V Nemocnici Na Homolce vstoupila na začátku října do provozu Ambulance klinického farmaceuta, která je určena pro praktické lékaře, ambulantní specialisty, ale i pro pacienty. „Zpětné vazby jsou zatím nad míru pozitivní. A to nejen od pacientů, ale také od lékařů,“ říká Milada Halačová, vedoucí oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce. Zřízení ambulance a naléhává potřeba racionalizace farmakoterapie je o to aktuálnější, že lékaři mají k dispozici Paxlovid, nové antivirotikum pro dospělé pacienty proti onemocnění covid-19.
Ambulance klinického farmaceuta, která nově funguje Na Homolce, je výsledkem dlouhodobého jednání České odborné společnosti klinické farmacie a úsilí vyvinutého v rámci projektových aktivit oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce, jako jsou například projekt Senior nebo projekt Racionalizace farmakoterapie v ambulantní sféře. Již od roku 2010, kdy v Nemocnici Na Homolce vzniklo klinickofarmaceutické pracoviště, usilovala Milada Halačová o to, aby konziliární služby byly běžně dostupné i v ambulantní sféře, ať už v rámci nemocnice, nebo mimo ni. V současnosti se České odborné společnosti klinické farmacie konečně povedlo prosadit, že zdravotní pojišťovna tuto poradenskou službu zařadila mezi ambulantní výkony s přiřazeným kódem.
„Z otevření nové Ambulance klinického farmaceuta mám velkou radost. Ambulantní farmakologické konzultace jsou dalším příkladem komplexní péče o pacienta, a to včetně zajištění bezpečnosti farmakoterapie, a měly by být trvalým standardem medicínské péče. Stálo za tím pár let velkého úsilí, jednání a přesvědčování pojišťoven, aby se služba klinického farmaceuta mohla vykazovat pojišťovně a byl jí přidělen vlastní kód, říká ředitel Petr Polouček, ředitel Nemocnice Na Homolce.
Lékaři oceňují možností telefonických a elektronických konzultací
Na Homolce kliničtí farmaceuti působí již dvanáct let a věnují se všem hospitalizovaným pacientům. Příjem představuje první síto, kterým propadnou většinou mladí pacienti bez medikace, kteří absolvují krátkodobou, obvykle půldenní až jednodenní hospitalizaci, případně navštíví spánkovou laboratoř nebo jsou indikováni k vyšetření gama nožem a podobně. Zbývající přibližně polovina hospitalizací vyžaduje další podrobné revize klinickým farmaceutem i několikrát za hospitalizaci. U přibližně tří tisíc pacientů ročně dochází k úpravě medikace na základě intervence klinického farmaceuta. Největší procento zásahů se týká úprav dávek léčiv při poškozené funkci eliminačního orgánu (riziko kumulace), dále problematiky klinicky významných lékových interakcí, řešení závažných nežádoucích účinků, lékových inkompatibilit, kontraindikací, zbytných léčiv a dalších případů.
Zřízení Ambulance klinické farmacie posunuje možnosti klinických farmaceutů ještě dál. „Žadatelem našich služeb není primárně pacient, ale jeho ošetřující lékař, jedná se tedy o vyžádanou péči, která nepředpokládá masové zahlcení ambulancí klinické farmacie pacienty, ale selekci klinicky významných lékových komplikací,“ vysvětluje Halačová. A přestože nová Ambulance klinického farmaceuta funguje teprve velmi krátce, zájem o její služby roste. Možnosti nové ambulance si pochvalují pacienti i lékaři.
„Pacienti oceňují zejména prostor, který mají pro řešení problémů týkajících se užívaných léků. Oceňují, že jsou jim podrobně vysvětleny cíle terapie, dostanou informace, jak lékovým problémům předcházet, a jsou jim vysvětleny postupy, jak bude případný výskyt nežádoucích účinků monitorován. V případě, že je vše v pořádku, jsou ujištěni o tom, že je jejich léčba účinná a bezpečná, a je jim vysvětlena důležitost dodržování nastavených lékových režimů. V případě, že jsou nalezeny klinicky významné lékové problémy, řeší je klinický farmaceut přímo s žádajícím lékařem. Lékaři oceňují na spolupráci zejména koordinaci preskripce mezi ambulantními specialisty, zvýšení adherence pacienta k léčbě a jasné postupy při řešení problémů. Nejde pouze o to lékový problém – například lékovou interakci nebo nežádoucí účinek – nalézt, ale zejména o navržení postupu, jak ho eliminovat, a přitom nebránit dosažení cílů terapie. Lékaři oceňují možností konzultací po telefonu či elektronicky,“ říká Milada Halačová.
