Dobrovolné připojištění může mít mnoho podob, musí ale být sociálně snesitelné a nesmí poškodit pacienty, řekl ministr Válek na summitu Ekonomika zdravotnictví
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Foto: Radek Čepelák
V programovém prohlášení současné vlády se objevil bod, který ve zdravotnictví dlouhodobě vyvolává diskuse a jitří emoce – zavedení dobrovolného připojištění. O tom, jak by mělo takové připojištění vypadat, co je standard a co nadstandard a kdo by měl tyto kategorie definovat a jak se vyhnout tomu, aby zavedení připojištění poškodilo některé skupiny pacientů, diskutovali koaliční politici včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka na summitu Ekonomika zdravotnictví, který pořádal Zdravotnický deník.
Základem v diskusi o připojištění a nadstandardní péči je podle koaličních politiků, kteří se zúčastnili panelové diskuse vymezení toho, na co má bez výjimky nárok každý pacient. „Co se týče definice připojištění, musíme si říct, čemu říkáme standard. Je standard dostupnost? Je standard to, co teď hradí pojišťovna? Je standard definovaný odbornými společnostmi? Je standard zlepšení pacientova pohodlí – lepší postel, měkčí peřina a hezčí sestra? Já to nevím. Ale ať je to, co je to, tak se všichni musíme mentálně smířit s tím že ti, kteří si připojištění budou platit, dosáhnou na něco, na co nedosáhnou ti, kteří si ho platit nebudou. A pokud se s tím v našich hlavách nesrovnáme, nebude to fungovat,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) . A dodal, že považuje za pozitivní, že současná Sněmovna i Senát má ve svých lavicích drtivou většinu lidí – v koalici i opozici – připravených tímto způsobem uvažovat. „Musíme dosáhnout toho, aby to bylo sociálně snesitelné a nepoškodilo to pacienta. Ten je prioritou,“ zdůraznil Válek.
A kdo by tedy podle ministra měl standard definovat? „Když to udělají odborné společnosti, tak se budou řídit podle posledních výzkumů a vědy, a zdravotnictví se ekonomicky zhroutí do rokle. Můžeme říct, že to budou pojišťovny. Lze to udělat tak, že vše, co se ode dneška objeví nového, může být definováno jako nadstandard. To by fungovalo třeba tak, že se teď objevuje spektrální CT, není hrazeno, není nutné ho použít. A bude-li pacient mít připojištění, bude mít na vyšetření spektrálním CT nárok, nebude-li pojištěný, bude záležet na provozovateli, jestli mu takové vyšetření nabídne, nebo nenabídne. To je tedy jedna možnost. Tlustá čára a vše nové, co se objeví, s výjimkou třeba léků na vzácné nemoci, bude nadstandard,“ vyjmenoval Válek. Další možností je podle něj to, že by si pacienti pacienti platili přímo za jednotlivá vyšetření a úkony, ne formou pravidelného připojištění. „Reálné je debatovat i o tom, že i některé postupy, které jsou dnes hrazeny, budou součástí nadstandardu. Reálné je bavit se o volbě lékaře, dřívějším termínu nebo lepší stravě. Možností je mnoho,“ dodal ministr.
Že je první návrh zavedení dobrovolného připojištění, který by se týkal například stomatologie, jiných postupů poskytování péče a dlouhodobé péče, již rozpracovaný, potvrdil předseda výboru pro zdravotnictví Senátu Roman Kraus (ODS). „Musíme vše připravit velmi obezřetně, aby to nemohlo být napadáno cestou ústavního soudu. Již delší dobu na tom pracuje více lidí, musíme ještě připravit nějaké drobné změny zvláště v zákonu o zdravotním pojištění a o zdravotních pojišťovnách,“ prozradil Kraus. Modelů toho, jak nastavit připojištění je podle něj mnoho, ukazují to ostatně i modely toho, jak připojištění funguje v jiných evropských zemích. „Předpokládám, že nějaké návrhy budou připravené už do konce tohoto roku. A příští rok bude klíčový,“ nastínil základní časový rámec Válek.
