Slováci si budou v sobotu 29. října poprvé v historii volit starosty a primátory, a zároveň i předsedy samosprávných krajů. Do vedení Žilinského samosprávného kraje (ZSK) kandiduje i jeho současná předsedkyně Erika Jurinová s podporou vládní strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Zdravotnický deník si s ní povídal o tom, jak je připravena na plánovanou optimalizaci nemocnic, o jejích plánech v oblasti zdravotnictví, zda bude kraj spolupracovat při výstavbě nové nemocnice v Martině z plánu obnovy a jak na židli šéfky severského kraje Slovenska zvládala pandemii koronaviru.
Proč a kdy jste se začala angažovat v komunální politice?
V roce 2017 jsem byla opoziční poslankyní v parlamentu a moje snaha měnit věci k lepšímu nepřinášela reálné výsledky, neprocházely žádné opoziční návrhy na zlepšení života lidí. To byl první impuls angažovat se na regionální úrovni samosprávy. Chuť vidět za sebou práci, která přes veřejné služby zkvalitňuje život lidí.
Myslíte, že je lepší kandidovat s podporou politické strany, nebo jako nezávislá kandidátka?
Být politický kandidát je rozhodnutím zastávat hodnoty politického subjektu. Do politiky jsem šla s protikorupčním hnutím OĽaNO, s cílem zkvalitnění života a tyto hodnoty zastávám dosud. I když politická nálepka, zejména v těchto krizových časech není příliš lukrativní, a politici národní úrovně určitě dělají i velké komunikační chyby, vnímám, že hnutí se nezpronevěřilo svým principům, pomalu dochází k očistě ve společnosti. Takže se může ukázat, že nálada ve společnosti není pozitivně nakloněna podpoře politické značky.
Jak byste zhodnotila dosavadní působení současné vlády v oblasti zdravotnictví?
Všichni cítíme, že zdravotnictví nutně potřebuje reformu, změnu, která jej učiní udržitelným a funkčním. Parlament schválil reformní zákon, který je navázán na plán obnovy a její naplňování vyžaduje i silné politické zázemí a odvahu. I to je velký krok. I když se mi zdá, že reformy se měly udát mnohem rychleji, jsem toho názoru, že při realizaci je potřebný konsensus, aby nedošlo ke zhoršení stavu. Ze strany krajů vnímám na jedné straně ochotu komunikovat mnohá témata, která se za předchozích vlád neřešila, ale bylo by vhodné, vzhledem ke kompetencím, které kraje mají v oblasti zdravotnictví, abychom byli součástí všech pracovních skupin.
Dá se podle vás efektivně řídit zdravotnictví jen z Bratislavy?
ZSK má v rámci sdružení krajů (SK8) na starosti právě oblast zdravotnictví. Proto velmi intenzivně vnímáme řízení zdravotnictví. I v pandemii jsme si vyzkoušeli, že je krajské řízení velmi akční a efektivní. Spolupracujeme a komunikujeme se všemi institucemi a ambulancemi v kraji. Řízení z úrovně kraje je optimální, ale pokud ministerstvo zdravotnictví při realizaci politiky bere v úvahu při rozhodování i argumenty krajů, není důležité, odkud se řídí centrálně. Upozorňujeme ale na způsob řízení zdravotnictví v České republice, to je řízení z úrovně kraje. České ministerstvo zdravotnictví je koordinační a legislativní orgán, a funguje to na regiony či kraje velmi funkčně. Ocenili bychom podobný systém fungování.
Jaké jsou ve vašem kraji v současnosti největší problémy v rámci zdravotnictví?
Nedostatečné úhrady výkonů nemocnic. Dále optimalizace sítě nemocnic (OSN), která nemá zpracovanou dopadovou studii, a tedy ani dopad na zdravotní péči v kraji. Chybí infrastruktura pro zlepšení dostupnosti v regionech. Odliv, horší stabilita a stříbrná generace (lidé starší 50 let – pozn. redakce) zdravotnického personálu nejen v nemocnicích, ale i v ambulancích kraje. Dále investiční dluh z minulosti a nízké alokace zdrojů z Evropské unie nebo z úrovně státu na kraje pro zdravotnictví. Nedostatečná je i prevence zdraví, což není dobrá vizitka pro zemi a ovlivňuje to vysokou nemocnost obyvatelstva a vysoký počet odvratitelných úmrtí.
Jak by se podle vás měl řešit nedostatek všeobecných lékařů v regionech?
Úpravou legislativy. Stabilitou sítě nemocnic pro výchovu nové generace lékařů, motivačními aktivitami pro stabilizaci lidských zdrojů ve zdravotnictví, zvyšováním kvality poskytovaných služeb nejen v nemocnicích, ale i ambulancích. Vytvářet konkurenční prostředí i v ambulantním sektoru, například u nás v kraji zvažujeme zavedení něčeho podobného jako Michelinská hvězda. Silnou stabilitu v možnosti umístění a centralizace místa pro ambulance s „levným“ nájmem, vytvořením center integrované zdravotní péče nebo rekonstrukcí budov, kde máme bývalé polikliniky na úrovni regionů a kraje.
