Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2022 dostane švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo. Oznámil to dnes ve Stockholmu švédský Karolínský institut. Ocenění biologovi náleží za objevy, které se týkají genomů předchůdců člověka a evoluce člověka, uvedl institut.

Pääbovi se mimo jiné podařila sekvenace genomu neandertálce. Byl průkopníkem výzkumu, jenž porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných, neandertálců a denisovanů, tedy předků pojmenovaných podle fosilního nálezu z roku 2010 objeveného v jeskyni Denisova v sibiřském pohoří Altaj. Pääbo ukázal, že mezi druhy docházelo k míšení, zdůraznil Nobelův výbor Karolinského institutu.

„Odhalením genetických rozdílů, které odlišují všechny žijící lidi od vyhynulých hominidů, poskytly tyto objevy základ pro zkoumání toho, co činí nás lidí tak jedinečnými bytostmi,“ uvedl Nobelův výbor. „Genetické rozdíly mezi Homo sapiens a našimi nejbližšími dnes už vyhynulými příbuznými byly neznámé, dokud nebyly identifikovány díky Pääboovým pracím,“ dodal ve zdůvodnění svého rozhodnutí.

Geny přenesené od předchůdců mají na dnešního člověka fyziologický dopad. Ovlivňují například způsob, jakým náš imunitní systém reaguje na infekce, napsala agentura AFP.

Podle tajemníka Nobelova výboru Thomase Perlmanna byl nový laureát Nobelovy ceny zprávou o jejím získání ohromen. „Byl z tohoto ocenění neuvěřitelně nadšený,“ dodal Perlmann.

Mohlo by vás zajímat

Podle AFP byl Pääbo dlouho považován za jednoho z možných kandidátů na Nobelovu cenu, ale v posledních letech se ze seznamů favoritů vytratil. Nobelovu cenu přitom dostal v roce 1982 už jeho otec, biochemik Sune Bergström, jehož je nemanželským synem.

Díky němu vidíme lépe do historie

Díky přečtení DNA předchůdců člověka vidíme do historie mnohem lépe než dřív, myslí si molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Podobně jako oceněný Švéd rekonstruovali čeští vědci nejstarší genom moderních lidí z více než 45.000 let staré lebky ze sbírky Národního muzea. „Moderní DNA umíme poměrně dobře číst, ale ze starých vzorků je to netriviální,“ řekl Pačes ČTK.

Podle něj vidí vědci v evoluci jenom přítomnost, archeologie pak z historie přináší jenom úlomky. Díky tomu, že dokáží přečíst genetickou informaci, zjistili, jak se předchůdci člověka lišili, jaké od té doby probíhaly změny i to, že se mezi sebou křížili.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství je první z Nobelových cen, které budou vyhlášeny tento týden. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října. Loni dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.

-čtk-

Úvodní foto: OIST from Onna Village, Japan, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons