Lékařské odborové sdružení (LOZ) na Slovensku již na konci září avizovalo, že více než dva tisíce lékařů podává hromadnou výpověď. Ani po roce odboráři nenašli s ministerstvem zdravotnictví a vládou společnou řeč a shodu v opatřeních. Ředitel Nemocnice s poliklinikou sv. Jakuba v Bardějově a Prezident Asociácie nemocníc Slovenska Marián Petko v rozhovoru pro Zdravotnický deník říká, že pokud se nenajdou žádná řešení a z nemocnic odejde přes dva tisíce lékařů, Slovensko bude mít ve zdravotnictví obrovský problém.

Kolik lékařů nebo zdravotních sester se ve vaší nemocnici zapojilo do hromadné výpovědi?

Zatím nikdo. Ale nevylučuji, že se to může změnit.

V jiných nemocnicích je ale situace jiná, odcházejí různí specialisté. Co by mohl jejich odchod způsobit?

Záleží na specializaci daného doktora. Zatím vidíme, že výpověď podali například chirurgové, traumatologové, lékaři z anesteziologicko-resuscitačních oddělení, porodníci či neonatologové. Z hlediska poskytování akutní zdravotní péče se jedná o klíčové lékaře. Například naše nemocnice na anesteziologicko-resuscitačním oddělení zaměstnává 14 lékařů. Kdyby osm z nich dalo výpověď a nakonec by i odešli, nebyli bychom schopni zajistit v dané odbornosti poskytování zdravotní péče. Automaticky by se nemohlo ani operovat, protože by pacienty neměl kdo uspávat.

Mohlo by vás zajímat

Co by v takovém případě mohla nemocnice dělat?

Kdyby to dospělo do stádia, že nemocnice není schopna zajistit služby, zejména odpolední a víkendové, musela by oznámit svému zřizovateli a zdravotním pojišťovnám, že neumí zajistit zdravotní péči. Musela by také oznámit zdravotnické záchranné službě, aby pacienty do nemocnice nevozila, protože na to není personál.

Parlament už schválil zvýšení lékařských platů, což byl jeden z požadavků lékařských oborů. Jak hodnotíte finální verzi zvýšení?

Nemůžu mluvit za LOZ, ale jde jen o jedno z opatření. Odboráři ovšem neustále zdůrazňují, že se musí jednat i dalších sedmi požadavcích, které jsou pro ně klíčové. Minimálně by mělo být podepsáno memorandum mezi lékařskými odboráři a vládou nebo ministerstvem zdravotnictví. Na dohodu zbývají ještě dva měsíce. Jedná se už rok, ale zřejmě to nestačilo. Musí z toho vzejít závěry, které budou lékaře naplňovat přesvědčením, že se zdravotnictví pohne správným a pozitivním směrem.

Někteří lékaři svou výpověď ale nestáhnou i přesto, že se s vládou a ministerstvem nakonec dohodnou. Kam podle vás pak půjdou?

Když budeme vycházet z podobné situace v roce 2011, někteří lékaři tehdy své výpovědi nestáhli. Zřejmě tomu tak bude i tentokrát, což bude velká škoda. Ti, kteří svou výpověď nestáhnou, budou chtít podle mne i nadále pracovat jako lékaři. Část z nich odejde do České republiky, Maďarska, Rakouska či Německa. V posledních třech případech budou ale muset ovládat tamní jazyk. Další se zřejmě budou přesouvat do soukromých ambulancí.

Část těchto lékařů možná odejde i do soukromých nemocnic. Je pro lékaře lepší pracovat ve státní, nebo v soukromé nemocnici?

To, že lékaři odcházejí do menších soukromých nemocnic, je mýtus. Menší nestátní nemocnice mají nedostatek lékařů a menší problém s nedostatkem zdravotních sester. Velké nemocnice mají naopak více lékařů a nedostatek sester. Lékaři se hlásí spíš do fakultních a univerzitních nemocnic.

Proč tomu tak je?

To se musíte zeptat lékařů. Ale většinou chtějí zůstat ve větším městě, což je důležitý faktor. Od menších soukromých zařízení je odrazuje i vyšší vytíženost. Je v nich totiž nedostatek lékařů, takže ti stávající musí více pracovat. Musí více sloužit, což v současnosti není populární. Faktorů je mnoho. Co se týká platů, ty jsou ve státních i nestátních nemocnicích dány zákonem. Každá nemocnice, která na to má, může vyplácet například osobní hodnocení nebo příplatky. V tom je jediný mzdový rozdíl.

Ve slovenském zdravotnictví se musí změnit všechno

Jak to podle vás dopadne s hromadným odchodem lékařů?

Doufám, že nadále budou probíhat jednání na úrovni vlády a LOZ, kde to celé před zhruba dvěma lety začalo. Musí spolu hledat řešení této situace. Nemocnice nemají možnosti ani sílu to vyřešit. Myslím si, že to nemůže udělat ani ministerstvo zdravotnictví bez jasné podpory vlády. Když se nenajdou žádná řešení a z nemocnic odejde přes dva tisíce lékařů, Slovensko bude mít obrovský problém ve zdravotnictví.

Problémy ve zdravotnictví jsou ale dlouhodobé. Došla lékařům trpělivost během pandemie?

Pandemie tomu výrazně pomohla. Během ní se ukázalo, že nedostatky jsou ještě větší, než se původně předpokládalo. Následky pandemie, vyčerpání, úmrtí a množství služeb dnešní situaci napomohlo. Někteří starší lékaři také odcházeli do důchodu, protože měli z covidu-19 strach, což je pochopitelné. Nespokojenost se objevuje cyklicky jednou za několik let. Když byl v roce 2006 ministrem zdravotnictví Rudolf Zajac, lékaři „házeli pláště“. Potom o pět let později, kdy byl ministrem Uhliarik, lékaři také podali hromadnou výpověď. Teď to zažíváme znovu. Ale zdá se mi, že tentokrát je to nejrazantnější.

Co by se z vašeho pohledu mělo změnit ve slovenském zdravotnictví, aby se podobné věci v budoucnosti neopakovaly?

Všechno.

Platy, financování, vybavení, prostředí?

Dáváte si otázky a rovnou si také odpovídáte. Proto říkám, že všechno.

Miroslav Homola

Foto: Asociáce nemocníc Slovenska