Ačkoliv jde návrh úhradové vyhlášky nad rámec toho, co bylo dojednáno v dohodovacím řízení, beztak lékárnám v malých městech hrozí v příštím roce zavírání. Na vině je tlak distributorů při vyjednávání obchodních podmínek a dramatické zdražení všech vstupních nákladů včetně cen energií a služeb. Zdravotnickému deníku to řekl prezident Grémia majitelů lékáren a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Marek Hampel.
Ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu úhradové vyhlášky uvádí, že by návrh měl přinést osmiprocentní navýšení pro všechny segmenty. Platí to u vašeho segmentu?
V segmentu lékárenské péče nelze hodnotit navýšení příjmů v procentuálním hodnocení, a to z několika důvodů. Příjem lékáren je závislý na více faktorech než jen na prostém navýšení tzv. Signálního výkonu 09552. Podstatnou roli v příjmu za poskytování lékárenské péče hraje pravidelná úspora systému veřejného zdravotního pojištění za výdaje za léčiva na recept. Revizní činnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tedy snižování úhrad za léčiva, přinesla v posledních dvou letech zdravotním pojišťovnám úsporu ve výši 8,1 miliardy Kč. Tvrzení Ministerstva zdravotnictví o 8procentním navýšení příjmů v našem segmentu tedy neplatí, a dovolím si tvrdit, že ani nikdy neplatilo. Reálně se návrh úhradové vyhlášky v našem segmentu týká jen cca 10 procent z příjmové stránky, tedy nemůže být řeč o navýšení ve všech segmentech stejně proporcionálně. V ostatních segmentech je totiž úhradová vyhlášky o 100 procentech příjmu daného segmentu. Abychom zachovali objem a tempo navýšení finančních prostředků, tak by měl být upraven Cenový předpis v oblasti navýšení společné obchodní přirážky. Zachována by byla struktura a frekvence distribuce léčiv a také poskytování lékárenská péče. Tyto činnosti jsou vzájemně provázány. Kam šly finanční prostředky, dokládám grafem o růstu nákladů v jednotlivých segmentech v posledních letech, a to vycházím z dat Analytické komise DŘ.
Bude navýšení stačit na pokrytí nákladů daných zvyšujícími se cenami energií a dalších komodit?
Náklady rostou všem nejen kvůli energetické krizi, ale také inflačním tlakem, kdy se zvyšuje nájemné. Čelíme také tlakům na růst mezd v řádu jednotek procent. U energií jsme jedním ze segmentů, který má z velké části zafixované ceny do konce letošního roku. Navýšení stačit tedy nebude. V našem segmentu máme zaděláno na problém v tom slova smyslu, že se o část příjmů dělíme s dodavatelem léčiv, distributorem, se kterým máme dohodnutou část ze společné obchodní přirážky. Dojde k významnému zvýšení částky ve prospěch distribuce a na lékárny tak zbude jen část ze slíbených příjmů pro příští rok. Negativní dopad to bude mít na hospodaření nezávislých lékáren, které nejsou majetkově propojené s distributorem, a jsou tak v nevýhodné pozici při obchodním vyjednávání s distributorem. Mám pocit, že na financování distribuce léčiv se tak nějak zapomnělo, nebo vše nechat na obchodních, tedy tržních principech.
Když navýšení stačit nebude, jak budete postupovat? Budete někde škrtat?
Šetřit jsme začali hned, jak vypukla válka na Ukrajině. Výměna žárovek a šetření v oblasti vytápění je základním opatřením každého majitele lékárny. Nelze šetřit na zaměstnancích, protože je značný nedostatek především odborného personálu v lékárnách, farmaceutů a farmaceutických asistentů. Jednáme ještě s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o úpravě Cenového předpisu, kde jsme navrhovali změny v oblasti obchodní přirážky, ceny původce, valorizace taxy laborum o inflaci a sjednocení sazeb přirážky u individuálně připravovaných léčiv. Jednání ještě probíhají, tak uvidíme.
Bude výše úhrad daná návrhem vyhlášky dostatečná na to, aby váš segment v příštím roce udržel kvalitu a dostupnost péče?
Nebude. Kvalita poskytované lékárenské péče bude horší, protože některé lékárny nedostanou objednané léky. I když je navržena bonifikace tzv. jedinečných lékáren v odlehlých oblastech, předpokládáme, že se budou zavírat lékárny především v menších městech od 5.000 do 12.000 obyvatel. Ty jsou nejvíce ohrožené. Záležet bude dále na ochotě zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví vidět věci reálným pohledem, jak funguje zásobování lékáren a následně výdej léčiv v lékárnách. Distributoři léčiv by měli být zařazeni mezi tzv. kritickou infrastrukturu, protože zachovat zásobování lékáren a nemocnic je prioritou. Bohužel na distributory se v Cenovém předpise zatím nepohlíží a návrh na zvýšení společné obchodní přirážky zatím neprošel. Zavedení tzv. jiných osob (odlišných od výrobce, původce léčiv) do Cenového předpisu, které čerpají část ze společné obchodní přirážky, aniž by vykonali vlastní distribuci léků, je legalizací tzv. karuselových obchodních praktik (jeden distributor přeprodá druhému distributorovi léčiva jen na papíře). Státu se tato praktika v konečném důsledku nevyplatí, protože se například může stát, že jeden článek v řetězci karuselových překupníků se ztratí a nezaplatí DPH.
Jak návrh vyhlášky hodnotíte, respektuje požadavky a dohody vašeho segmentu, které padly v dohodovacím řízení?
Návrh vyhlášky jde správným směrem a navyšuje objem finančních prostředků, ale bohužel nedostatečným způsobem. Jednali jsme v dubnu a květnu, kdy inflace byla již rozjetá, ale nikdo nepředpokládal další dramatické zvýšení až na hrozivých 17,2 procenta. Netušili jsme dále, že se bude zásadním způsobem zhoršovat energetická krize. Zatím se nám nepodařilo přesvědčit o značném podfinancování segmentu lékárenské péče, kde trvale klesají výdaje zdravotních pojišťoven, všechny vstupy a náklady se lékárnám zvyšují na základě tržního principu a příjmy od zdravotních pojišťoven za úhrady léčiv na recept stagnují nebo dokonce klesají.
Má váš segment k návrhu zásadní připomínky?
Zásadní připomínky jsme podali v řádném připomínkovém řízení, ale obávám se, že ministerstvo zdravotnictví naše připomínky nevyslyší a zamítne. Navrhovali jsme za Signální kód 09552 v hodnotě 27,-Kč oproti navrženým 24,-Kč. Argumenty pro navýšení byly srozumitelné, protože každý pochopí, že z navýšených peněz pro lékárnu si část vezme distributor léčiv a na lékárnu zůstane jen zbytek z toho navýšení. Ve hře je ještě úprava Cenového předpisu, kde je možnost jednat o finální podobě. Reálně, podle ohlasu z lékárenského terénu, totiž hrozí, že cca 200 – 300 lékáren ukončí v následujícím roce svoji činnost bez náhrady. Nebudou schopné čelit tlaku distributorů při vyjednávání obchodních podmínek na příští rok, a do toho přichází dramatické zdražení všech vstupních nákladů včetně cen energií a služeb či aktualizace lékárenského SW včetně nákladů na udržování protipadělkové směrnice.
-mk-