Méně poslouchat neznalé politiky, více respektovat požadavky odborníků
Více než dva tisíce lékařů z celého Slovenska podalo výpověď. Pokud je nestáhnou a někteří nakonec odejdou, co to způsobí ve vašem kraji?
Odliv lékařů a sester může být destruktivní pro jakýkoli region nebo kraj. Naší snahou je dopomoci tomu, aby se vláda zabývala jejich požadavky komplexně. Zatím vnímáme, že vláda a parlament se dostaly k úpravám platů, u toho to ale nesmí skončit. Ministerstvo zdravotnictví musí pracovat nejen na avizovaných požadavcích lékařských oborů, neboť to jsou věci, které jsme začali, ale nedokážeme systematicky již řešit z úrovně kraje, neboť legislativa je „stát“. Naše nemocnice avizují dnes nižší počet zdravotníků, kteří podali výpovědi, po změně finančního ohodnocení může dojít k pozitivním vyhlídkám a tedy uklidnění situace se záměrem věci postupně bez tlaku krizové situace řešit. Každopádně vnímáme naakumulované množství problémů od předchozích vlád.
Po župních volbách se má realizovat stratifikace nemocnic. Jak jste na to připraveni a co to bude pro kraj znamenat?
Jedná se o optimalizaci sítě nemocnic, nikoli stratifikaci. Kraj zpracoval koncepci rozvoje zdravotnictví ZSK, kde jasně prezentujeme, jakým směrem se zdravotnictví v kraji má ubírat, a rovněž jsme načrtli na základě analýz koncepci vývoje zdravotnictví s cílem zajistit moderní, dostupnou a afektivní zdravotní péči.
V současnosti se ve velkém mluví o energetické krizi. Jak tento problém řešíte? Jaké kroky jste podnikli, abyste ušetřili?
Aktuálně se realizují energetické audity zdravotnických zařízení, přes které identifikujeme všechny dostupné možnosti úspor ať už ve formě auditu spotřeby, instalace fotovoltaiky, solárních panelů nebo výměnou svítidel za úsporné. Budeme hledat zdroje na další snižování energetické náročnosti budov, ve kterých poskytujeme zdravotnické služby. Toto se děje v každé kompetenční oblasti kraje.
Odborníci říkají, že politiky veřejného zdravotnictví nejsou moc efektivní hlavně proto, že je do ní zapojeno mnoho aktérů. Například organizace, stát, kraje a podobně. Souhlasíte s tím? Existuje nějaká možnost, jak to zlepšit?
Na to dokážu zareagovat jedině následovně: Posílit pozici kraje a zvýšit kompetence zřizovatelům zdravotnických zařízení. Méně poslouchat politické aktéry bez znalosti v oblasti zdravotnictví a více respektovat požadavky odborníků v dané problematice.
Bude se kraj aktivně zapojovat do soutěží o peníze z plánu obnovy v rámci zdravotnictví?
Určitě ano. Investice do modernizace našich, ale také státních nemocnic, rekonstrukce oddělení a současně rozvíjet segment následné péče. Máme ambice dobudovat u Oravské polikliniky hospic a intenzivistické centrum, DOS (domácí opatrovatelská služba – pozn. redakce) a další sociální služby související s následnou péčí. Důležité je efektivně využít zdroje pro vytvoření samostatně fungujícího segmentu, soběstačnosti v oblasti zdravotnictví pro obyvatele kraje na 98 procent.
Je lepší postavit jednu velkou nemocnici někde v Bratislavě, nebo raději více regionálních?
Jsem spokojená, že z plánu obnovy lze stavět i nemocnice v Martině. I nemocnice v Bratislavě. Z hlediska vyváženosti však vnímám jako důležité modernizovat i stávající zdravotnická zařízení. Náš kraj je potřebuje aktuálně všechny, hlavně moderní s kvalitním vybavením a kvalitním personálem, vzhledem ke špatné dostupnosti regionů.
Bude se kraj nějak angažovat ve výstavbě nové nemocnice v Martině?
Kraj se velmi aktivně angažoval zejména při rozhodování vlády o využití financí z plánu obnovy. Je naší dlouhodobou snahou, a také se to děje, kooperovat se všemi poskytovateli zdravotní péče, a tedy is Univerzitní nemocnicí v Martině budeme nadále aktivně spolupracovat a monitorovat stav výstavby nové nemocnice v Martině. Zdroje jsou alokovány z plánu obnovy a ze státního rozpočtu.
Kraje si žádají více kompetencí
Stát má v plánu zřídit jednotný objednací systém pacientů k lékaři, přičemž ale už v rámci krajů něco podobného individuálně funguje. Není jednotný systém zbytečný?