Zvýšený zájem o služby Ambulance klinické farmacie souvisí i s tím, že lékaři mají k dispozici Paxlovid, nové antivirotikum pro dospělé pacienty proti onemocnění covid-19, které je účinným léčivem, je však spojené i s řadou významných lékových interakcí. A bude vyžadovat velmi obezřetný přístup zvláště u pacientů s chronickými onemocněními, případně bude potřeba racionalizovat i jejich stávající léčbu. „Interakce tohoto léku jsou v mnohých případech tak významné, že vedou ke kontraindikaci jeho podání nebo nutnosti významných zásahů do medikace pacienta. Jedná se o dočasné vysazení některých molekul, redukce dávek léků nebo laboratorní monitoring případných nežádoucích účinků souvisejících s manifestací lékové interakce,“ vysvětluje Halačová.
Mohlo by vás zajímat
Farmaceut je poprvé v historii nositelem ambulantního výkonu
Zvyšujícímu se zájmu o ambulantní služby klinických farmaceutů, který je patrný ve všech regionech ČR, nahrává fakt, že jsou od začátku letošního roku nově hrazeny ze zdravotního pojištění, a to ve frekvenci dvou konzultací za rok v případě, že mají pacienti doporučení od svého lékaře. „Ano, služby, které naši kliničtí farmaceuti poskytovali řadu let, jsou nyní ohodnoceny i finančně, což jednoznačně otevírá prostor pro další rozvoj a vede společensky k emancipaci tohoto nového oboru,“ chválí změnu ředitel Polouček.
Podle Milady Halačové jde o revoluční změnu: „Je to poprvé v historii, kdy je farmaceut nositelem ambulantního výkonu. Navázání výkonu na vyžádání lékařem vnímám velmi pozitivně. Lékař žádankou typu K vysílá jasný signál, že o služby a spolupráci stojí, a klinický farmaceut má jasného partnera pro řešení. Bez přímé vazby na lékaře i pacienta nelze tyto služby poskytovat a lékové problémy kvalitně řešit. Pro posouzení medikace nestačí seznam užívaných léčiv a stesky pacienta či jeho rodiny, ale i další objektivní informace. To jsou například laboratorní vyšetření, stav eliminačního orgánu, tedy ledvin nebo jater, a další onemocnění, která mohou terapeutickou hodnotu užívaných léčiv významně měnit. Rozvoj spolupráce mezi klinickými farmaceuty a lékaři tak, jak je to dnes běžné v nemocnicích, je hlavním předpokladem dalšího rozšíření této činnosti do budoucna.“
Hrazený ambulantní výkon klinické farmacie navíc dává prostor i pro další rozvoj služeb poskytovaných klinickými farmaceuty, ať už v oblasti přímé ambulantní péče, nebo v oblastech na ni navazujících. „Medikace pacienta vedená, případně revidovaná klinickými farmaceuty odhalí spoustu lékových problémů, a to již při přijetí pacienta do nemocnice. Následně řeší perioperační management vysazování a nasazování problematických léků a v neposlední řadě šetří čas lékařům, kteří se mohou věnovat pacientovi v jiných oblastech. Přítomnost klinického farmaceuta umožní při propouštění pacienta do domácí péče předat důležité informace i následně praktickému lékaři. Praktický lékař, případně jiný specialista, se tak dozví, proč byly léky ordinovány, jak případně monitorovat jejich bezpečnost, jaké další medikaci se vyhnout stran lékových interakcí, jak upravovat dávky při progresi insuficience eliminačního orgánu a podobně. To vše vede k užší provázanosti nemocniční a ambulantní sféry v oblasti bezpečnosti farmakoterapie, ze které jednoznačně ve finále profituje samotný pacient,“ uzavírá ředitel Nemocnice Na Homolce Petr Polouček.
Jakub Němec
Foto: Nemocnice Na Homolce