Nesmí dojít ke změně terapeutického účinku
O standardech promluvil i místopředseda hospodářského výboru a člen výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Antonín Tesařík (KDU-ČSL). A přiznal, že na ně postupně změnil názor „Musím říct, že jsem v téhle oblasti velkým myšlenkovým vývojem, protože když jsem se kdysi zabýval problematikou standardizace, myslel jsem si, že je to oblast poměrně jednoduchá. Ale vyděsil mě návrh toho, že standardem bude to nejlevnější, co je dostupné k dosažení žádoucího účinku léčby. Což ve mně vzbudilo rozpaky v situaci, kdy se objevily některé legislativní kroky, které se pokoušely propojit poskytovatele zdravotní péče a zdravotní pojišťovny. A říkal jsem si, že se zdravotnictví dostává někam úplně jinam, protože někdo bude určovat, kde se pacient zdravotní pojišťovny bude léčit, kdy se bude léčit a jakými prostředky se bude léčit. A potom z toho systému odejde možná i nedoléčen,“ vysvětloval Tesařík.
Podle něj je velmi složité definovat, na co má pacient nárok v rámci bezplatné zdravotní péče a ochrany zdraví, které mu zajišťuje ústava, a co by mělo být nadstandardem, za který by si mohl připlatit. „V žádném případě nesmí dojít ke změně nebo zkreslení terapeutického účinku,“ zdůraznil Tesařík. A uvedl, že by připojištění mělo směřovat do některých parametrů nad rámec jádrové péče. „Ohledně benefitů, které by mohl pacient získat navíc, je potřeba otevřít diskusi, která je také součástí programového prohlášení vlády,“ řekl Tesařík. A dodal, že summitem Ekonomika zdravotnictví vlastně taková diskuse začíná.
Zmíněnou formu nadstandardní péče podporuje i členka výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Michaela Šebelová (STAN), podle níž ale politická debata na toto téma určitě nebude jednoduchá. Poslankyně uvedla příklad, jak by podle ní mohl systém fungovat: „Když si mé dítě zlomilo ruku, bylo nesmírně těžké dostat pro ně odlehčenou sádru nebo ortézu. Musel to posuzovat posudkový lékař. Já jsem byla ochotna si za to připlatit, bylo mi ale řečeno, že to není možné. A vnímám to tak, že kdybychom peníze do systému dali, tak by měl systém celkově více peněz, které bude využívat na solidární péči,“ řekla Šebelová.
Stomatologie jako varovný příklad
„Diskusi o zavedení dobrovolného připojištění vítáme, je rozhodně potřebná,“ souhlasila analytička poslaneckého klubu Pirátů pro oblast zdravotnictví Bára Malíková. „Výsledkem celého toho procesu by podle nás měl být efekt, že pacient naprosto přesně ví, jakou péči má skutečně hrazenou. A tu by potom měl mít skutečně dostupnou,“ řekla Malíková. Příkladem oboru, ve kterém tento stav podle ní dnes nefunguje, je například stomatologie. „V ní přirozeně vznikl nějaký objem péče, která je nehrazená, nějaký objem péče, která je lepší. A bohužel je důsledkem celého toho nekontrolovaného procesu za posledních deset nebo patnáct letech je to, že pacient sice stále má zákonem garantovaný základní nárok na ošetření, ale běžte a zkuste se domoci svého nároku na zubního lékaře na pojišťovnu. To není vůbec jednoduché,“ uvedla Malíková varovný příklad.
„Ano, stomatologie je dobrý příklad. Jen ten zmíněný přirozený vývoj byl naprosto geniální trik prvního prezidenta stomatologické komory,“ komentoval její slova ministr Válek. A dodal: „Fascinuje mě naivita tehdejšího ministra zdravotnictví a státu, že mu na to skočili.“ Ministr zároveň připomněl, že problematická není v tomto ohledu jen stomatologie: „V Praze je nějakých pět tisíc lékařů nestomatologů, kteří nemají smlouvu s pojišťovnou. A heverem je k tomu nikdo nedonutí, protože mají dostatek klientů – často cizinců – platících v hotovosti. Představa, že mají všichni občané bezplatnou péči, prostě není pravdivá.“
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.
Mohlo by vás zajímat
Jakub Němec