E-zdraví je důležité součást řádného fungování digitalizace ve zdravotnictví na celém Slovensku. Proto pokud bude dokonale funkční model, tak objednávání by mělo být jeho součástí, bude-li však aktivně používán jejími uživateli. V krajích a tedy iv ZSK máme takzvaný e-VUC, který poskytuje již čtyři roky bezplatnou formu pro objednávání k lékaři. Zapojených máme 411 ambulanci a máme již téměř tři miliony absolvovaných objednání. Takže jsou věci, které fungují, ale bude zásadní, aby všichni poskytovatelé zdravotní péče uměli používat a byli motivováni je používat v praxi.
Mají samosprávné kraje v oblasti zdravotnictví dostatek kompetencí nebo by jich mělo být více? Pokud ano, jaké by měly přibýt?
Kraje si žádají více kompetencí. Máme sice kompetence, ale na druhé straně nemáme právo rozhodnout, ani jen doporučovat o zasmlouvání poskytovatelů zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami, podobně nemáme ani sítotvornou možnost, takže se i regionální zdravotnická politika pro kraj dělá velmi složitě. Pro poskytovatele by bylo ideální mít služby pro zřizování ambulancí na jednom místě. Často kompetence i nevykonatelných nebo jen těžko vykonatelných úkolů v praxi.
Jak by měla vypadat spolupráce župana se soukromými zdravotnickými zařízeními v kraji?
Minimálně tak jako dosud, v případě krizových situací velmi intenzivně. Máme ředitele odboru zdravotnictví, jehož role je v originálních kompetencích jasná, ale potřebujeme posílit tyto kompetence. Župan má své úkoly také jasné.
Když se obhlédnete za uplynulými lety, vidíte zlepšení v digitalizování zdravotnictví v rámci kraje?
Ano. Již v roce 2018 jsme začali a představili projekt Inteligentní zdravotnictví ZSK, ale právě poslanci nám zabrzdili – z důvodu nedostatečného pochopení – jeho implementaci a rozvoj. Projekt je připraven, už jen najít zdroje a znovu do toho jdeme. Považuji za velkou chybu, že jsme tento projekt byli nuceni odsunout.
Proč jsou na Slovensku podle vás důležité samosprávné kraje?
Jsou blíže lidem a umí operativně řešit jejich životní situace ve smyslu lepšího pochopení jejich mentality, sociálního propojení a prostředí, kde žijí.
Jak vidíte budoucnost zdravotnictví v rámci svého kraje?
Máme schopné lidi, poctivě pracující, proto se o zdravotnictví v našem kraji neobávám. Ale vnímám dvacetileté zanedbání řešení problémů, které jsou dnes nakupeny ve velké míře, takže je na čem další roky popracovat.
K čemu a jak by měl kraj čerpat eurofondy?
Jednoznačně pro zlepšení podmínek při práci zdravotníků i klientů. Ke stabilizaci, vzdělávání zdravotníků a zajištění nových ambulancí, na dlouhodobá lůžka a podobně. Není to evidentně jen o platech, ale obecně o novém systému zabezpečení zdravotnické péče, který bude udržitelný a zároveň zajímavý pro zdravotníky.
Jste spokojena s výsledky, kterých jste za pět let dosáhla? Co je pro vás největším úspěchem?
Ano, jsem ráda, že se můžeme pochlubit mnoha úspěchy v našich nemocnicích, kde jsme realizovali rekonstrukce oddělení, že máme fungující motivační program. Největším úspěchem jsou zřízené pracoviště magnetické rezonance v Kysucké nemocnici, porodnické oddělení v nemocnici v Trstené, zrekonstruované ortopedické oddělení v nemocnici v Dolním Kubíně či vybudované urgentní oddělení a zrekonstruovaná neurologická jednotka intenzivní péče v nemocnici v Liptovském Mikuláši.
Jak vypadala práce na krajském úřadě v době pandemie?
Akčně. Museli jsme začít dělat aktivity, které jsme si ani neuměli představit. Byla nezbytná velmi silná podpora.
Mohl udělat stát i vy jako kraj něco jinak nebo lépe během pandemie?
Po válce je každý generál a beru to, že jsme dnes již velmi poučeni pro prožívání krize. Kdyby naše společnost již přežila pandemii podobného rozsahu, mohla by se poučit z minulosti. Aktuálně jsme však v kraji byli příkladem pro celé Slovensko. ZSK měl sice nejvyšší počet nakažených, ale nejnižší úmrtnost, což dokazuje časné kroky a aktivní a kvalitní přístup ve zdravotnictví.
Je u vás v kraji o očkování ještě zájem?
Ano, lidé mají zájem o očkování, a to nejen proti covidu-19, ale také například proti chřipce. Není to v takové míře jako během pandemie, ale zájem obyvatel o očkování je stálý. Je důležité s lidmi mluvit, vzdělávat je a zlepšovat zdravotní stav našeho obyvatelstva v kraji zejména preventivními opatřeními. A jak je v naší koncepci zdravotnictví kraje napsáno, důležité jsou tři pilíře – dostupnost, kvalita a prevence. Na tom musíme pracovat dlouhodobě a precizně.
Miroslav Homola
