Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby lékařská prohlídka při nástupu do zaměstnání a periodické prohlídky zaměstnance nebyly u nerizikových prací povinné. Připravilo změnu vyhlášky, kterou na konci září odeslalo do připomínkového řízení. U více rizikových prací návrh rozšiřuje interval prohlídek na několik let. Přísné termíny pravidelných vyšetření byly problémem například v době covidu-19, kdy některé ordinace omezily provoz a zaměstnanci termíny nestíhali dodržet.
Pracovnělékařské prohlídky se podle vyhlášky provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci. „Tím, že pozbyde povinnost zajistit části zaměstnanců vstupní a periodické pracovnělékařské prohlídky a dojde ke sjednocení provádění dohledu na pracovištích, dojde k redukci nákladů zaměstnavatelů na zajištění provádění pracovnělékařských služeb,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.
Zaměstnavatelé platí za vstupní a periodické prohlídky zaměstnance řádově stovky korun za jedno vyšetření, nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Zrušení povinnosti se bude podle vyhlášky týkat několika stovek tisíc zaměstnanců, jejichž práce je zařazená do první kategorie. V ní jsou všechna povolání, která nemají negativní dopady na zdraví. Do druhé kategorie zařazuje povolání sám zaměstnavatel, u zařazení do třetí a čtvrté s vyššími zdravotními riziky podává návrh na zařazení práce orgánu ochrany veřejného zdraví. Ve druhé kategorii jsou práce, které mohou znamenat riziko výjimečně, například pro alergiky, ve vyšších jsou překračované hygienické limity například pro hluk, vibrace, teplo nebo fyzickou zátěž.
Pokud to zaměstnavatel či zaměstnanec žádají, bude prohlídka u prací první kategorie, jednou za čtyři až šest let a u starších 50 let jednou za dva až čtyři roky. Ve druhé kategorii bude jednou za dva až čtyři roky, u starších jednou za rok či dva roky. Ve třetí kategorii zůstává dvouletý interval a ve čtvrté prohlídka jednou za rok.
„Návrh novely vyhlášky se předkládá především z důvodu, že současná vyhláška obsahuje řadu zastaralých přístupů posuzování zdravotní způsobilosti k práci, a navíc se v praxi objevuje při užití vyhlášky množství aplikačních obtíží,“ uvedlo ministerstvo.
Ministerstvo proto nově také stanoví, jaká vyšetření má pracovnělékařská prohlídka obsahovat. „Náležité provedení pracovnělékařské prohlídky zahrnuje provedení základního vyšetření, zhodnocení výsledků zjištěného zdravotního stavu, diferenciálně diagnostickou a posudkovou rozvahu, případně též vyžádání odborných vyšetření a jejich zhodnocení, provedení záznamu do zdravotnické dokumentace, zpracování lékařského posudku a zajištění jeho předání oprávněným osobám s související administrativní činnost,“ píše se v materiálu.
Lékařský dohled přímo na pracovištích, kde jsou zaměstnanci zařazení do druhé a vyšších kategorií, byl dosud podle vyhlášky povinný jednou za dva roky, nově by měl být interval tříletý. „U ostatních prací v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si je vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb,“ uvádí se v návrhu.
Vyhláška také zpřesňuje, jaká zdravotní rizika je třeba posuzovat u kterých typů povolání. Nově by mezi těmito povoláními se zvláštním posuzováním neměla být zařazena práce ve školských zařízeních při kontaktu s žáky, která dosud měla stejné podmínky jako zdravotníci nebo pracovníci pobytových sociálních zařízení. Naopak mění se podmínky pro práci v noci a řízení tramvají, trolejbusů či lanovek.
-čtk-
