Nová pravidla financování obrany se dotknou všech resortů, upozorňuje ministryně obrany Černochová
Ministerstvo obrany finišuje s předlohou zákona o financování obrany ČR. Ten by měl pod aktuální tíhou války na Ukrajině zásadním způsobem ovlivnit bezpečnost země. Vztahovat by se měl na všechna ministerstva, včetně zdravotnictví, a to tam, kde to bude pro zajištění obrany země nezbytné. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na kulatém stole, organizovaném mezinárodní poradenskou společností EY ve spolupráci s Ekonomickým deníkem a Českou justicí, k obranné strategii a českému obrannému průmyslu uvedla, že cílem jejího resortu je, aby zákon vstoupil v platnost už v červenci příštího roku. Partner EY Petr Knap zdůraznil, že armádní zakázky mohou generovat řadu subdodávek, tudíž budou velkým přínosem pro státní rozpočet i celou ekonomiku.
„Zákon o financování obrany je v meziresortním připomínkovém řízení. Přináší tři nové základní oblasti. Za prvé stanovuje minimální objem výdajů ve výši dvou procent HDP. Za druhé jasně definuje obranné výdaje a za třetí říká, že ministerstvo obrany má odpovědnost za jejich řízení za celou státní správu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na kulatém stole poradenské společnosti EY, který proběhl ve spolupráci s Ekonomickým deníkem a Českou justicí.
Cílem zákona je tedy přispět k dodržování aliančního závazku dosáhnout ve státním rozpočtu ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni minimálně dvou procent HDP. Resort Jany Černochové toho chce dosáhnout právním zakotvením této povinnosti vládě.
Dalším cílem předlohy je dosáhnout stability v plánování a efektivním řízení výdajů na obranu státu, souvisejících především s akvizičním procesem realizovaným ministerstvem obrany. A to ve specifických podmínkách daných bezpečnostním prostředím, ale i zvláštním určením pořizovaného majetku.
Jak toho chce ministerstvo dosáhnout? Stanovením definice strategických projektů armády, způsobu jejich výběru a plánování k realizaci a oprávnění a povinnosti ministerstva obrany vyčlenit v návrhu rozpočtu své kapitoly k financování strategických projektů armády – jím vybraných ze seznamu projednaného s ministerstvem financí a schváleného vládou – a odpovídající výši účelově určených a samostatně sledovatelných rozpočtových prostředků.
Mohlo by vás zajímat
Resort obrany pak chce v související novele zákona o rozpočtových pravidlech využít mechanismus, s jehož pomocí bude dána – prostřednictvím nově koncipované možnosti převést nevyčerpané výdaje určené na financování strategických projektů armády – na obdobné jiné strategické projekty. Laicky řečeno, vládou schválené strategické projekty budou mít zajištěné financování, takže bude možné zahájit akvizici, ale nebude nutné ještě před podpisem smlouvy odhadovat financování projektu v letech, což – pokud se nepodaří smlouvu uzavřít v předpokládaném termínu – způsobuje pouze chaos v rozpočtu i v plánech. Celkově se díky novele zvýší stabilita plánování i financování a efektivita.
To představuje cestu k použití nespotřebovaných výdajů u strategických projektů přes jednotlivé rozpočtové roky, která by měla vést k dlouhodobému a efektivnímu financování modernizace armády.
„Požádali jsme zároveň všechny orgány ústřední státní zprávy, aby nám do nějakého termínu dali výdaje, které bychom mohli podle metodiky NATO zahrnout do obranného rozpočtu. Odpověděli nám všichni, nyní odstartováváme analýzu toho, co je a co není uznatelným obranným výdajem. Mohou to být například odpočívadla na dálnicích, dimenzovaná na průjezd vojenské techniky, věda, výzkum, boj proti kybernetickým hrozbám a podobně. Vše, co podporuje obranné úsilí státu. A nastavují se pravidla, že takto se to bude dělat i v příštích obdobích,“ konstatovala ministryně obrany.
Investice s přínosem pro rozpočet
Partner poradenské společnosti EY, na jejíž půdě se kulatý stůl konal, Petr Knap akcentoval, že každá vynaložené koruna do domácího průmyslu generuje navíc násobně vyšší příjmy ekonomiky.
„Armádní zakázky generují řadu subdodávek. Zkoumali jsme to na příkladu transportérů Pandur a multiplikátor u nich byl 3,2. To znamená, že jedna koruna vložená do kontraktu, obnášející v tomto případě 1,8 miliardy korun, vygenerovala více než pětimiliardový efekt do celé ekonomiky. To je velmi důležité vědět,“ konstatoval Petr Knap.
„To je efekt, který je vidět za domácí finalizací nebo třiceti, čtyřiceti procentním podílu na zahraniční dodávce,“ uzavřel partner EY Knap.
Válka není jen o bojišti
Předkládací zprávu k zákonu o financování obrany České republiky přináší Ekonomický deník ZDE, důvodovou zprávu ZDE a samotný návrh zákona ZDE.
„Neznamená to, že vše bude financováno z rozpočtu ministerstva obrany, ale bude možné to započíst do rozpočtových výdajů na obranu země,“ podotkla Jana Černochová.
Ministryně doplnila, že dalším pilířem zákona je stanovení financování strategických projektů, které trvají více let, mají zásadní dopad na bezpečnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun.
„Válka na Ukrajině potvrdila, že urychlená modernizace obrany státu je nezbytná. A my dnes říkáme, že peníze na obranu státu budou,“ vypíchla ministryně obrany.
Jana Černochová zdůraznila, že ruku v ruce s novým zákonem bude potřeba prohloubit spolupráci s firmami z obranného sektoru a soustředit se i na nové lidské lidské zdroje, které tento sektor bude potřebovat.
