pobytu. Dále návrh zavádí automatické získání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta dětem těchto osob, narozeným na území členského státu EU. A stanoví, že rodinní příslušníci dlouhodobě pobývajícího rezidenta mají stejná práva jako rodinní příslušníci držitelů národních trvalých pobytů. Při započítávání dob pro získání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta z různých členských států musí být splněna podmínka, že státní příslušník třetí země je povinen pobývat alespoň dva roky v členském státě, ve kterém o postavení rezidenta žádá.

Smyslem druhého návrhu směrnice, o jednotném povolení, je pak zjednodušit a zatraktivnit současná pravidla platná pro vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu EU. „Zavádí se definice zaměstnavatele, která má výslovně zajistit, že směrnice bude aplikována i na agentury práce. Umožňuje se podávání žádostí o jednotné povolení, jak z území třetí země, tak z území členského státu, pokud na něm státní příslušník třetí země oprávněně pobýval. Za třetí, provedení testu trhu práce a vydání vstupního víza má nově být zahrnuto do celkové čtyřměsíční lhůty pro vyřízení žádostí o jednotné povolení. A za čtvrté, je garantováno právo změnit zaměstnavatele, v případě ztráty zaměstnání se držiteli jednotného povolení dávají minimálně tři měsíce na nalezení jiného zaměstnání,“ popsal Bek.

Mohlo by vás zajímat

Odbory: Pokud zaměstnavatelé nevyplatí odměny, připravíme soudní žaloby

Nezasahujte do kompetencí členských států

Senátoři ve svém usnesení plně podpořili stanovisko vlády, která, jak upozornil ministr pro evropské záležitosti, nesouhlasí se všemi navrhovanými změnami. „A to především s těmi, které zasahují do kompetencí členských států,“ uvedl Bek. „ČR tak bude prosazovat flexibilitu, principy řízené ekonomické migrace, roční stanovení kvót pro přijímání zahraničních pracovníků a bezpečnostní screening na zastupitelských úřadech,“ dodal ministr.

Česko bude podle něj požadovat ujištění, že postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta je statusem, nikoliv pobytem jako takovým, a že státní příslušník třetí země musí být držitelem dlouhodobého nebo trvalého pobytu předtím, než získá postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, doplnil dále Bek.

„Nastavení politik a programů vztahujících se k pracovní migraci by si členské státy měly mít možnost upravovat na základě potřeb a stavu své ekonomiky, trhu práce a aktuálního vývoje,“ uvedli k tomu senátoři ve svém usnesení.

Přijetí návrhů Evropské komise si podle Beka vyžádá novelizaci zákona o pobytu cizinců na území ČR i některých pracovněprávních a sociálněprávních předpisů.

-sed-