Podle ministryně má nyní Česká republika velkou šanci tento stav změnit. U dodávek zahraničního vojenského materiálu se proto stát bude snažit o třiceti až čtyřicetiprocentní participaci českého obranného průmyslu.
„Máme v tom slušně našlápnuto. Musíme se postavit za obranný průmysl a podporovat ho. Válka nám ukázala, že evropské výrobní linky jsou pro takový problém, jaký vznikl na Ukrajině, poddimenzované,“ podotkla ministryně.
První náměstek ministryně obrany František Šulc uvedl jako možnou inspiraci i státní investici do privátního sektoru, jako se tomu děje například ve Francii.
„Ta cesta existuje a tou je vývoj, jde o státní investice do něj. Pokud budeme investovat do vývoje nových systémů, pak není problém ty systémy velice jednoduše nakupovat. A nepřekročilo by to žádné regule Evropské unie a nešlo by o zakázanou protisoutěžní podporu,“ řekl František Šulc.
Člen dozorčí rady společnosti CSG Aerospace, divize holdingu Czechoslovak Group, která zastřešuje několik českých a slovenských společností působících v oborech spjatých s letectvím, Aleš Klepek v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině upozornil, že válka se netýká jen bojiště.
„Válka na Ukrajině nám ukázala, že není jen o bojišti a o vojácích. Ukázala nám, že jsme na ni nebyli vůbec připraveni. Aby mohl voják vystřelit, na začátku je zdroj, surovina, materiál, který musí někdo vyrobit, dopravit vojákovi a pak teprve může válčit,“ zmínil Aleš Klepek potenciální ztrátu vstupních komodit pro obranný průmysl.
Aleš Klepek také poukázal na bezpečnost armádních dodávek ze zahraničí.
„Ta se netvoří formou nebo druhem vlastnictví, ale teritorialitou a schopností vyrobit produkt, případně zajistit jeho životní cyklus. A na to bychom apelovali v případě velkých dodávek, aby tyto principy byly zachovány,“ akcentoval Aleš Klepek.
Plány musí být garantovány
Ředitel Vojenského výzkumného ústavu Pavel Čuda pak v této souvislosti připomněl důležitý, leč opomíjený fakt, a tím je dlouhodobější realistické plánování.
„Ukrajina nás naučila víc věcí. Důležitá je stabilita plánů. Já si pamatuji, že žádný z dlouhodobějších plánů nevydržel střednědobou hranici, některé dokonce skončily dříve, než byly realizovány,“ připomněl šéf Vojenského výzkumného ústavu.
Česká republika by si podle Čudy mohla vzít příklad z Francie, kde jsou velké armádní zakázky smysluplně plánovány s privátním sektorem a garantovány.
„Nikdo vám samozřejmě neřekne: postavte velké výrobní haly. Ale když vidíte jasně daný směr, tak do nich můžete investovat. Ta stabilita je velmi důležitá,“ dodal Pavel Čuda.
„Kvůli dlouhodobému poddimenzování armády se firmy z obranného sektoru musely přeorientovat na jiný průmysl, úplně zkrachovaly nebo se musely zaměřit významně na export. To byl i náš případ. Proto se sami sebe ptáme, kde ministerstvo obrany a česká armáda vidí roli obranného průmyslu v horizontu budoucích pěti let. Nyní je třeba se o každém projektu konkrétně bavit a posbírat od firem konkrétní schopnosti a návrhy,“ uvedl v diskusi Jakub Gabriel, generální ředitel firmy Ray Service, která spolupracuje například s americkou společností Bell.
Jakub Gabriel jako příklad uvedl, že například Švýcarsko a Itálie si vyjednaly participaci domácích firem v dodávkách stíhaček F-35.
Schopnost reakce na aktuální hrozby
Diskutovaný návrh zákona o financování bezpečnosti České republiky je předkládán mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2022 ve snaze docílit příslušný efekt pro bezpečnost země při přípravě státním rozpočtu na rok 2024. A to tak, aby byla Česká republika zároveň schopná reagovat na aktuální situaci na mezinárodním poli.
„Alianční závazek výše výdajů určených na obranu státu byl z hlediska celostátních výdajů postupně státním rozpočtem absorbován tak, aby nedošlo k rozkolísání výdajů ostatních kapitol státního rozpočtu. Potřeba dostatečné alokace peněžních prostředků do výdajů na obranu státu byla zohledněna též v Konvergenčním programu z dubna 2022. Financování schváleného objemu výdajů na obranu státu i využití nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let určených k financování strategických projektů armády bude v průběhu rozpočtového roku zajištěno standardními nástroji řízení likvidity státu realizovanými ministerstvem financí,“ stojí v předkládací zprávě zákona.
Návrh předpokládá pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, protože vede ke stabilizaci výdajů na obranu státu a schopnosti jejich lepšího plánování. Tato skutečnost pak přímo úzce souvisí s veřejnými zakázkami realizovanými v oblasti obrany státu.
„S ohledem na zlepšení plánovacího procesu se potenciální dodavatelé budou moci lépe připravit na vyhlašované veřejné zakázky v oblasti obrany státu (např. využití výrobních kapacit, zahájení včasného jednání se subdodavateli, zajištění financování výroby). Zvýšená schopnost dodavatelů předložit nabídky v transparentním a předvídatelném procesu výběrového řízení přispěje k vyšší konkurenci mezi uchazeči ve veřejné soutěži a může pozitivně ovlivnit výslednou cenu dodávek pro stát,“ stojí v závěrečné zprávě k hodnocením dopadů zákona.
Jan Hrbáček
Foto: Radek Čepelák
Článek byl převzat z portálu Ekonomický deník, který stejně jako Zdravotnický deník náleží do vydavatelství Media Network.
Jan Pintlich
